Podle informací od zdrojů mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm se v gruzínském řetězci obchodů se zbraněmi Kalibr objevily v prodeji náboje s označením LCW (Lugansk Cartridge Works), které vyrábí Luhanská továrna na náboje.

Tyto informace potvrzuje na svém webu i samotný prodejce Kalibr (Caliber), kde můžeme vedle další munice najít i náboje s označením LCW. Jde zejména o:

náboje ráže 7,62×39 mm pro řadu lehkých pušek střílejících tzv. mezináboji AK-47. Cena se neuvádí, je tu však poznámka, že se dodávka zboží očekává;

náboje 9×19 mm pro pistole používající náboje Luger/Parabellum. Cena 0,80 lari (0,32 USD) za kus, zboží je dostupné skladem.

Pro upřesnění těchto informací a překontrolování značení se našim insiderům podařilo vyfotografovat jedno balení nábojů 9×19 prodávaných v obchodech Kalibr. Na obalové krabičce s 50 náboji nechybí logo luhanské továrny na náboje LCW, země původu Ukrajina, uvádí se také značení 073 a Lot č. У05. Samotné náboje mají na sobě označení s uvedením ráže 9×19 a razítko muniční továrny v Luhansku LCW. Pozoruhodné je, že ani na balení, ani na samotných nábojích není uvedeno datum (rok) jejich výroby.

Zkoumáním řady záznamů na veřejných zdrojích a po poradě s našimi pravidelnými experty se nám podařilo zjistit následující:

S platností v roce 2010 byly hlavními akcionáři Luhanské továrny na náboje kyperské Verhalt Holdings Ltd. (24,9929 %), Perinhar Holdings Ltd. (24,9858 %), Triestford Enterprises Ltd. (24, 9787 %) a Laraik Holdings Ltd. (10 %). O něco dříve byla mezi investory této továrny uváděna společnost ZAT „Brynkford“, jejímž vlastníkem je podnikatel gruzínského původu David Žvanija, který se podle jistých informací stihl svých aktiv zbavit již před událostmi z roku 2014. V letech 2011 a 2012 byl provoz Luhanské továrny na náboje ztrátový. V květnu 2014 vyrobila soukromá akciová společnost „Luhanská továrna na náboje“ poslední šarži komerční munice, která se stihla dostat na pulty ukrajinských prodejen. Krátce poté se tato továrna v důsledku ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajina dostala pod kontrolu tzv. „Luhanské lidové republiky“. Od té doby nemáme k dispozici přesné údaje o počtech vyrobené munice ani o aktuálním provozu továrny. I když od začátku roku 2016 se v ruských médiích a na ozbrojeneckých internetových portálech neustále objevovaly informace o navyšování kapacit Luhanské továrny na náboje pro výrobu nábojů v zájmu „L/DLR“. Zejména šlo o výrobu nábojů 5,45×39 mm vybavených střelou se zvýšenou průbojností a nábojů ráže 7,62 a 9 mm. O rok dříve se v ukrajinských médiích mihly informace, že shora jmenovaný D. Žvanija údajně vyvezl tovární zařízení do Ruska. Podrobnější informace o dějinách a provozu Luhanské továrny na náboje a o výrobě nábojů obecně uvádí článek Muniční vášně Ukrajiny, aneb k čemu potřebujeme továrnu na náboje? (rusky) ze dne 14. ledna 2017.

Luhanská továrna na náboje má funkční web v ukrajinské doméně http://lcw.lg.ua, který je z informačního hlediska velmi slabý. Mezi deklarovanými produkty této továrny však můžeme i dnes najít náboje ráže 9×19.

Podle informací od poradců InformNapalmu se náboje ráže 9×19 objevily na ukrajinském trhu začátkem 2000. let. Poptávka po munici této ráže začala stoupat po vzniku pistolí pro tyto náboje, jejich komerční výrobu tak spustila i Luhanská továrna na náboje. Na pozadí relativní liberalizace ukrajinské zbrojní legislativy a zvýšení poptávky nábojů této ráže se v posledních několika letech dokonce pociťoval jistý nedostatek nábojů 9×19. Tvrdit, že náboje 9×19 se značením LCW, které se dnes prodávají v Gruzii, pocházejí ze starých zásob, je tak dost problematické.

Neměli bychom odmítat ani verzi, že náboje s označením „LCW – Vyrobeno na Ukrajině“, které se v posledním roce objevily na gruzínském trhu se zbraněmi, jsou čerstvým produktem. Je možné, že se vyrábějí po navýšení výrobních kapacit továrny kontrolované ruskými okupanty a místními kolaboranty od přelomu 2015/2016. Továrna má patrně v provozu komerční výrobní linku na náboje 9×19 a munici jiných ráží, na kterou existuje poptávka na civilním trhu. Následně se tyto náboje pravděpodobně nelegálně pašují na neokupované ukrajinské území, kde jsou „zlegalizovány“ jako ukrajinský produkt a pak se vyvážejí do dalších zemí (včetně Gruzie), což umožňuje vyslovit domněnku, že si na tom někdo mastí kapsu.

Tato publikace si neklade za cíl něco prokázat: pouze prezentujeme fakta a některé vlastní úvahy. Tyto informace však zcela postačí, aby povolanější odborníci a příslušné struktury začaly tuto věc dále šetřit.

Tento příspěvek připravil k publikaci Iraklij Komachidze

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol