
Mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm nadále sleduje situaci v pohraničních s Donbasem regionech Rostovské oblasti, kde je soustředěno jedno z nejsilnějších útočných uskupení ruské armády zaměřených na Ukrajinu. Plánovaným monitorováním v lokalitě Kuzminského vojenského újezdu v Rostovské oblasti byl zjištěn taktický útvar z řad 70. samostatné motostřelecké brigády z Přímořského kraje RF, který se prezentuje jako „mírová jednotka“.
Na začátku ruské agrese proti Ukrajině InformNapalm ještě v létě až na podzim 2014 jako jeden z prvních odhalil informace o obsazení ruského uskupení invazních jednotek soustředěného v Rostovské oblasti RF. Právě taktické jednotky (rotní nebo praporové taktické skupiny) z rostovského uskupení nasazovalo ruské velení k řešení bojových úkolů na Donbasu v krizových okamžicích, kdy bylo třeba zvrátit situaci, což nejednou prokázala naše pozdější OSINT vyšetřování. I přes jisté zklidnění a změnu taktiky vedení války na Donbasu (rozprášení ruských vojáků mezi nezákonné ozbrojené formace „DLR/LLR“ sjednocených rusko-separatistických sil) ruští vojáci stále udržují v bojové pohotovosti v Rostovské oblasti silné útočné uskupení. Jako základny slouží pro taktické skupiny základní tábory zřízené poblíž vojenských újezdů Kadamovskij a Kuzminskij a v okolí Kamensku a Millerova.
Průzkumem veřejných zdrojů byla poblíž Kuzminského vojenského újezdu v Mjasnikovském okrese, Rostovská oblast, identifikována dosud neuváděná taktická jednotka z řad 70. samostatné motostřelecké brigády Východního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF. Tato jednotka byla do Rostovské oblasti přesunuta z Dálného Východu ještě koncem listopadu 2015. Odhad obsazení: praporová taktická skupina tvořená 3. motostřeleckým praporem této vojenské jednotky posíleným o dělostřelectvo a tanky.
Viz archivy profilů vojáků ze 70. samostatné dělostřelecké brigády, kteří jsou na rostovské služební cestě: Emil Gubejev 1, 2, 3 a Andrej Žegalin 4, 5, 6
Nejpozoruhodnější stránkou na „rostovské služební cestě“ 70. samostatné motostřelecké brigády je skutečnost, že se tato jednotka prezentuje jako „mírová“ (?) a má příslušné nášivky a symboliku MJ s vlajkou OSN. Není ovšem jasné, kdo udělil této jednotce příslušný mandát a co pohledává dálnovýchodní brigáda Ozbrojených sil RF v pohraničí s Ukrajinou. Putin a Šojgu mají přece mnohem více rozumných důvodů, aby se starali o vlastní problémy v Přímoří, které Rusko v tichosti postupně přenechává velkému sousedovi, aniž by bylo schopno čelit čínské hospodářské a demografické rozpínavosti.
Připomeňme, že 70. brigáda není jedinou „mírovou“ jednotkou, kterou jsme zjistili v kontextu „rostovsko-ukrajinských služebních cest“. Mezi průkopníky „mírové mise“ na Donbasu byly taktické skupiny samarské 15. samostatné motostřelecké brigády, které se v mžiku bez problémů převtělovaly z „MJ“ na „novoruské“ ozbrojence – viz Mimikry ruské 15. samostatné motostřelecké brigády jako „donbaských horníků“. Donbaskými „služebními cestami“ také hromadně prošli „míroví“ okupanti ze 7. ruské okupační vojenské základny v Gudautě (okupovaná Abcházie, Gruzie), jejíž vojáci dodnes kombinují smluvní službu u Ozbrojených sil RF s přivýdělkem v postavení ozbrojenců „DLR“.
Informace: 70. samostatná gardová motostřelecká Duchovščinsko-Chinganská rudopraporová brigáda, nositel řádů Říjnové revoluce a Suvorova, vojenský útvar č. 24776 (Přímořský kraj, Ussurijsk, ul. Leningradskaja 41) v rámci 5. všeobecné vojenské rudopraporové armády (štáb vojenského útvaru č. 06426, Ussurijsk, Přímořský kraj). Vytvořena z jednotek 129. kulometné dělostřelecké divize v prosinci 2008. Oznámená organizační systematizace jednotky: velitelství, 3 (možná 4) motorizované střelecké brigády, střelecká rota odstřelovačů, tankový prapor, 2 samohybné dělostřelecké oddíly, reaktivní dělostřelecký oddíl, protitankový dělostřelecký oddíl, protiletecký raketový a protiletecký raketový dělostřelecký oddíly, průzkumný prapor, rota bezpilotních letounů, ženijní prapor, rota protiradiační, protichemické a protibiologické obrany, řídicí prapor (spojaři), rota radioelektronické bezpečnosti, baterie řízení a dělostřeleckého průzkumu (náčelníka dělostřelectva), četa řízení a radiolokačního průzkumu (náčelníka protiletecké obrany), řídicí četa (náčelníka průzkumného oddělení), opravárenský prapor, zásobovací prapor, velitelská rota, zdravotnická rota, instruktorská četa, výcviková četa, výcvikový prostor a orchestr. Výzbroj: 41 ks T-72B, 159 ks víceúčelových tahačů, 18 ks BM-21 Grad, 36 ks 152 mm samohybných houfnic 2S19 Msta-S a 2S3 Akacija, 18 ks 120mm minometů 2S12 Sani, 12 ks 100mm děl MT-12 Rapira, 12 ks samohybných protitankových raketových komplexů 9P148 Konkurs, 11 ks obrněných transportérů BTR-80, 4 ks bitevních průzkumných výsadkových strojů BRDM-2, odpalovací rampa 9K37 Buk-M1 (1 ks KP 9S470M1, 1 ks SOC 9S18M1 Kupol-M1, 6 ks SOU 9A310M1, 3 ks T3M 9A39), 6 ks bitevních strojů BM 9A34(35) Strela-10, 6 ks samohybných protileteckých systémů 23-4 Šilka.
Tento příspěvek připravila k publikaci mezinárodní dobrovolnická skupina InformNapalm na základě vlastního OSINT vyšetřování. Autor vyšetřování: Iraklij Komachidze.
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.
Originál publikován dne 17. ledna 2016
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM