Anatolij Baronin, Da Vinci AG, speciálně pro InformNapalm.

Ruská federace posiluje svou vojenskou přítomnost po obvodu Arabského poloostrova

12. prosince vojenský zpravodaj Komsomolské pravdy Alexandr Koc uveřejnil videozáběry vypovídající o aktivizaci vojenské přítomnosti RF v Súdánu. Záběry podle zpravodaje zachycují personál ruské soukromé vojenské společnosti (SVS), jak cvičí súdánské vojáky. Na videu je vidět nácvik čistek v obydlených lokalitách. Toto cvičení má podobný ráz jako manévry, které prováděli výsadkáři a zvláštní jednotky RF v Egyptě v září 2016.

Будни российской ЧВК в Судане (голос за кадром). Не Южном, как анонсировалось ранее, а просто в Судане. На фиг нужен Южный, у него и выхода к морю нет. pic.twitter.com/qoSQ9I3ben

— Александр Коц (@sashakots) 12 декабря 2017 г.

Dle našeho odhadu existuje velká pravděpodobnost, že súdánské vojáky necvičí zástupci SVS, ale právě regulérní zvláštní jednotky Ruské federace. Mezi jejich úkoly patří poskytování vojenské pomoci cizím státům (military assistance). Rusko má omezené lidské zdroje s alespoň minimální znalostí arabštiny. Většina příslušníků SVS ovládajících tento jazyk je v současné době zapojena do operací na území Syrské arabské republiky. Hlasové parametry muže vydávajícího rozkazy v pozadí evidentně ukazují na jeho slovanskou národnost. Tím je vyloučena verze ohledně zvláštních jednotek RF z Kavkazu.

Letitý příběh vojenské spolupráce se může dočkat pokračování

V červnu 2008 se objevila zpráva o smrti ruského pilota v Súdánu, který pilotoval stíhačku MiG-29. U toho se uvádělo, že ruští piloti, jak v aktivní službě u Ozbrojených sil RF, tak ve výslužbě, létají se 14 súdánskými MiGy-29. Toto řešení se tehdy zdůvodňovalo obtížným výcvikem súdánských pilotů a jejich „neadekvátním chováním“.

Tato skutečnost ukazuje na existenci dlouholeté ruské vojenské pomoci pro režim Umara al-Bašíra, který je pod tlakem Mezinárodního trestního soudu a je veden stejnými pohnutkami jako Bašár Asad v Sýrii. Súdánské pravidelné hlasování v OSN proti ukrajinským rezolucím ve věci Krymu také nepřímo ukazuje na to, že minimálně v posledních 3 letech mezi Moskvou a Chartúmem probíhá vojenskopolitická spolupráce na vyšší úrovni.

Kreml se patrně snaží o rozšíření a prohloubení této spolupráce, která by měla přerůst v přímou ruskou vojenskou přítomnost v této zemi podle syrského schématu: záruky pro zdejší politický režim výměnou za neomezený vojenský kontingent a rozmístění vojenské infrastruktury.

Závěry a prognózy

Novým trendem tedy je, že Rusko využívá zahraniční regionální konflikty k rozšíření vojenské přítomnosti RF na dotčeném území výměnou za vojenskou podporu a záruky pro stávající autoritářské režimy. Obdobným způsobem Rusko podporuje libyjského předáka Chalífu Haftara (ovládajícího východní část země) za účelem rozmístění vojenských základen poblíž Benghází.

Čtěte také: Perspektivy rusko-egyptského tažení v Libyi

Navzdory řadě kritických publikací v ruských médiích na téma vhodnosti rozmístění vojenské infrastruktury v Súdánu po návštěvě Umara al-Bašíra v Moskvě v listopadu 2017 Kreml patrně rozhodne kladně již v prvním pololetí 2018. Pochybnosti o vhodnosti tohoto řešení se týkaly reakce Západu na tento krok a dostatečnosti finančních zdrojů na podobný projekt.

Nákladová finanční stránka projektu se zároveň patrně stane hlavním činitelem určujícím stanovisko Ministerstva obrany RF v kontextu snižování intenzity operací v Sýrii a tedy i omezení finančních výdajů/toků, které tímto resortem projdou.

Z politického hlediska se Kreml k tak drané avantýře uchýlí, protože to umožní již pokolikáté předvést potenciál konfrontace s Washingtonem, který má v regionu výraznější přítomnost, a získat podporu zemí usilujících o omezení vlivu Washingtonu nebo s ním smlouvat. Navíc by to umožnilo kontrolovat logistické trasy dodávek energetických surovin přes Rudé moře a v součinnosti s Íránem v nutných případech blokovat vývoz ropy z Arabského poloostrova, což by výrazně ovlivnilo dynamiku světových cen. Podobný úkol si nicméně vyžádá přítomnost stálé námořní skupiny RF, což by zvýšilo finanční tlak na státní rozpočet. V konečném důsledku tak podle našeho odhadu Kreml zvolí cestu výstavby technické základny obdobné té, která působí v syrském Tartúsu, s možností situačního nasazení dočasné omezené námořní skupiny. Tento scénář je pravděpodobný s ohledem na kvalitu vztahů Kremlu s Egyptem a Etiopií, které nebudou bránit tranzitu válečných lodí RF.

V případě rozmístění vojenské námořní základny v Súdánu by mohlo být Rusko konfrontováno s rostoucí konkurencí Číny v regionu, která má v této zemi větší zájmy, a s postojem Saúdské Arábie, pro kterou by ruská námořní základna v Port Sudanu znamenala nejen rizika pro ropné odvětví, ale i pro národní bezpečnost v kontextu dobré logistiky pro vojenské dodávky hútíjským vzbouřencům v Jemenu. Vznik ruské námořní základny v Súdánu by také výrazně snížil váhu Etiopie jako jednoho z vlivných regionálních hráčů. Což se pravděpodobně promítne do zvýšených sázek pro budoucí ruské aktivity v regionu.

(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli!
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol