
Mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm nabízí zprávu centra Mírotvorce s analýzou propagandistických akcí teroristické organizace DLR zaměřených na západní novináře. Zpráva popisuje nastavení jednoho takového programu a věnuje se personáliím západních návštěvníků, kteří se byli ochotni propůjčit k podpoře terorismu.
Teroristé mají velký zájem na tom, aby přilákali na okupované území co nejvíce novinářů, zejména v rámci organizovaných tiskových turné, kdy trasu a program pobytu určuje hostitelská strana. Za tímto účelem se zakládá nevládní organizace a pod záminkou rozvoje „nezávislé“ žurnalistiky se dávají dohromady zájemci z celého světa: Česko, Kanada, USA, Vietnam, Velká Británie, Bulharsko, Srbsko, Brazílie atd. Novináři z centra Mírotvorce v tomto vyšetřování uvádějí jména a odhalují podstatu této aféry.
Mailová schránka tzv. „ministryně informací“ Je. Nikitinové obsahuje e-maily od Alexandra Monajenkova (FB, Twitter), aktivisty MGJR (Mladá garda Jednotného Ruska) zařazeného do Očistce jako kolaborant teroristů a kvůli nedovolenému překročení státních hranic.
MGJR (web, VKontaktě, Wiki) je ruské celostátní občanské sdružení a politická organizace strany Jednotné Rusko, na kterou dohlížejí Volodin a Jarovaja, MGJR dodává kádry pro vládnoucí stranu.
Monajenkov se věnoval organizací velkých tiskových turné zahraničních novinářů na okupované území Doněcké oblasti.
V prvním mailu uvádí seznam novinářů, jimž Nikitinová říká „naši hosté“:
1. Zlatko Percinic – www.neopresse.com, Švýcarsko
2. Tomáš Pavlíček – MAFRA, Česko
3. Dr. Webster G. Tarpley Ph.D. – americký politolog, publikace a rozhovory na CBS, CNN, Fox News and C-SPAN, USA
4. Roger Annis – newcoldwar.org, Kanada
5. Halyna Mokrushyna – Counterpunch.org, Kanada
6. Max van der Werff – http://7mei.nl/, Nizozemsko
7. Ivan Senin – http://www.byoblu.com/, Itálie
8. Angelo Mandaglio – http://www.byoblu.com/, Itálie
Tato jména najdeme na seznamu akreditovaných novinářů a dozvíme se, že musí projít tzv. „parlamentem Novoruska“, platnost akreditace 15. 4. až 25. 4. 2015.
V druhém mailu Monajenkov podává zprávu o přínosu tiskového turné, které v podstatě představuje prostředek informační války, a vyjmenovává publikace zveřejněné po návštěvách předchozích skupin.
Jména těchto novinářů můžeme rovněž najít na seznamu akreditovaných u teroristické organizace DLR, uvádí se, že spojit se s nimi lze přes Oksanu Bevcyk z tzv. parlamentu Novoruska (v Očistci), platnost akreditace 24. 3. až 4. 4. 2015.
Hned po návštěvě okupovaného území, a sice 27. března se konala v Moskvě závěrečná akce, což znamená, že pobyt na Donbasu trval pouhé 2–3 dny, kdy se naplňoval program připravený pořadateli. Existuje také publikace ze dne 14. 4. 2015 s titulkem Zahraniční novináři nespatřili na Donbasu žádného ruského vojáka. Tato publikace velmi dobře ilustruje účel těchto tiskových turné: pod zástěrkou mezinárodních novinářů zamaskovat ruskou agresi, vzbudit dojem otevřenosti tak, že se jim ukáže naplánovaný program. Článek vypráví o akci, která byla realizována pro třetí skupinu novinářů v rámci přípravy jejich návštěvy na Donbasu. Takto jsme zjistili, že na Donbasu byly minimálně 3 skupiny zahraničních novinářů, jejichž návštěvy byly zorganizovány za přímé účasti „strany velká vlast“. Všichni zástupci zahraničních médií jsou účastníky projektu Europa Objektiv (FB).
Strana velká vlast, SVV (web, FB) je vzniklý v roce 2013 rádoby politický projekt.
Europa Objektiv o sobě uvádí, že je mediálním projektem, který založili nezávislí novináři a politologové v září 2014, je financován z prostředků autorů a nemá žádné politické ani hospodářské vazby na vládní organizace. Spolupráce s ruskou stranou, mládežnickou strukturou vládnoucí strany a teroristickou organizací z nějakého důvodu nepůsobí těmto „nezávislým“ žádné rozpaky. Web vyzývá k převodům peněz v rublech nebo eurech, psát by se mělo na info@ukraine-crisis.org, twitterový účet je propojen se stejnojmenným webem, který je aktuálně mimo provoz. Protiukrajinské zaměření tohoto „svobodného a nezávislého“ novinářského projektu je zvlášť dobře patrné z jejich Twitteru a FB, doporučujeme navštívit a vyvodit závěry.
Twitter projektu přímo uvádí zemi: Německo, zkusme tedy přijít na to, zda je tomu skutečně tak. Doména webu je registrována přes Regional Network Information Center, JSC dba RU-CENTER – Rusko
EUROPAOBJEKTIV.COM – žadatel o registraci je skrytý
mcv.ru, optdisktorg.ru – jeden vlastník
ga (‘create’, ‘UA-53931029-6’, ‘auto’);
UA-53931029-6 – identifikátor
UA-53931029: wooshop.ru, analyz24.ru, Adelantemats.ru, strojpolimer.ru, krovlya71.ru, eurobeauty.pro, mcv.ru, optdisktorg.ru – vše v zóně „ru“.
/* * * CONFIGURATION VARIABLES: EDIT BEFORE PASTING INTO YOUR WEBPAGE * * */
var disqus_shortname = ‘ukrainischekrise’; // required: replace example with your forum shortname
ukrainischekrise
Registrant Contact Information:
Name: Dmitry A Sukhov
Organization: Dmitry A Sukhov
Address: Starokachalovskaya, 4-29
City: Moscow
Postal Code: 117628
Country: RU
Phone: +7.9163386616
Email: sukhov@a-markt.ru
Z veřejných zdrojů nacházíme informace o registrátorovi Dmitry Suchov (Ln, FB), pro nějž jde nejspíš jen o podnikání, pro nás je však důležité se ujistit, že toto podnikání má ruský původ.
Takto se ujišťujeme, že projekt „nezávislé“ žurnalistiky Europa Objektiv má kořeny v Rusku (tedy agresorské zemi), kde se média využívají k propagandě jako nástroj hybridní války.
Z publikace zjišťujeme, že skupina novinářů zúčastněných na projektu Europa Objektiv z Německa, Bulharska, Itálie, Španělska, Slovinska a Íránu zahájila svou činnost dnem 30. března. Nacházíme tuto skupinu na akreditačním seznamu s platností 31. 3. až 10. 4.
Ze seznamu novinářů identifikujeme další skupinu s platností akreditace 8. 4. až 18. 4. 2015.
Páté tiskové turné probíhalo ode dne 22. 4. 2015, akreditace platila do 1. května.
Zjistili jsme tedy, že v rámci předmětného projektu proběhlo 5 tiskových turné na Donbas, na nichž se podíleli novináři z různých zemí.
Zanalyzujme zprávu, kterou zaslali tzv. „ministryni informací“ teroristické organizace DLR ruští partneři, a veřejné zdroje zachycující tyto návštěvy.
Ze zprávy se dozvíme, že televize Rossija-1 vyrobila příspěvek o prvním tiskovém turné (viz od 38. minuty), tento klip také obsahuje rozhovor s italským ozbrojencem Andrea Palmerim (v Očistci).
Janus Putkonen (Finsko) poskytl ruskému listu rozhovor, jehož účelem je popírání ruské válečné agrese.

Proč západní novináři nejezdí na Donbas, ale píšou o zdejší situaci z pohodlí svých redakcí?
Janus Putkonen: Bojí se vidět pravdu, která hned bije do očí. Za prvé tu není ruská armáda, není žádný ruský voják ani dobrovolník, nejsou ruští vojáci ani ve velitelském sboru opolčení. Kyjevskému agresorovi čelí jen dobrovolníci z místních mužů. Kdyby o tom západní novináři informovali, museli by přiznat, že dosud lhali, a rezignovat na svá propagandistická schémata.
Putkonen (v Očistci) již byl objektem výzkumu novinářů z Mírotvorce: Kremelská propaganda míří do Finska z Doněcku; Potvrzen moskevský dohled na teroristickou propagandu z Doněcku.
James W. Carden (USA) píše pro The Nation a působí jako redaktor webu eastwestaccord.com. Dříve byl poradcem pro Rusko a speciálním zástupcem pro mezinárodní záležitosti na Ministerstvu zahraniční USA, studoval na Moskevské vysoké škole mezinárodních vztahů.
Jeho články obsahují celou sadu proruské propagandy: spekulace na humanitárních problémech, „etničtí Rusové Donbasu“, „občanská válka“ a mnoho dalších – 1, 2, 3, 4, 5, 6
Irena Pan, účty Twitter, FB, LinkedIn, natočila film uvedený v jedné ze slovinských televizí, který za příčinu války neoznačuje ruskou stranu, ale Majdan, obsahuje mnoho rozhovorů s místními obyvateli, kteří vyprávějí, že Ukrajina na ně bezdůvodně zaútočila, že žádný ukrajinský stát neexistuje a mnoho dalších věcí. Vše se podává jednostranně, chybí jakékoli snahy o analýzu a hledání objektivních informací.
Zpravodajský příspěvek a filmový dokument zpracoval Igor Pozgaj z Bosny, FB
Pepe Escobar z Brazílie (FB) po tiskovém turné do Doněcku napsal články: 1, 2, 3, 4, 5
Vanja Savićević (v Očistci) ze Srbska zpracoval reportáže o srbských ozbrojencích, kteří válčí na Donbasu u nezákonných formací – 1, 2, 3, 4, 5
Christian Eloy Torres zastupuje televizi NispanTV, která vysílá ve španělštině do zemí Latinské Ameriky – 1, 2, 3
Ogňan Georgiev (Bulharsko) zpracoval rozhovor s A. Kofmanem, o němž můžeme najít informace v Očistci.
Riley Waggaman, účet na Twitteru, Monajenkov ho označuje za člena svého týmu (patrně právě proto jeho jméno na seznamu akreditovaných chybí), napsal fejkový článek s titulkem Viděl jsem, co dělá Pravý sektor s měšťany. Jaroš není „poradce armády“, ale válečný zločinec. Zajímalo by nás, jak to mohl vidět.
Polonca Frelih ze Slovinska (2. skupina novinářů) napsala články (1, 2) a zpracovala rozhovor s A. Kofmanem.
Natali Boronat Rovira, zpravodajka AVUI ze Španělska, z téže skupiny jako slovinská novinářka, vyprodukovala podobné materiály: o situaci v Doněcku, rozhovor s A. Kofmanem nebo článek o Čečenci Zelimchanovi z „armády“ Ramzana Kadyrova, který zanechal v Čečensku manželku a přišel na Donbas „bojovat za možnost myslet v ruštině“, a jeho zdejší „ženě“ Stanislavě, odstřelovačce ze svazu donských kozáků. V rozhovorech s nimi se podle očekávaní přetřásají obnošené hoaxy, třeba že Donbas živil celý zbytek Ukrajiny, které španělská novinářka pečlivě vysílá obecenstvu. Ověřovat tyto „informace“ snad „nezávislí“ novináři nemusí? Stanislavin otec Marsel (existuje o něm další publikace, video) velí nezákonným ozbrojeným formacím, pod jeho velením je cca 60 osob. Tito lidé zdůrazňují, že neválčí kvůli penězům a jsou dobrovolníky. Novinářka zpovídá válečné zločince, kteří porušili spoustu zákonů, z nichž jeden přišel do cizí země zabíjet lidi, přesto však hned po svých společnících opakuje, že Ukrajinci mají „fašismus“. Viděla ho snad? Provedla nějaký výzkum? Jak na to přišla? Tuto myšlenku jí vtloukli do hlavy pořadatelé tiskového turné, kteří pečlivě promysleli program a poskytli informace, které se jim hodily.
Články od Dagmar Henn ze The Saker Community (Německo) – 1, 2
V článku Jona Helleviga z Finska, Also in Finnish & Swedish, se mnohokrát opakuje tvrzení, že Rusko na Donbasu není. Copak člověk, který se pokládá za novináře, nechápe svou zodpovědnost? Nechali ho projet organizovanou trasou, ukázali kratší připravený program, a vyvodí z toho tak globální důsledky?
Tomáš Pavlíček, redaktor Hospodářských novin z Česka, zveřejnil po tiskovém turné články 1, 2. Z jeho publikace identifikujeme zahraničního ozbrojence, který válčí na Ukrajině: Alexis Castillo (VKontaktě), komunista z Kolumbie, kde sloužil jako voják. Fotka před vlajkou ruské rozvědky, kterou sdílel na svém účtu na VKontaktě, obzvlášť dobře podtrhuje tvrzení ruské propagandy, že jejich vojáci na Donbasu nejsou.
Zlatko Percinic (Twitter), redaktor NeoPress, Sputniknews, Německo. O sobě tvrdí, že jeho poslání spočívá v tom, aby nabídl nějakou protiváhu „západní propagandě“. Napsal článek o Donbasu, natočil klip, jak nějací lidé vyprávějí o mučení, toto vše hodně připomíná pověstného chlapečka v trenýrkách, z nějž se již stala hláška.
Ivan Senin (VKontaktě) a Angelo Mandaglio (Odnoklassniki), novináři z Itálie. Podíleli se na videorozhovoru pro italské obecenstvo, také vytvořili článek, de facto převyprávění slov jednoho ozbrojence, který jim pověděl příběh o údajné zabité nebo zraněné dívce s německým pasem, která prý válčila na straně Ukrajiny, a vůbec, jak pokračuje zločinec, „kyjevská chunta“ nekontroluje své polovojenské formace, proto lze snadno vytvořit zmatek, je to prý výhoda proti chuntě. Následuje pečlivá redaktorská poznámka: armáda Kyjeva. Z textu to vypadá, že novináři tomuto příběhu příliš nevěřili, několikrát se ptali znovu, přesto ho však zveřejnili, aniž by se pokusili tyto informace ověřit z jiných zdrojů.
Dále jsme našli velmi zajímavé video: Angelo Mandaglio ve studiu Novorossia-TV, je označen za dobrovolníka, on to potvrzuje a vypráví, že pomáhá teroristické organizaci DLR, že vše pro něj začalo první návštěvou, kterou podle něj zorganizovali ruští kolegové z Europa Objektiv. Společně se Sarou Reginellovou (na seznamu akreditovaných u teroristické organizace DLR má číslo 8310, byla v Doněcku v květnu 2016) poskytli rozhovor proruskému portálu The Saker, v němž tvrdí, že žádnou přítomnost ruských vojsk na Donbasu nepozorovali. Sara Reginella natočila film I’m Italian prezentující, jak doporučují říkat ruští specialisté na informační válku, „odlišný“ pohled na situaci na Ukrajině.
Wabster Tarpley z USA (web, Twitter). Prezentuje se jako spisovatel, historik, ekonom, novinář a lektor. Na YouTube najdeme jeho klip o válce na Donbasu, který má 8 zhlédnutí. Nebo také můžeme najít audionahrávky na jeho webu a prozkoumat anotace: na Majdanu jsou nacisté, Kyjev používá kazetové pumy, fosfor a (zde se autor patrně poněkud lekl a vložil „most likely“) nejspíš ochuzený uran. Na okupovaném území pro změnu vládne prosperita: všechny banky jsou znárodněny, elektřina, uhlí a infrastruktura pod kontrolou státu, moderní supermarkety a zemědělská družstva, důchody a sociální dávky, zvýšená porodnost, dokonce vznik rodin a růst populace, patrně povzbuzené všemi těmito událostmi a zaměřené na 3 děti v rodině. Aha.
Roger Annis, socialista z Kanady (web). Po zorganizované krátké cestě po kýmsi naplánované trase již jako „očitý svědek“ událostí poskytuje rozhovor pro Russia Today, píše články (1, 2), přednáší na konferencích (1, 2), zakládá na svém webu celou sekci o (jak tomu říká) nové studené válce na Ukrajině a mimo ni, kde v důsledku svých názorů v rámci boje proti NATO a západním médiím dělá něco, co by se podle nás dalo kvalifikovat jako protiukrajinská propaganda (1, 2).
Robert Oulds (FB), zástupce britské Konzervativní strany, politik, vojenský historik, člen Královské společnosti umění, řemesel a obchodu, ředitel Bruges Group (web, FB, Twitter) vzniklé v roce 1989 s původním účelem prosazovat myšlenku méně centralizované evropské struktury než ta, co právě vznikala v Bruselu, její čestnou předsedkyní byla M. Thatcherová. Přímo z Doněcku poskytuje rozhovor pro Russia Today, odvíjí se od myšlenky decentralizace Evropy a ochrany národního zájmu své země, zároveň však zcela zanedbává zájem Ukrajiny a nebezpečí pro celý svět, které vychází z totalitního Ruska. Když Porošenko chce zajistit mír, může zastavit ostřelování, když chce mír, může stáhnout zbraně z fronty a zastavit útoky proti obyvatelům Donbasu – tak říká evropský politik, který protiprávně vstoupil na území Ukrajiny, získal akreditaci od teroristické organizace DLR a vytrvale si nevšímá ruské válečné agrese.
Joshua Samuel Tartakovsky, novinář z Izraele, napsal reportáž o cestě, pouhých 3000 slov, z toho je 7x zmíněn Bandera a 1x Šuchevyč, 4x nacismus a 7x fašismus nebo výrazy z nich odvozené, také 7x použil výraz „režim“ s negativními přívlastky pro legitimní ukrajinské úřady. Z těchto 26 zmínek se pouze jediná týká teroristické organizace DLR, i tak ale šlo o antinacismus. Publikace mimochodem vyšla na webu Novorossia Today a je zajímavá tím, že autor podrobně popisuje cestu: skupina novinářů včetně jeho samotného navštívila Doněck, cestu zorganizovala Europa Objektiv označená zde za německo-ruskou nevládní organizaci. Jelo se z Rostova do Doněcku autem (tzn. byly porušeny předpisy pro překračování státních hranic Ukrajiny), společně s ním byli vietnamští novináři a dva Angličané z Bruges Group. Cestou viděli ve vzduchu skupiny ruských MIGů a vrtulníky, žádnou ruskou účast na agresi přesto nezaznamenali.
V Doněcku „náhodou“ narazili na Jurije Sivokoněnka, muže středního věku, který jim pověděl, že byl velitelem místních jednotek a přišel o 20 svých vojáků v boji proti ukrajinské armádě. Jeho oči přitom zalily slzy, on se za své slzy omluvil, ale řekl, že tato věc je teď pro něj osobní a je pln odhodlání postavit se proti oživení fašismu v Kyjevě. A pak slova o těžkém břemeni, které padlo na jeho bedra apod. Objektivnější informace o zmíněném Sivokoněnkovi doporučujeme přečíst v Očistci, o slzách tu nic není, je tu však o Berkutu, zájmech rodiny Janukovyčů, vazbách na Státní dumu a Komunistickou stranu RF, dohlížitelích, zvláštních jednotkách a mnoha dalších věcech.
Pak navštíví doněckou univerzitu, kde potkají dalšího obyvatele databáze Mírotvorce, Sergeje Baryšnikova, který jim dal najevo své pohrdání „profašistickým“ režimem v Kyjevě. Baryšnikov se s nimi podělil, co si myslí o kyjevských úřadech, neprozradil však nic o sobě, což je škoda, protože má bohatý životopis: již v roce 2012 byl spatřen u kulatého stolu Regionální reintegrace jako výchozí platforma pro euroasijskou jednotu, podobné platformy v podstatě připravovaly válku, pak ho teroristé jmenovali rektorem obsazené Doněcké univerzity, odkud byl předtím propuštěn kvůli úplatku, podílel se také na pogromu kanceláře korporace „Industriální svaz Donbasu“ Serhije Taruty. Kdyby si novináři dali práci to o svém společníkovi zjistit, došlo by jim, z čeho pramení jeho odpor vůči legitimním ukrajinským úřadům. „Nezávislým“ novinářům to však velké starosti nedělá, pečlivě totiž popisují vše, co jim vkládají do uší podobní „náhodní kolemjdoucí“. Pak jeli do Stepanivky, kde jim odvyprávěli další pohádku o Pravém sektoru a Jarošovi, kterou si opět pečlivě zapsali, nakonec navštívili Savur-mohylu. Následující den odjeli do Rostova, opět v rozporu s předpisy pro překračování hranic.
Po této cestě Tartakovsky vystupuje s přednáškou, píše články. Jede do Lvova hledat „nacismus“, a když ho tu nenajde, napíše článek o starých časech, kde interpretuje dějiny po svém. K čemu pak byla cesta do Lvova?
Tento materiál je podkladem pro mnoho studií, jako nejzajímavější z nich se jeví prozrazení financování těchto turné.
Můžeme mít různé postoje vůči podobné „nezávislé“ žurnalistice, jedno však lze říct s jistotou: všichni tito lidé vstoupili na okupované území v rozporu s ukrajinskou právní úpravou, proto je centrum Mírotvorce zařazuje do Očistce a my jako novináři informujeme SBU a Ministerstvo zahraničí Ukrajiny o okolnostech spáchání deliktů vůči našemu státu, o nichž jsme se dozvěděli.
Zatímco jsme pracovali na článku a sbírali informace o těchto tiskových turné z různých zdrojů, naši kolegové našli souhrnný dokument k celému projektu, kde je dokonce ohodnocen stupeň důvěry vůči každému z novinářů.
Je tu tedy seznam novinářů, kteří protiprávně pobývali na okupovaném území Ukrajiny na jaře 2015, a je třeba sem doplnit i Riley Waggamana:
Name | Media | Country | Level of trust | |||
První skupina, 22. až 28. března (tiskové turné proběhlo) | ||||||
1 | James Carden | National Interest, the Nation | USA | High | ||
2 | Pepe Escobar | Asia Times | Brasil | High | ||
3 | Janus Kostia Putkonen | Verkomedia.org | Finland | Highest | ||
4 | ROK PLEŠNAR | Televize 24ur | Slovenia | High | ||
5 | Irena Pan | Televize 24ur | Slovenia | High | ||
6 | Igor Pozgaj | Televize aTV | Bosnia and Herzegovina | High | ||
7 | Dragan Kelecevic | Televize aTV | Bosnia and Herzegovina | High | ||
8 | Vanja Savićević | Vostok.rs | Serbia | High | ||
Druhá skupina, od 30. března (tiskové turné proběhlo) | ||||||
1 | Polonca Frelih | List Delo.si | Slovenia | High | ||
2 | Ognyan Georgiev | Capital Weekly | Bulgary | Medium | ||
3 | Nicola Busca | La Stampa | Italy | Low | ||
4 | Natàlia Boronat Rovira | El Punt Avui | Spain | High | ||
5 | Cristian Eloy Torres | Hispan TV, Press TV | Iran | High | ||
6 | Vadim Viktorovič Iljin | Hispan TV, Press TV | Iran | High | ||
Třetí skupina, od 6. dubna (tiskové turné proběhlo) | ||||||
1 | Jon Hellevig | Nezávislý novinář | Finland | High | ||
2 | Kevin DeAnna | WorldNetDaily | USA | Low | ||
3 | Jeanne Cavelier | L’Opinion, Radio Fribourg, Radio Monaco and Novethic | France | Low | ||
4 | Étienne Bouche | Rádio RFI, rádio Deutsche Welle (francouzská redakce) a list Sud-Ouest | France | Low | ||
5 | Dagmar Henn | Blog VineyardSaker | Germany | High | ||
6 | Victor Olevich | MintPressNews.com | USA | Low | ||
7 | Sefa Karacan | ANADOLU AGENCY | Turkey | Low | ||
Čtvrtá skupina, od 13. dubna (tiskové turné proběhlo) | ||||||
1 | Zlatko Percinic | www.neopresse.com | Switzerland | High | ||
2 | Tomáš Pavlíček | MAFRA | Czech Republic | Low | ||
3 | Dr. Webster G. Tarpley Ph.D. | Nezávislý politolog | USA | High | ||
4 | Roger Annis | Newcoldwar.org | Canada | High | ||
5 | Halyna Mokrushyna | Counterpunch.org | Canada | High | ||
6 | Max van der Werff | http://7mei.nl/ | Holland | High | ||
7 | Ivan Senin | http://www.byoblu.com/ | Italy | Low | ||
8 | Angelo Mandaglio | http://www.byoblu.com/ | Italy | High | ||
Pátá skupina, od 20. dubna (tiskové turné proběhlo) | ||||||
1 | Robert Oulds | the Bruges Group | UK | Low | ||
2 | David John Wilkinson | the Bruges Group | UK | Low | ||
3 | Joshua Samuel Tartakovsky | Truth-Out, AlterNet и Russia Insider | Israel | High | ||
4 | Nguyen Thi Diep Anh | Hlas Vietnamu | Vietnam | High | ||
5 | Nguyen Doan Hai | Hlas Vietnamu | Vietnam | High | ||
6 | Nhat Linh | Vietnamská televize | Vietnam | High | ||
7 | Vo Duy Nghia | Vietnamská televize | Vietnam | High | ||
8 | Chu Duy Thai | Vietnamská televize | Vietnam | High | ||
9 | Bui Duy Trinh | Vietnamská informační agentura | Vietnam | High | ||
E-mailové zprávy, které se staly zdrojem pro naše vyšetřování.
Zdroj: Mírotvorce, 10. října 2016
Přeložil Svatoslav Ščyhol speciálně pro InformNapalm.org
V případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na zdroj. (Creative Commons – Attribution 4.0 International – CC BY 4.0)
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM