Od Černobylské tragédie uplynula již třetina století, v Bělorusku jsou však lidé znovu připravováni na účast na masových květnových akcích, na tzv. „vítěznou přehlídku“, nuceni k účasti na „dobrovolných“ sobotních brigádách (tzv. subotnicích), informace o skutečném rozsahu epidemie COVIDu-19 v zemi úřady pečlivě tají a cynicky se jim vyhýbají. Klinický projev tohoto zamlčování výjimečné situace, jíž musí svět čelit, bude smrtelně nebezpečný pro velký počet lidí a stane se jakýmsi vyvrcholením vývoje a fungování autoritářského systému řízení státu v Bělorusku.

Koncem 1980. let pravda o hromadných cílených popravách běloruských obyvatel a o Černobylské katastrofě otevřela lidem oči, vzniklo skutečné lidové hnutí, začala doba národního obrození. Dnes prožíváme podobné časy, jako by nám Bůh dával druhou šanci rozloučit se s rudimentárním zastaralým systémem státního myšlení a správy, který měl už dávno shnít na smetišti dějin.

Rozhodujícím činitelem autoritářského režimu, který v Bělorusku vládne, se stala jeho neschopnost schválit a naplňovat kriticky důležitá strategická rozhodnutí, která dnešní výjimečně katastrofální situace vyžaduje. Státní instituce málem daly od řešení problému s pandemií ruce pryč a omezily svá opatření jen na prakticky násilnou izolaci těch, kdo byl v kontaktu s infikovanými osobami, a hlásají přitom „zvláštní liberální přístup“ a stejně příšerný koncept „kolektivní imunizace“.

Na tomto pozadí společnost naopak prokázala solidaritu, nepodléhání panice a příkladnou horizontální sebeorganizaci, která dnes účinně pomáhá plnit funkci zásobování zdravotnického systému vším potřebným.

Otálení se zavedením celostátní karantény však mílovými kroky přibližuje Bělorusko k epidemické katastrofě. Spousta znaků nasvědčuje tomu, že situace se šířením COVIDu-19 už má nezvratnou a nekontrolovanou povahu. Z hlediska rozsahu, účinků a dopadů bude tato katastrofa v mnoha ohledech srovnatelná s tou Černobylskou. Zatímco ve většině zemí světa byl vyhlášen přísný protiepidemický režim a ohniska epidemie lokalizována, což umožňuje přesouvat do zasažených regionů zdravotnické posily z míst méně problémových, v Bělorusku se zatím nic podobného neděje. V konečném důsledku bude zapotřebí pomoci a intervence mezinárodního společenství, které bude muset zahájit rozsáhlou humanitární operaci přímo uprostřed Evropy.

Karanténa patří mezi nejúčinnější prostředky potírání epidemie, které známe. Její strategie spočívá v tom, že se ohniska šíření vysoce nakažlivého viru lokalizují a izolují. Účelem je roztáhnout epidemii v čase a tím minimalizovat zátěž na zdravotnictví. V případě, že žádná karanténa není, dosáhne tato zátěž maximálních hodnot, což může vyústit ve fatální důsledky pro život a zdraví velkého počtu lidí. Většina civilizovaných států světa přitom chápe, že hlavní strategií pro vznik účinné vakcíny nemá být udržení hospodářských ukazatelů, ale záchrana životů vlastních občanů.

Totální sociální experiment

V Bělorusku byla bohužel zvolena především strategie záchrany hospodářství, jehož ukazatelé však i přesto katastrofálně klesají a hrozí, že v dohledné době vznikne situace, kdy nezbude než vyhlásit státní bankrot. Režim má zároveň panický strach, že by se mohly opakovat rozsáhlé celonárodní lidové protesty, které v Bělorusku proběhly v roce 2017 a reagovaly na uplatnění nesmyslné socioekonomické politiky. Další stupeň obtížnosti dodává také potřeba provedení letošní kampaně pro znovuzvolení hlavy státu, z níž se de facto stal svým způsobem všeobecný slib věrnosti diktátorovi. Zejména tímto vším stejně jako patologickým strachem ze ztráty moci lze vysvětlit, proč režim odmítl použít účinnou strategii boje s důsledky epidemie, která se osvědčila ve většině civilizovaných států světa, a sice karanténu. Diktátorský režim v Bělorusku zároveň opět dal výslovně najevo, že pro podobný systém státní správy představují lidé pouze zdroj a spotřební materiál.

Právě probíhá z pohledu budoucích důsledků strašlivý sociální experiment, kdy zástupci Ministerstva zdravotnictví hlásí, že se situace stabilizovala a vše je pod kontrolou, zatímco nárůst nových případů choroby klesá. Zároveň však v rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) zakázat všechny masové akce a použít veškerá možná opatření včetně karantény dochází k prakticky cílenému infikování lidí prostřednictvím otevřených kulturních a rekreačních zařízení: divadel, kin, restaurací, barů, nočních klubů, sportovišť a sportovních utkání, provozovaných ozdravných objektů, z nichž se hlavními epicentry nákazy staly především lázeňské domy.

Čtěte také: Protiukrajinská hysterie a agonie režimu vnitřní okupace v Bělorusku

Odmítání domácí izolace pacientů s lehkou formou COVIDu-19 a jejich kontaktů 1. stupně dokládá především totální ničivé selhání schválené strategie boje proti epidemii, která od počátku nemohla obstát. Žádný plán B přitom úřady prostě nemají. Aby toho nebylo málo, pořád docházelo a stále dochází k takřka záměrnému infikování lidí koronavirovou chorobou v karanténních zónách. Kontakty 1. stupně byly drženy všechny společně, což mělo za následek jejich maximální promoření. Mnoho z nich bylo fyzicky odsouzeno k nákaze.

Lídři veřejného mínění již otevřeně prohlašují, že stávající situace v Bělorusku má všechny známky genocidy a vedení biologické války proti vlastnímu národu.

Potenciál běloruského zdravotnického systému

Na co mysleli ti, co schvalovali tuto škodlivou strategii v situaci, kdy chybí obecná karanténa a dostatečné množství kvalitních testů? Již od prvních dnů bylo jasné, že je lůžková kapacita běloruských nemocnic omezená, a prohlášení úředních osob ve smyslu, že její polovinu, tzn. cca 40.000 lůžek, lze přechodně použít pro infikované, jsou pouhou kancelářskou propagandou, z níž je na zvracení. Totéž platí i pro oznámené údaje o přístrojích pro umělou plicní ventilaci a anesteziologických dýchacích přístrojích, jejichž souhrnný počet je údajně 3.500 ks. O tom, kolik z nich funguje, nejsou informace vůbec žádné. Ani o tom, zda je k dispozici požadovaný počet odborného personálu pro jejich obsluhu: složitá technika v nezkušených rukou může způsobit smrt lidí.

Podle neuroložky z Lékařského centra Newyorské univerzity Jennifer A. Fronterové je u nezanedbatelného počtu obětí koronavirové infekce příčinou smrti mj. selhání ledvin. Vedle přístrojů pro umělou plicní ventilaci je tedy akutní potřeba také dialyzačních přístrojů. V situaci přetížení zdravotnického systému kvůli chybějící obecné karanténě způsobí jejich nedostatek četná úmrtí.

Vycházíme-li z oficiálních údajů, bude běloruský zdravotnický systém dost pravděpodobně přetížen již při 20 až 25 tisících infikovaných, což je navíc velmi optimistický odhad. Podle zpráv od státních propagandistů je v Bělorusku aktuálně k dispozici včetně lůžek s dočasně změněným účelem celkem cca 10.000 vybavených lůžek pro léčbu pacientů se střední a těžkou formou koronaviru.

První známky epidemické katastrofy

Z oficiálních zpráv a simulace dynamického denního nárůstu počtu případů COVIDu-19 v Bělorusku, kterou zpracovává sám autor těchto řádků, lze usuzovat, že špička maximálního vytížení kapacit zdravotnického systému připadne na období 8. až 15. května s tím, že následně může celý zdravotnický systém BR zkolabovat. Předzvěstí rychle se blížícího zhroucení zdravotnického systému je zejména řetězec postupně po sobě následujících rozhodnutí o přechodu na domácí karanténu nejdříve kontaktů 1. stupně, pak pacientů s lehkou formou koronaviru. Podle oficiálních údajů zůstávají v ústavní léčbě pouze pacienti se střední a těžkou formou onemocnění.

Již nyní byly v Bělorusku zrušeny plánované hospitalizace pacientů. Zdravotnický systém se může dostat prakticky do válečných podmínek, kdy bude personál muset rozhodovat, komu z kriticky ohrožených pacientů zachrání život a koho nechá zemřít. Mezi první známky katastrofy, jakkoli strašidelně to zní, bude patřit kolaps pohřebních služeb, které nebudou stíhat pohřbívat mrtvé. Tomuto všemu se ještě můžeme vyhnout, byť ne stoprocentně, kdybychom uplatnili všeobecné protivirové zábrany tak, jak je zavedl prakticky celý civilizovaný svět, především v Evropě. Tato strategie již ukázala svou účinnost: v posledních několika týdnech se ve většině evropských zemí výrazně snížil výskyt nových případů nákazy a zanedlouho by mohlo začít období dynamického a postupného snižování důsledků epidemie.

Čtěte také: AntiFake: „humanitární let“ z Číny do Běloruska kvůli boji s COVIDem-19 (fact-checking, bělorusky)

Kdyby byla v Bělorusku včas zavedena karanténa, nedošlo by k žádným explozím nákazy v lázních, školách a školkách. Dnes ovšem, po obnovení výukového procesu 20. dubna, donucování k účasti na tzv. dobrovolných sobotních brigádách, masové přítomnosti věřících v kostelích na Květnou neděli a Velikonoce, oslav Radonice (den památky zemřelých) a konečně plánované „vítězné přehlídce“, všichni se velmi pravděpodobně staneme svědky obrovské vlny nových případů onemocnění. Tato epidemická bouře by mohla pohltit celé Bělorusko.

V této situaci jen ojedinělí lékaři mají odvahu říct veřejnosti celou pravdu o skutečné situaci ve zdravotnických zařízeních. Mohlo by jít o důsledek zastrašování a tlaku na zdravotníky, o čemž v běloruském informačním prostoru již najdeme zprávy. Pod tlakem jsou patrně i příbuzní zemřelých, jimž je podle všeho doporučováno, aby nekomunikovali s novináři. Média přinášejí zpovědi zástupců zdravotnictví, že jsou nucení přepisovat chorobopisy a jako příčinu smrti uvádět nikoli COVID-19, ale nejrůznější typy pneumonií, srdečních selhání, chronických onemocnění apod. Můžeme mít za to, že na práci se zdravotnickým personálem s úmyslem zabránit únikům informací mimo nemocnice se dnes zaměřuje hlavní potenciál ideologického aparátu diktatury.

Přední linie boje s epidemií

Bez přísné karantény se může počet nemocných s COVIDem-19 v Bělorusku vyšplhat na statisíce, kdy už nezbude nikdo, kdo by zachraňoval lidi, ani místo, kde by je zachránit mohli. Důvodem je především celkový počet dostupných odborných zdravotníků, který je omezený a jen stěží dokáže převýšit 15–20 tisíc osob vyslaných na frontu boje proti epidemii. Je přitom nutno vzít v potaz, že značný počet lékařů a zdravotnického personálu již infikováni jsou a mnozí z nich obsadí již tak nedostačující nemocniční lůžka. Navíc dle potvrzených informací se v počáteční fázi v Bělorusku v důsledku koronavirového útoku již nakazilo přes 400 zdravotníků. Celé Bělorusko obletěly šokující informace o prvních případech úmrtí mezi nimi: 47letá Svjatlana Kisjaljovová, zdravotní sestra z Vitebsku, 50letý Vasil Lipilin, paramedik záchranného týmu z Barysava. Nedávno přišla informace o smrti 41leté zdravotní sestry z Vitebsku, 43letého resuscitačního lékaře z Lidy, který pracoval s pacienty s koronavirovým onemocněním, a 45leté zdravotní sestry Aksany Radkevičové z Dokšyc.

Přitom dle oběžníků Ministerstva zdravotnictví, které zveřejnila média, se u zdravotníků se zjištěnými kontakty 1. stupně obecně neuplatňuje izolace, ale jen testování 1. a 13. den lékařského dohledu. To jen zhoršuje celkový stav, protože samotní zdravotníci se v důsledku neodborného postupu úředníků zařadili mezi hlavní zdroje nákazy. Dle informací v médiích se již z řady nemocničních zařízení staly tzv. špinavé zóny, kde jsou infikováni jak pacienti, tak zdravotníci. Navíc k tomu režim maximálně komplikuje práci zdravotníkům, vůči nimž už bylo zahájeno prověřování postupu obdržení sponzorské pomoci, která přichází od dobrovolníků.

Stojí za zvláštní pozornost, že s nasazením vlastního života v situaci, kdy chybí požadované množství osobních ochranných pomůcek, prokazují lékaři hrdinství pro nás všechny, a to bez nadsázky. Jednou bude v demokratickém Bělorusku jejich památka určitě důstojně uctěna.

Zároveň však platí, že by se účastníky vyšetřovacích úkonů a soudních řízení měli stát ti, kteří svým konáním či nekonáním způsobili masové nakažení a v konečném důsledku smrt lidí.

Zločiny „kolektivní imunizace“

Budoucí vyšetřovatelé budou muset řešit spoustu věcí. Třeba když začal přicházet větší počet nemocných s pneumonií, který několikanásobně převyšoval obdobné ukazatele z minulých let, proč nebylo rozhodnuto posuzovat všechny případy pneumonie jako koronavirové? Proč tito pacienti nebyli izolováni, ale umístěni do běžných nemocničních pokojů, kde většina z nich zůstává dodnes? Proč teprve 17. dubna, tedy víc než půldruhého měsíce (!) od prvního potvrzeného případu COVIDu-19, bylo za účelem zamezení křížového infikování rozhodnuto, že na nemocničních příjmech budou mít pacienty s běžnou pneumonií a komplikovanou koronavirovou infekcí oddělené cykly? A toto vše se děje v situaci, kdy jsou k dispozici informace o začátku rozsáhlé epidemie nejdříve v Číně, pak v Evropě. Času na přípravu bylo víc než dost. Podle zpovědi známé zpěvačky a zasloužilé umělkyně Běloruska Nadzeji Mikuličové, která onemocněla koronavirovou infekcí, toto vše jen přispělo k nakažení hospitalizovaných osob a rozšíření epidemie. Nelze vyloučit, že se v důsledku podobného postupu nakazil i herec Kolasauského divadla Viktar Daškevič, jedna z prvních potvrzených obětí v zemi.

Je potřeba také zvlášť zdůraznit, že v důsledku uplatněných zločinných opatření v rámci prakticky kolektivní imunizace běloruské populace bude značný počet vyléčených mít kritické komplikace. Podle kardiologa z nemocnice New Haven a spolupracovníka univerzity Yale Harlana Krumholze, který řídí rozsáhlou činnost v oblasti sběru klinických dat o COVIDu-19, může tato nemoc zasáhnout řadu životně důležitých orgánů s katastrofálními následky.

Rána pro pověst a vážnost země

Někteří z vrcholných politiků v zemích sousedících s Běloruskem už prohlásili, že se z Běloruska může stát neřízené ohnisko epidemie. Z Běloruska je ve světových médiích už pomalu skutečné peklo, vzor autoritářského, neodborného a neadekvátního systému řízení státu, který, aby uspokojil choutky místního panovačného diktátora, může způsobit masové vymírání populace v důsledku epidemie. Jedno z nejčtenějších francouzských vydání Liberation už otevřeně označilo Bělorusko za „hygienické ohrožení Evropy“.

Je tu velká pravděpodobnost, že by se tento strašlivý a hanebný obraz naší země mohl zakořenit v celém světě na dlouhou dobu. V tomto kontextu je celkem pochopitelné, že všechny země, které s Běloruskem sousedí, musely uzavřít společné hranice. Jako pomyslné leprosárium se země již dostala do skutečné izolace, která jistě potrvá delší dobu, i když bude pandemie v celém světě přemožena. Zákonitě se dá čekat také odmítání tranzitu nákladů přes běloruské území ze strany mezinárodních dopravců, což způsobí obrovský výpadek příjmů do státního rozpočtu BR.

Čtěte také: Koronavirus jako vývozní artikl: uplatňuje Minsk dostatečná opatření pro nešíření epidemie? (bělorusky)

Výmluvným svědectvím „efektivity“ diktátorského režimu za celou dobu jeho vládnutí v Bělorusku je skutečnost, že v době výjimečného stavu si stát nedokáže zajistit finance. Přímým důkazem je spuštění finanční sbírky po linii Ministerstva zdravotnictví BR a žádost o finanční pomoc adresovaná strukturám Evropské unie. Zároveň nechybí prostředky na monstrózní mašinérii ideologů, trestní jednotky, přepychové paláce, limuzíny a letadla, zábavné přehlídky, zatímco na banální nákupy osobních ochranných prostředků nebo přístrojů pro umělou plicní ventilaci se nedostává.

Zejména katastrofální hospodářská politika autoritářského režimu po celých 26 let a chybějící finanční bezpečnostní polštář posloužily jako příležitost k ospravedlnění nesmyslného nápadu s kolektivní imunizací populace. K tomu se diktátor vlastnoručně přiznává, když se snaží zdůvodnit, proč nebyla zavedena karanténa.

Neuplatnění protivirové uzávěry v situaci epidemie je akorát zločinnou nedbalostí. V kontextu Lukašenkova dalšího znovuzvolení, které se plánuje na konec letošního léta, by však uvalení celostátní karantény způsobilo režimu obrovskou reputační ránu, zejména poté, co byla smrtelná epidemie prohlášena za pouhou „psychózu“. I kdyby však karanténu museli přece jen vyhlásit, jen stěží to bude platit i de iure, protože předpokládá finanční pomoc pro obyvatelstvo a podnikatele ze strany státu. Úřady patrně pouze uplatní tzv. „přísná restriktivní opatření“ v podstatě se rovnající karanténě, jen s tím, že ti, koho se bude týkat, si budou muset vystačit sami. O jaké státní pomoci může být řeč, když dlouhodobě dochází k poklesu průmyslové výroby, obrovské kumulaci vnitrostátních půjček pro korporace, i hospodářství již pociťuje nedostatek kyslíku kvůli nedostatku ropných dolarů.

Odplata a trest

Už dnes můžeme připustit, že i přes chybějící karanténu bude běloruská společnost většinu úmrtí na COVID-19 určitě dávat za vinu vládnoucímu režimu, který v podstatě představuje vnitřní okupaci. Což bude zcela oprávněné, protože je plně politicky a morálně zodpovědný za kontrolu šíření epidemie v zemi.

Proti režimním funkcionářům může být zahájeno soudní řízení podle řady ustanovení Trestního zákoníku BR: čl. 307 „Neschválení opatření na záchranu lidí“, čl. 308 „Neoznámení informací o ohrožení lidského života“, čl. 336 „Porušení epidemiologických a hygienických předpisů a postupů stanovených technickými směrnicemi, hygienických předpisů a pravidel, hygienických norem“, čl. 338 „Provedení prací nebo poskytnutí služeb nesplňujících bezpečnostní požadavky“, čl. 425 „Nekonání služební osoby“, čl. 426 „Zneužití pravomoci úřední osoby“, čl. 428 „Služební nedbalost“ aj.

Čtěte také: Zjanon Pazňak: Válka s viry

Je příznačné, že řada bývalých poslanců Nejvyšší rady BR z 12. funkčního období, a sice Zjanon Pazňak, Jury Bjeljeňki či Sjarhij Palkou již požádali Nejvyšší prokuraturu, aby schválila opatření v rámci prokurátorské reakce kvůli služebnímu nekonání ze strany hlavy běloruského státu Alexandra Lukašenka při rozhodování o protiepidemických opatřeních a kvůli dezinformování obyvatelstva, které způsobilo vážné následky (čl. 425 Tr. zák. BR).

Zároveň se však objevily výzvy tzv. „dobrodinců“, aby Bělorusové nerozhoupávali loďku, netlačili na systém státní správy, ale de facto podpořili postup úřadů. Čili prostě se radovali z toho, že jejich spoluobčané jsou vystaveni smrtelnému nebezpečí. Dokážou mistrovsky operovat a manipulovat s pojmy „země“ a „stát“, které zaměňují, přestože tyto věci nejsou zdaleka totožné. Jak se bude epidemická situace zhoršovat a počet mrtvých bohužel narůstat, bude podobných hlasů, které de facto snaží očistit Lukašenkův režim, stále víc. Sledujme a poznamenávejme, kdo se k nim přidá v jediném chóru.

Zlomový bod existence protiběloruského režimu

Květen 2020 se patrně stane katarzí pro celých 26 let trvání autoritářského režimu v Bělorusku. Za prvé proběhne výroční „vítězné šílenství“, symbol vítězství nad zdravým rozumem, kdy budou přehlídkové šiky lahodit diktátorovu egu v době vrcholící smrtící epidemie. Příznačné je, že v současné situaci dokonce i Rusko a jeho teroristické „lidové republiky“ na Donbasu podobné přehlídky odložily.

Za druhé si letos v květnu připomeneme další kulaté výročí: 25 let od likvidace běloruských státních symbolů a zahalení země do neostalinistických barev. Tato pohřební roucha budou nyní navždy spjata výlučně s protiběloruským autoritářským režimem a patrně zosobní jeho pád.

V situaci jedinečného souběhu hned několika faktorů, a sice značné epidemické, sociální, hospodářské a politické krize, které mohou vyústit ve vznik skutečné revoluční situace, může činnost represivního aparátu zároveň dosáhnout svého vrcholu.

Diktátorský režim v Bělorusku se poprvé potýká s podobným množstvím hrozeb současně, které se kvůli jeho vlastním strategickým chybám jen prohlubují. V této situaci by již málokoho překvapilo další stíhání běloruských občanských aktivistů a vlastenců inspirované tajnými službami. Potenciálním figurantům kauzy „Bílá legie ver. 2.0“ by se mohlo inkriminovat nejen šíření fake news a dezinformací, ale také úmyslné nakažení občanů koronavirovou infekcí za účelem destabilizace situace v Běloruské republice. Její ideoví inspirátoři a možní realizátoři navíc už mají předchozí zkušenosti s obviňováním Lukašenkových oponentů z pokusů o provedení bakteriologického útoku z roku 2006. Předseda běloruské KGB Scjapan Sucharenka tehdy před konáním tzv. prezidentských voleb oficiální prohlásil, že opozice chystá řadu provokací, zejména exploze na školách, snahy o násilné uchopení moci za pomoci ozbrojenců z Ukrajiny, Gruzie a bývalé Jugoslávie – a pozor: kontaminace systému zásobování vodou uhynulými krysami. Využití této složky pro zvládnutí situace s velmi pravděpodobnými občanskými nepokoji se dnes jeví jako dost očekávané.

Nakonec se může diktátorský režim pokusit vstřebat jisté prvky klasické totality a přeměnit se v jakousi Severní Koreu v samotném srdci Evropy.

El momento de la verdad (okamžik pravdy)

Situace se ovšem zásadně mění. Současné působení celého souboru shora popsaných faktorů v situaci, kdy je poprvé za mnoho desetiletí má Ruská federace na Bělorusko minimální vliv, otevírá velké okno příležitostí pro demokratické změny v Bělorusku. Takové okno se může příště naskytnout až za dlouho dobu, popř. se nemusí naskytnout vůbec.

Co je příznačné, 19. dubna v Brestu zaměstnanci akumulátorovny dorazili na spuštění provozu se slogany „Úředníci do basy!“ a „Lukašenko, odejdi!“. Jsou všechny šance, že se tato vlna otevřeného národního pohoršení rozroste od regionálního významu až k celonárodnímu měřítku. Pod vlivem bolesti z masového umírání kvůli nepřiměřenému počínání režimu, s nenaplněnou touhou po odplatě a trestu za čtvrt století jeho parazitování může lidový živel využít jedinečné šance a pokusit se znovunastolit zákonný ústavní řád ve své zemi. Vybudovat především běloruský národní stát a především zachránit zdraví a životy spoluobčanů. V podstatě zastavit biologickou válku proti vlastnímu národu.

Otázka, zda běloruský lid této historické šance využije, zatím zůstává otevřená, na jejím vyřešení však závisí fyzické přežití a utvrzení běloruského národa.

Tento příspěvek připravil k publikaci redaktor běloruské služby mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm Dzjanis Ivašyn.

Pro tvorbu titulní fotografie použity zdroje usi.ch a freepik.com

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno!
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Přihlaste se k odběru novinek na facebookové stránce InformNapalm Česko a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

InformNapalm je známý a zcela nezávislý mezinárodní dobrovolnický projekt, který působí již přes 6 let.

Nedostáváme žádnou finanční podporu od vlády kteréhokoli státu ani od dárců. Jedinými mecenáši našeho projektu kromě dobrovolníků jsou čtenáři, kteří přispívají menšími dobročinnými částkami. Podpořte naši komunitu tak, že se přihlásíte k zasílání měsíčních minipříspěvků prostřednictvím dobročinné platformy Patreon. Společně zmůžeme více!

Překlad: Svatoslav Ščyhol