
Rusko má v plánu dovážet uhlí z okupované části Donbasu do Turecka přes černomořský přístav Očamčyra v neuznané Abcházii, o jejíž hranice se starají pohraniční oddíly ruské FSB. Tento akční plán nastínil v rozhovoru abchazský zástupce v okupovaném Luhansku, člen „obchodní a průmyslové komory Abcházie“ Sergej Ladarija.
Prohlásil, že otázka spolupráce kolem dodávek uhlí je již dojednána, zbývá doladit jen sazby.
Popsané abchazským zástupcem schéma pašování ukrajinského uhlí do Turecka povede přes území RF. Logisticky nejpravděpodobnější je vlaková trasa mezi stanicemi Dovžanska – Taganrog – Rostov – Krasnodar – Tuapse – Suchumi – Očamčyra, pak lodní dopravou do Turecka.
Proč je vhodné vyvážet ukrajinské uhlí přes Očamčyru do Turecka
Je dost pravděpodobné, že se kremelští kurátoři pro toto schéma pašování rozhodli z více důvodů:
Za prvé, umožní to, aby se ruské přístavy vyhnuly mezinárodním sankcím, k nimž by mohla dát podnět Ukrajina nebo ukrajinské společnosti.
Za druhé, vývoz uhlí přes přístav Očamčyra půjde jen těžko monitorovat. Podle mezinárodních předpisů jde o přístav v gruzínské jurisdikci uzavřený pro zahraniční lodě.
Zároveň od roku 2009 slouží Očamčyra jako základna pro lodě pobřežní stráže Pohraniční služby FSB RF.
Kromě přístavních mol pro hlídkové lodě FSB obsahuje přístaviště také Severní (nákladní) molo, v jehož blízkosti je umístěn uhelný terminál.
Od roku 2013 funguje v těsné blízkosti přístavu ruská vojenská osada.
Satelitní záběry Google ukazují zvýšenou aktivitu v tomto přístavu: u přístavního mola kotví 2 až 3 lodě na přepravu uhlí a samotný terminál je uhlím zavalen. Můžeme předpokládat, že před veplutím do přístavu civilní nákladní lodě vypínají své transpondéry, aby se nevystavovaly sankcím.
Za třetí, uhlí, které se nakládá v Očamčyře, lze na zahraničních odbytištích udávat jako vytěžené v samotné Abcházii. Jak víme, uhelné naleziště Tkvarčeli s prozkoumanými zásobami cca 4 mil. tun bylo v provozu již v dobách Sovětského svazu.
Těžbu uhlí na tomto nalezišti však popírají samotná abchazská média, která píšou, že v roce 2018 jsou doly v Tkvarčeli mimo provoz.
„Na pátém poli také pracovala turecká firma, která těžila uhlí povrchovým způsobem. Dnes se zdejší zásoby uhlí ztenčily, vrstva se zahlubuje do země. Firma má hodně vysoké výdaje kvůli zastřešovacím pracím. Aktuálně je tu těžba uhlí zastavena. Musí se již přecházet k důlní těžbě, tato společnost však uvedeným způsobem netěží“, uvedl pro portál Sputnik-abkhazia prezident společnosti Černomořské přírodní zdroje Alexandr Čengelija.
Za čtvrté, jistou roli tu hrají historicko-politické vazby mezi Abcházií a Tureckem. Jak víme, abchazská diaspora v Turecku žije již od dob Osmanské říše a podle různých údajů čítá 300 až 500 tisíc osob, tedy více než je celá populace samotné Abcházie.
Jedním z tureckých repatriantů do Abcházie je Tajfun Naimovič Ardzinba, poslanec abchazského „parlamentu“, vlivný podnikatel, který si nejspíš ponechal i turecký pas (má tedy dvojí občanství). Tato osoba je jednatelem OOO „Tkuarčal Ugol“, dříve známé jako turecko-abchazská společnost „TAMSAŠ“.
Právě s Ardzinbou a s jeho tureckými příbuznými a zároveň společníky je spojeno obnovení těžby uhlí v Tkvarčelském okrese začátkem 2000. let, do níž turečtí investoři vložili cca 20 mil. USD.
Role abchazské společnosti, která bude dodávat luhanské uhlí do Turecka, se nejspíš ujme právě OOO „Tkuarčal Ugol“.
Zajímavé je, že v roce 2015 se Tajfun Ardzinba společně s abchazským „premiérem“ zúčastnil v Suchumi setkání tureckých podnikatelů a úředníků provincie Kocaeli Husseina Yuzulmeze, Unana Kekena, İsmaila Barana, Aliho Haydara Buluta, Mehmeta Ellibeşe, Hasana Ayaze a dalších (celkem 35 osob). Popsaná událost způsobila ostrou demarší gruzínských diplomatů.
Ankara však má zároveň tak významný hospodářsko-politický vliv na Tbilisi, že Gruzie musela nad kotvením tureckých lodí v abchazských přístavech přivřít oko.
Dodávky uhlí z Donbasu do Abcházie možná fungují již od roku 2015
Informace o plánech na prodej uhlí z okupované Luhanské oblasti tureckému byznysu přes Očamčyru, které oznámil Sergej Ladarija, by mohly navazovat na strategii RF ve smyslu snížit výdaje na financování okupovaného území z ruského státního rozpočtu pašováním přírodních zdrojů. Ukrajinské uhlí se tak do Ruska a Abcházie patrně vyváželo již od roku 2015.
Třeba má smysl brát vážně únik informací a fotky pořízené na vlakovém nádraží v Suchumi již 11. června 2015 a zveřejněné místním blogerem.
Pozornost blogera tehdy upoutaly vlaky s nákladem uhlí, které se přepravovalo v ruských vozech. Uvedl, že se toto uhlí přepravuje přes Abcházii tranzitem a vyváží se do zahraničí přes ilegální přístav.
Očamčyra: ruský pašerácký uzel
27. ledna 2018 zástupce analytické skupiny Da Vinci AG Anatolij Baronin na webu UNIAN rovněž popsal jedno z pravděpodobných schémat dodávek pašovaných cigaret ze Sýrie přes přístav Očamčyra. Pašeráctví se v přístavu Očamčyra provozuje pod záštitou ruských vojáků a pohraničníků.
S ohledem na uvedená fakta je třeba striktně hlídat veškeré návštěvy tureckých a ostatních námořních lodí v Očamčyře. Jde jen o jedno z pravděpodobných schémat, která může ruský agresor úspěšně využít pro vlastní zájem.
Jiná ruská schémata dodávek uhlí z okupovaného Donbasu
Další schéma vývozu uhlí z okupovaného Donbasu do zemí Evropské unie, které zorganizoval bývalý „náměstek ministra paliv a energetiky“ uskupení „LLR“ Alexandr Melničuk, odhalili polští novináři. Zjistili, že uhlí z načerno provozovaných dolů (tzv. kopanek) na území ležícím mimo kontrolu ukrajinské vlády se těží za cenu 22 USD/tuna a pak na základě zfalšovaných dokladů dováží do Ruska. Vlastníkem nákladu a dovozcem do Polska byla společnost DonCoalTrade zapsaná na „exúředníka LLR“. Následně se uhlí přepravovalo po moři a přes další země dodávalo do Polska, a to již za cenu 140 USD/tuna. Dodávku 11.000 tun uhlí přiznalo i polské Ministerstvo energetiky. Nastrčená společnost teroristů se nakonec dostala na americký sankční seznam.
Informační odhalení schémat obohacení ozbrojenců z „lidových republik“ a jejich ruských kurátorů by tak mohlo vyprovokovat další vlny sankcí jak vůči společnostem napomáhajícím agresorovi, tak vůči konkrétním klíčovým osobám.
Tento příspěvek připravil k publikaci Andrij Lysycyn speciálně pro web InformNapalm.
V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM