Tento týden byl ukrajinský tým „bílých“ hackerů z Kyjevské vysoké školy polytechnické Ihora Sikorského s názvem dcua shledán jako nejlepší z více než 12.000 týmů z celého světa ve sféře kybernetické bezpečnosti podle verze CTF (Capture the flag) 2016.

Tato zpráva nebyla pro nás žádným překvapením, náš tým InformNapalm již přece déle než rok spolupracuje s Ukrajinskou kybernetickou aliancí (UCA), kterou tvoří hackeři z ukrajinských skupin Trinity, FalconsFlame, CyberHunta a Ruh8. Během tohoto roku provedla UCA spoustu úspěšných operací na maření činnosti ruské propagandy (informace a vyhodnocení ke všem těmto operacím najdete na našem webu pod hashtagem #UCA), z nichž největší úspěch měla operace s nabouráním kanceláře asistenta ruského prezidenta Vladislava Surkova, která získala krycí název #SurkovLeaks.

Důsledkem této operace nebyla jen rezignace Alexandra Pavlova, šéfa sekretariátu asistenta prezidenta RF Vladislava Surkova, o níž včera v noci informoval portál Vědomosti, ale i velký ohlas ve světových médiích.

Zatímco autenticitu nabouraných dokumentů potvrdila spousta expertů, zásluhy ukrajinských hackerů si bohužel snaží přivlastnit různé mezinárodní tajné služby. Dokonce i respektovaný z naší strany západní expert Mark Galeotti, který již v roce 2014 rozložil celou kremelskou „Gerasimovovu doktrínu“ do škatulek, zapochyboval o možnostech ukrajinských hackerů. Jako nejlegračnější nám na tom připadala skutečnost, že někteří experti vysvětlovali své pochybnosti tím, že naše analýza nabouraných dat ze Surkovovy kanceláře byla napsána „výbornou angličtinou“ a navíc zveřejněna také v bulharštině. Myslíme, že by pro západní experty nebylo od věci navštívit náš web a pochopit, že jsme mezinárodní komunita, do jejíž činnosti se zapojili aktivisté z celého světa, takže nad tím, kdo z nich je z které země a do kterého jazyka má překládat, nemáme žádnou kontrolu. Uvítáme jakoukoli pomoc, založit novou jazykovou mutaci je pro nás otázka čtvrthodiny – a pak už každý pracuje podle svých možností a ochoty. Bulharská redakce se zařadila v rámci našeho webu mezi nejaktivnější, a co se týče „plynné angličtiny“, ta se v 21. století již dávno stala celkem běžnou věcí.

Máme radost z jakýchkoli ocenění a zmínek o ukrajinských hackerech na mezinárodní aréně: Západ si patrně ještě neuvědomil, že ukrajinští IT specialisté již dávno patří mezi světovou špičku, posledních 2,5 roku války s Ruskem z nich pak učinilo ty pravé mistry, od nichž by se Západ mohl učit.

Vědomí významu vlastní kybernetické bezpečnosti a ochrany před digitálními hrozbami v nových podmínkách, které vnucuje Rusko, ostatně dostihlo i Západ. A to nejen kvůli útokům na německý Spolkový sněm a zasahování do amerických voleb: podle informací od generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga počet digitálních útoků proti západní alianci v poslední době výrazně vzrostl.

Podle německého listu Die Welt Stoltenberg při svém projevu v Davosu uvedl: „Podle našich nejnovějších údajů bylo v roce 2016 provedeno v průměru cca 500 nebezpečných kybernetických útoků proti institucím NATO, které si vyžádaly intenzivní zásah ze strany našich expertů. Jde zhruba o 60% nárůst oproti roku 2015. Většinu z těchto útoků neprovedly soukromé osoby, ale byly sponzorovány zahraničními státními organizacemi… Jsem velice znepokojen tímto vývojem. Kybernetická ochrana bude hrát důležitou roli na dalším summitu NATO. Naše snahy v této oblasti budeme muset dynamizovat“.

Kybernetické útoky nesou velké potenciální nebezpečí, protože by mohly poškodit energetickou, zdravotnickou a další životně důležité infrastruktury. „Také by mohly poškodit ochranný systém NATO a ovlivnit činnost našich ozbrojených sil. Veškeré vojenské aktivity jsou dnes založeny na přenosu dat. Kdyby přestal fungovat, mohlo by to způsobit velké škody“, vysvětlil Stoltenberg.

Proto by se kybernetické útoky v určitém rozsahu mohly stát podnětem k plnění společných závazků vyplývajících z článku 5 Statutu NATO, myslí generální tajemník.

Také vyjádřil znepokojení kvůli možnému manipulování s daty při volbách: „NATO má k dispozici dokumenty od vlád různých členských států naší aliance, které se obávají, že se hackeři budou snažit o zásahy do vnitrostátních voleb. Což by podkopávalo zásady demokracie“.

Od jisté doby, jak řekl Stoltenberg, nabízí NATO členským státům aliance krizové týmy, které jim pomohou se lépe chránit.

Právě dnes, když se bezpečnostní sféra neustále mění a je stále méně stabilní, potřebujeme tak silné organizace jako je NATO. „Aliance se neustále mění a dokáže se přizpůsobit novým podmínkám. Svět se mění a my se měníme s ním, což děláme již 70 let“.

Pro nás je zřejmé, že se důraz ruské propagandy v poslední době posunul od USA k Evropě, zejména na Německo jako motor protiruských sankcí. Kremelská propaganda se stále častěji uchyluje k vhozům ve snaze rozhádat Ukrajinu s jejími západními spojenci. Obětí podobného vhozu se nedávno stal i náš web:

Ruský politolog A. Piontkovskij již ve vzdáleném roce 2014 řekl, že Rusko velmi dobře chápe, že nedokáže soupeřit s NATO vojensky a bude hledat příležitosti k vedení jiné války, zejména informačníí, kdy se bude snažit ovlivnit především lidské myšlení a vnímání reality.

Žijeme v realitě kybernetické války s Ruskem už bezmála tři roky, zatímco Západ začal teprve nedávno chápat, jak je to vážná věc. Teprve v listopadu 2016 Evropský parlament schválil rezoluci, která přirovnává ruská média k propagandě Islámského státu, a americký Facebook letos v lednu zablokoval na své platformě Ruskou televizi.

Velice doufáme, že západním expertům konečně dojde, že Ukrajina i se svými aktivisty a hackery získala za tři roky trvání kybernetické války neocenitelné zkušenosti a v lecčem už dávno předstihla Západ, který se od ní má co učit.

Tento příspěvek zpracovala Irina Schlegel speciálně pro InformNapalm

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol