Mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm se nadále věnuje tématu ruské vojenské agrese proti Gruzii v roce 2008 a shrnutí důsledků následné okupace části gruzínského území, která dosud trvá. Reakce mezinárodního společenství na zahájení ruské expanze byla dost chabá, politické a vojenské vedení RF nebylo za své předchozí zločiny potrestáno a tato beztrestnost nakonec poskytla kremelskému režimu volnou ruku pro nové mezinárodní avantýry na Ukrajině a v Sýrii.

Informace, které uveřejňujeme, vycházejí z výzkumu IDFI (Ústav pro rozvoj svobody informací) a přehledně ukazují výsledky ruské vojenské agrese proti Gruzii v roce 2008, zejména změny gruzínských hranic po okupaci až do roku 2015. Důsledkem ruské ozbrojené agrese, jejíž aktivní fáze trvala pouhých pět dnů, jsou stovky mrtvých, tisíce zraněných a poškozených, desetitisíce gruzínských občanů vyhnaných ze svých domovů. Příspěvek je podložen tematickými fotografiemi z archivu InformNapalmu.

Tzv. správní hranice Ruskem okupovaného gruzínského území se stále mění. Hraniční tabule umístěná na hranicích s „Jihoosetskou republikou“ je opakovaně posouvána stále blíž k páteřní gruzínské silniční komunikaci a na druhé straně ostnatého drátu se ocitá stále větší území.

Podle informace poskytnuté Ministerstvem obrany Gruzie se část obyvatel obcí Didi a Patara Churvaleti ocitla na okupovaném území. Dále na základě informace, kterou pro IDFI poskytla Státní bezpečnostní služba Gruzie, po dalším posunu hranice v roce 2013 se do záboru dostala obydlená část obce Gugutiantkari. Podle médií byly ostnatým drátem rozděleny obce Zardiantkari a Gogeti, částečně také obce Dvani, Dici, Cicigiantkari, Džariašeni, Azdva a Kveši. V roce 2015 byla obec Džariašeni prakticky celá okupována.

Podle mediálně šířených informací ruští okupanti obnovují „správní hranice“ tzv. Jižní Osetie, které existovaly v sovětské době. Podle ruského plánu by měla hranice protnout obec Kiripala a část ropovodu Baku – Supsa by se ocitla na druhé straně ostnatého drátu.

Orná půda celé řady obcí a vesnic je okupována, zatímco obyvatelé žijí na území pod kontrolou Gruzie, existuje však pravděpodobnost, že v důsledku plíživé okupace budou celé tyto obce pod kontrolou separatistických úřadů. Při pohledu do map Google si můžeme všimnout, že v těsné blízkosti ostnatého drátu leží obce Zemo Nikozi, Ergneti, Dici, Medžvrischevi, Plavismani, Citelubani, Karapila, Saribari, Tvaurebi a Avlevi.

Ústav pro rozvoj svobody informací (IDFI) si dal za úkol zjistit, jak velké území, které dnes kontroluje Gruzie, by se mohlo ocitnout mimo státní hranice po válce z roku 2008 a jak probíhá plíživá okupace, kterou provádí osetská separatistická vláda (ve skutečnosti ruští okupanti).

Pro tyto informace se IDFI obrátil na úřad gruzínské vlády, Ministerstvo vnitra, Radu pro národní bezpečnost, Národní bezpečnostní službu a Radu pro krizové řízení.

V reakci na odeslaný dopis úřad vlády přeposlal dotaz Radě pro krizové řízení, Ministerstvu obrany a Ministerstvu spravedlnosti. Rada pro krizové řízení zase požádala Národní bezpečnostní službu, aby tyto informace uveřejnila. Ministerstva spravedlnosti a vnitra své dotazy rovněž přeposlala.

Bezpečnostní služba poskytla seznam pouze těch vesnic, které stát nekontroluje.
Rada pro národní bezpečnost se odvolala pouze na odstavec dvě zákona „O okupovaném území“, který udává jeho definici. IDFI oslovil tento úřad opakovaně a ve výsledku získal pouze část požadovaných údajů.

Podrobné informace poskytlo pouze Ministerstvo obrany Gruzie a tyto si můžeme dále přečíst.

Bývalá autonomní oblast Jižní Osetie – Cchinvalský okres Gruzie

V roce 1992 po skončení ozbrojeného konfliktu se s přispěním Ruské federace (mj. „mírových jednotek“) ocitly pod kontrolou osetských separatistů tyto části regionu:
– větší část Cchinvalského okresu i se samotným městem Cchinvali;
– Džavský okres i s okresním městem Džava;
– Znaurský okres i s okresním městem Znauri.
V té době kontrolovala gruzínská vláda Achalgorský okres (s výjimkou pěti osetských vesnic Cinagari, Oduleti, Dzukata, Orčosani a Abrevi ležících severně a východně od Cchinvali v soutěskách Didi Liachvi a Patara Liachvi a šesti vesnic patřících do Znaurského okresu). Do gruzínské jurisdikce spadala také severní část Džavského okresu, kde leží Mamisonský průsmyk a jeho okolí.
V roce 2008 v důsledku vojenské agrese RF proti Gruzii byli zástupci státních orgánů a většina etnických Gruzínů vyhnáni ze sídel v bývalém autonomním regionu Jižní Osetie a celé jeho území (zejména Achalgorský region a Mamisonský průsmyk) se dostalo pod kontrolu osetských separatistů (ve skutečnosti ruských okupantů). Gruzie přišla o kontrolu nad 135 sídly, z nichž většina byla smíšená gruzínsko-osetská. Je nutné podotknout, že sídla, kde žili pouze etničtí Gruzíni, jsou zcela zničena. Z osad smíšeného typu bylo gruzínské obyvatelstvo vyhnáno.

Území obsazené osetskými separatisty a ruskými okupačními jednotkami

Seznam sídel obsazených osetskými separatisty a okupačními jednotkami RF v důsledku vojenské agrese v roce 2008:

• Znaurský okres: obce: 1. Avnevi 2. Nuli 3. Alibari 4. Tigva 5. Šindara 6. Nabakevi;
• Cchinvalský okres: obce: 1. Kemerti 2. Kechvi 3. Dzarščeni 4. Kurta 5. Zemo Ačabeti 6. Kveda Ačabeti 7. Mamita 8. Chejiti 9. Tamarašeni 10. Prisi 11. Argvici 12. Berula 13. Eredvi 14. Ksusi 15. Vanati 16. Džordžiani 17. Saccheneti 18. Biloti 19. Disevi;
• Achalgorský okres: 1. okresní město Achalgori, obce 2. Doliani 3. Ikoti 4. Mosabruni 5. Bazuani 6. Achaldaba 7. Achalsopeli 8. Achmadži 9. Beženaantkari 10. Garubani 11. Ereda 12. Vašlovani 13. Zemo Bolo 14. Morbedaani 15. Kveda Bolo 16. Kančaveti 17. Gdu 18. Boselta 19. Zemo Gru 20. Cichisopeli 21. Čandari 22. Doretkari 23. Gavazi 24. Doguzaani 25. Velisa 26. Kara 27. Kucchoveti 28. Sabarkleti 29. Čkuneti 30. Dzangati 31. Kvemo Zachori 32. Armazi 33. Velura 34. Zemo Zachori 35. Zemo Cchiloni 36. Zemo Ciri 37. Zemo Colda 38. Zemo Cubeni 39. Iketi 40. Nadaburi 41. Ukanciri 42. Kvemo Cchiloni 43. Kvemo Ciri 44. Kvemo Colda 45. Kvemo Cubeni 46. Kvitkiiri 47. Kuloti 48. Šua Zachori 49. Šua Ciri 50. Šua Cubeni 51. Čačamuri 52. Gezerveti 53. Korinta 54. Gudacveri 55. Nachidi 56. Sadziguri Pirveli 57. Kvemo Alevi 58. Kurta 59. Kočiani 60. Šua Alevi 61. Cirkoli 62. Charkelani 63. Largvisi 64. Gareuti 65. Dabakneti 66. Dadianeti 67. Zodechi 68. Tochta 69. Martiani 70. Machiareti 71. Mudržuchi 72. Švelieti 73. Ukana Mchare 74. Ukanubani 75. Kveldaba 76. Čitiani 77. Cchavati 78. Charbali 79. Chramisckali 80. Salbieri 81. Delkani 82. Nagomevi 83. Čorčani 84. Dzeglevi 85. Džvarisubani 86. Balaani 87. Eloiani 88. Tinekaani 89. Midelaani 90. Navichemi 91. Ochiri 92. Pavliani 93. Kareltkari 94. Kenkaani 95. Čigoiani 96. Ciptauri 97. Čorčochi 98. Chozujeti 99. Gudita 100. Zemo Bagebi 101. Zemo Kuri 102. Kitriuli 103. Monasteri 104. Mschebi 105. Kedigora 106. Kvemo Bagebi 107. Cotaguri 108. Kodidžvari 109. Mamulaani 110. Kvemo Gru.

Mapy, které používají pohraničníci Ruské federace a osetští separatisté
Pro vyznačení tzv. hranic gruzínského území okupovaného Ruskem používají pohraničníci Ruské federace a separatistický režim topografické mapy vydané v letech 1976 až 1986 pro Generální štáb Vojenských leteckých sil SSSR (měřítko 1:50.000 a 1:100.000).

Je třeba podotknout, že okupační jednotky RF a osetští separatisté provedli přípravné práce za účelem stanovení hranic bývalé Jihoosetské autonomní republiky a jejich následného vyznačení v terénu, zejména:
– za prvé byly použity topografické mapy vydané v letech 1976 až 1986 pro Generální štáb Vojenských leteckých sil SSSR, kde jsou hranice Jižní Osetie vyznačeny odlišně. Třeba ruská strana při vyznačování hranic na úseku v Gorském okrese vycházela z mapy Generálního štábu VLS SSSR z roku 1988, kde jsou hranice uvedeny podle stavu z roku 1984;
– za druhé po okupaci při vyznačování tzv. hranic kvůli nepředvídatelným faktorům a náročnému terénu Jižní Osetie a také kvůli demarkaci provedené jednotkami RF a separatisty přišla část gruzínského obyvatelstva o možnost hospodařit na pozemcích, které se ocitly na druhé straně ostnatého drátu.

V konečném důsledku Gruzie ztratila kontrolu nad 151 sídly, z toho 135 v Cchinvalském okrese a 16 v Kodžorské soutěsce, nicméně plíživá okupace trvá. S největší pravděpodobností budou osetští separatisté za podpory RF pokračovat v tzv. vyznačování hranic na základě topografické mapy Generálního štábu SSSR vydané v roce 1988 se správními hranicemi z roku 1984.

Viz další tematické materiály od InformNapalmu k tématu ruské okupace Gruzie:

• Výsledky ruské vojenské agrese proti Gruzii v roce 2008. Infografika (rusky)
• „Russkij mir“: exkluzivní video se zvrácenou zábavou ruských válečných zločinců u Gori
• Ruské „mírové jednotky“ v srpnové válce 2008 (rusky)
• Výročí začátku ruského revanšismu: „číslo šelmy“ 08.08.08 (ukranews.com) (rusky)
• „Kdo je zrozen k lezení, nemůže létat“ – ruská plíživá okupace v Gruzii

Tento příspěvek připravila k publikaci gruzínská redakce InformNapalmu na základě informací z webu damoukidebloba.com a IDFI. Překlad z gruzínštiny: Jekatěrina Grim

(CC BY) V případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutné uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

* Zkontrolováno redaktorem.

Originál publikován dne 6. listopadu 2015

Překlad: Svatoslav Ščyhol