
Nabízíme pozornosti našich čtenářů západní pohled na počínání ruské vlády v informačním prostředí. Šéfredaktor digitálního oddělení německého portálu Bild o aktuálním ohrožení virtuální reality demokratických zemí.
Autor: JULIAN REICHELT
Tři hlavní hrozby pro digitální realitu: Rusko, Rusko a zase Rusko.
Přestože Čína disponuje srovnatelnými možnostmi ofenzivních operací jako Rusko a počíná si stejně agresivně, na rozdíl od Ruska má zájem na stabilním světovém pořádku zaměřeném na směnu zboží, zatímco Kreml povýšil rozkol západního světa na svůj hlavní politický cíl, který každodenně naplňuje. Na rozdíl od všech ostatních států Rusko využívá svou digitální palebnou sílu destruktivně. V digitální realitě Rusko již dávno přešlo od studené války k její horké fázi. Summit Cyber Security v rámci mnichovské bezpečnostní konference na univerzitě Stanford v Kalifornii, kde budu toto pondělí přítomen, je tím nejlepším místem k diskuzi o hlavních hrozbách, jimž jsme dnes vystaveni.
1. Rusko je jedinou zemí na světě, kde je vedení kybernetické války, války klasické a provádění zvláštních operací kombinováno mimořádně agresivně a propracovaně.
Nejlepší ukázkou je anexe Krymu a okupace východní Ukrajiny. V obou případech byl klasický způsob vedení války (chybějící identifikační znaky, placení žoldáci, řízení prostřednictvím tajných služeb) pedanticky a odborně zkoordinován s rozsáhlou ofenzivou v digitální realitě, zejména na sociálních sítích, což umožnilo fyzickou realitu zkreslit a pozměnit.
Ruské propagandě se podařilo docílit, že i západní média a politici začali mluvit o údajné „občanské válce“ na Ukrajině. O žádnou občanskou válku však nejde. Není to tak, že by tu Ukrajinci stříleli na Ukrajince. Před tímto konfliktem v zemi etnické rozepře prakticky neexistovaly. To, co se odehrává na východě Ukrajiny, je ruská okupace, která s podporou informační agrese začala být velmi úspěšně interpretována jako ukrajinský vnitrostátní konflikt a dodnes slouží Rusku jako politický žeton.
Když se ministři zahraničí sejdou, aby jednali o východní Ukrajině, mluví o modelu konfliktu, který reálně neexistuje. Právě to znemožňuje konflikt vyřešit a umožňuje Rusku vystupovat v roli rozhodce, namísto aby bylo považováno za stranu konfliktu. Větší triumf informační propagandy si jen stěží dokážeme představit.
2. Rusko vyhlásilo informační válku samotnému pojetí pravdy.
Kreml pochopil, že otevřenost západní společností je naší sílou a zároveň největší slabinou. Rusko využívá tak nezvratné zákony svobody jako je svoboda projevu, aby propašovalo do naší společnosti propagandistické kanály jako je Russia Today a nárokovalo si, především prostřednictvím digitálních kanálů, že je pravdivá pouze jeho vlastní interpretace. Rusku přitom zcela postačí, když vzbudí semínko pochybnosti a doručí vzkaz, že žádný pojem objektivní pravdy neexistuje, ale jsou tu jen různé verze pravdy.
Opravdu MH17 sestřelili opolčenci z ruského raketometu BUK na základě instrukcí od Rusů? (Ano). Opravdu Asad použil chemické zbraně proti civilistům? (Ano). Nebo možná dívku, ruskou Němku, přece jen v Berlíně znásilnili uprchlíci? (Ne). Nebo si snad Erdoganův syn nevydělává slušné peníze na obchodu s bestiálními katy z Islámského státu? (Ne). Odpovědi na tyto otázky snad ani nemohou být více jednoznačné.

REUTERS/David Gray
Rozsáhlou informační agresí se však Rusku podařilo zpochybnit samotné pojetí pravdy. Logika expertů od kremelských tajných služeb je taková, že ve světě bez pravdy můžeme tvrdit cokoliv, dělat cokoliv a popírat cokoliv, aniž bychom se báli následků. V Sýrii tento plán vedl k tomu, že USA jednají s Ruskem o „humanitární pomoci“ a vojenské spolupráci ve stejné době, kdy Rusko páchá obrovské válečné zločiny, vede totální válku o zničení celé civilní infrastruktury a udržuje u moci válečného zločince.
Ruská propaganda přitom působí tak účinně, že se jen málokterá západní vláda odváží výslovně označit ruské počínání jako válečné zločiny.
3. Rusko šikovně využívá západního pocitu informační zranitelnosti, aby torpédovalo nedůvěru k našim vlastním institucím.
Za pomoci postav jako je Snowden nebo organizací jako je Wikileaks se Rusku podařilo dostat do politické rutiny západních demokracií debaty o morálním rozkladu institucí. S tím, že je zcela ignorována skutečnost, že tyto debaty velmi cíleně řídí právě ta vláda, pro kterou žádná svoboda projevu ani informací neexistuje, která využívá tajné služby proti vlastnímu obyvatelstvu, na jehož občanská práva kašle, a která objednává vraždy svých mediálních a politických oponentů.
V IT prostředí mnoho lidí stále považuje Putina za ochránce „hrdiny“ Eduarda Snowdena, nikoli za protřelého veterána tajných služeb, jimž byl vždy a jenž dokázal prokouknout, jak obrovské možnosti nabízí digitální realita pro jeho dezinformační a destabilizační kampaň.
4. Téměř všechny západní tajné služby zjevně ukazují na ruské hackerské útoky proti samotnému srdci našich demokracií.
Demokratická strana v USA a počítačový systém Spolkového sněmu v Německu jsou jen dva příklady. Mnoho znaků ukazuje, že Rusko usiluje o přímý vliv na svobodné volby v samostatných státech.
Již dnes se Rusku podařilo docílit, že důvěra k elektronickým volebním systémům (např. v USA) výrazně klesla a že výsledky voleb nejsou vnímány jako pravda, ale spíše jako jedna z jejích verzí. Je to zhoubné a velice nebezpečné pro samotné základy našich demokracií.
Musíme ochránit naši digitální realitu!
Jako novinář a občan svobodné země bych stál o intenzivní diskuzi v rámci Cyber Security Summit o tom, jak rozhodně a agresivně dokážeme této hrozbě čelit. Nestačí jen posilovat naše obranné systémy a izolovat se ve světě Air-Gaps. V zájmu digitální svobody musíme zpracovat digitální strategie, abychom si vrátili vlastní interpretaci událostí v digitální realitě a opět upevnili naše pojetí pravdy, faktů a důvěryhodných institucí.
Když Sovětský svaz vysílal svou rozhlasovou propagandu do Západního Berlína a Západního Německa, USA tomuto útoku čelily prostřednictvím RIAS, rádia v americkém sektoru. Co potřebujeme dnes, je RIAS koncept pro digitální realitu.
Článek publikován se souhlasem autora Juliana Reichelta, redaktora německého portálu Bild; originál: Bild от 19.09.2016; do ruštiny přeložila Irina Schlegel. V případě převzetí je nutno uvést odkaz na autora a na náš projekt.
Ruské znění publikováno dne 21. září 2016
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM