
O případech manipulací a dezinformací ohledně počtu nedobrovolných ukrajinských přistěhovalců v Bělorusku informovali dobrovolníci z InformNapalmu poprvé ve vlastním vyšetřování koncem roku 2016. Během uplynulého období se rétorika ústavních činitelů Běloruské republiky na toto téma nejenže nezměnila, ale nabyla výrazně propagandistického rázu. K tomu přispívají i prohlášení zástupců významných mezinárodních organizací. V tomto vyšetřování využívajícím oficiální údaje od běloruských státních úřadů rozebereme spekulace a zjevné manipulace na téma ukrajinských uprchlíků a přistěhovalců v Bělorusku.
Oficiální údaje běloruských státních úřadů vyvracející nepravdivé informace
Podle informací, jimiž disponuje odbor pro státní občanství a migraci (OSOM) Ministerstva vnitra BR, za dobu od roku 2014 do konce prvního pololetí 2018 o statut uprchlíka nebo o udělení doplňkové ochrany požádalo 3.318 ukrajinských občanů, z nichž doplňkovou ochranu získalo 2.690 osob. Za celou tuto dobu byl jen 4 ukrajinským občanům oficiálně přiznán statut uprchlíka. Jedním z nejnovějších případů byl bývalý ministr obrany Ukrajiny a exvelvyslanec Mychajlo Ježel, jemuž byl azyl udělen v roce 2017. Na Ukrajině je trestně stíhán hned v několika kauzách, z toho v jednom případě pro likvidaci tylového zásobování ukrajinské armády.
Zdroj: mvd.gov.by
V naprosté většině případů jsou obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti vedeni jako pracovní migranti. Je to dáno především jedním z hlavních požadavků pro udělení povolení k přechodnému pobytu v Bělorusku. Jak říká jedno z ustanovení článku 48 zákona „O právním postavení cizích státních občanů a osob beze státního občanství v BR“, povolení k přechodnému pobytu se uděluje cizincům, kteří do Běloruska vstoupili za účelem zaměstnání, podnikání, náboženské nebo jiné činnosti na území Běloruské republiky způsobem, jak stanoví právní úprava BR, a to na dobu do jednoho roku.
Aby mohl cizinec získat povolení k trvalému pobytu dle článku 53 citovaného zákona, musí nepřetržitě pobývat v Běloruské republice sedm let od udělení povolení k přechodnému pobytu. Výjimky zákon připouští pouze pro osoby, které jsou v blízkém příbuzenském vztahu s běloruským státním občanem, dříve měli státní občanství BR, jsou výjimečně nadaní a mají vůči Bělorusku vynikající zásluhy, nebo se identifikují jako Bělorusové. Zcela důvodně tak můžeme dospět k závěru, že většina donbaských přistěhovalců k dnešnímu dni v Bělorusku pobývá právě na základě povolení k přechodnému pobytu.
Podle statistických údajů od OSOM (1, 2, 3, 4, 5) bylo za období 1. ledna 2014 až 30. září 2018 registrováno celkem 45.831 pracovních migrantů z Ukrajiny. Samozřejmě nejen z Donbasu, velký počet zastupuje i ostatní ukrajinské regiony. V některých případech jde o migranty sezonní, kteří jezdí do Běloruska za prací každý rok a pak se vrátí na Ukrajinu. Příznačné je, že v roce 2014 bylo Ukrajincům uděleno 20.086 speciálních povolení opravňujících k výdělečné činnosti. Z tohoto počtu podle OSOM jen 5.446 získali obyvatelé Doněcké nebo Luhanské oblasti Ukrajiny (archiv). Skutečný počet pracovních migrantů z Ukrajiny, kteří na běloruské území vstoupili v roce 2014, pak činí 17.778 osob. Tyto údaje se z velké části shodují s hodnotami od OSOM za duben až prosinec 2014 o přijatých žádostech od státních občanů Ukrajiny o přechodný nebo trvalý pobyt. V předmětném období o povolení k přechodnému pobytu požádalo 5.165 státních občanů Ukrajiny. O povolení k trvalému pobytu zažádalo jen 3.355 ukrajinských občanů, z nichž většina na běloruském území zjevně pobývala již před rokem 2014.
Míra migrace ukrajinských dělníků do Běloruska lámala rekordy i v roce 2015 (14.045 osob), od roku 2016 se pak začala vracet k statistickému průměru (cca 4.400 osob) z doby před začátkem bojů na Donbasu. Tato skutečnost by mohla nasvědčovat tomu, že po skončení aktivní fáze bojů začaly rodiny ukrajinských přistěhovalců hromadně odcházet domů, a že Bělorusko přestalo být atraktivní jako zdroj výdělků pro pracovní migranty, kteří se přeorientovali na jiné zeměpisné směry.
Ještě skromnější údaje uvádí Národní statistický výbor Běloruské republiky (Belstat). Celkový součet všech cizinců z členských států SNS, kteří přišli do Běloruska v letech 2014 až 2017 jako migranti, činil 51.425 osob (archiv).
Zdroj: Národní statistický výbor Běloruské republiky
Na těchto údajích mají významnější podíl nejen Ukrajinci, ale také občané Ruské federace, Turkmenistánu nebo Kazachstánu. Průměrný roční rozsah migrace ukrajinských občanů do Běloruska za deset let (2004 až 2013), která válečnému konfliktu na Ukrajině předcházela, činí 2.346 osob (1, 2, 3). Náhlým překročením tohoto ukazatele v roce 2014 vznikl údaj 3.965 osob. Což z velké části souhlasí s údaji, které uvádí OSOM Ministerstva vnitra o počtech udělených speciálních povolení v roce 2014 pro obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti a přijatých žádostí od státních občanů Ukrajiny o přechodný pobyt (viz shora). V roce 2015 podle Belstatu do Běloruska přišel největší za poslední dobu počet ukrajinských migrantů, a sice 10.571 osob, což překročilo průměrnou roční míru migrace o 8.225 osob.
Zdroj: Belstat, Demografická ročenka Běloruské republiky, 2018
Celkové překročení za období 2014 až 2016 činí 15.336 osob. Můžeme vyslovit velmi opatrnou domněnku, že by tento údaj mohl naznačovat skutečný počet přistěhovalců z Donbasu v Bělorusku v uvedeném období.
Podle Statistického výboru od roku 2016 začínají ukazatelé klesat k obvyklému ročnímu průměru. Příznačné je, že v letech 2016 a 2017 byl pozorován značný odliv migrantů z Běloruské republiky na Ukrajinu. Tyto ukazatelé, 1.809 a 1.781 osob, představují největší hodnotu za celou předchozí 15letou dobu statistického monitorování, které se vede od roku 2003.
Zdroj: Belstat, Demografická ročenka Běloruské republiky, 2018
Jak už bylo shora uvedeno, v těchto letech se značný počet rodin ukrajinských přistěhovalců patrně vrátil domů, což zachytily statistické údaje.
S ohledem na celé kvantum oficiálních informací, které byly shora uvedeny, by v Bělorusku mohlo pobývat maximálně 25 až 30 tisíc donbaských migrantů. I tento počet je však dost významný, protože mnozí z nich jsou kolaboranti ruských okupačních oddílů, šiřiteli destruktivní ideologie „ruského světa“ a agresivní válečné propagandy. V některých případech jde o ozbrojence disponující značnými zkušenostmi s účastí v bojích. O nebezpečí shora uvedeného se můžete podrobněji dočíst ve vyšetřování:
Zapamatujme si maximální počet ukrajinských migrantů v Bělorusku odvozený z analýzy oficiálních údajů, 25.000 až 30.000, a přejděme přímo k dalšímu posouzení případů manipulací a spekulací na téma ukrajinských uprchlíků. Berme přitom ohled na to, že jen malá část přistěhovalců z Ukrajiny má oficiálně potvrzený statut nedobrovolného migranta (2.694 osob).
Chronologie pokračujícího nafukování „bubliny“
Po zveřejnění minulého vyšetřování v listopadu 2016 se objevilo velké množství oficiálních prohlášení a publikací, v nichž beztak nadmíru přehnaný počet ukrajinských přistěhovalců v Bělorusku stále narůstal a nakonec vyšplhal na čtvrt milionu (!) osob. Po nepříliš dlouhé době se však rétorika vrátila do svého „obvyklého“ tři roky starého řečiště s tvrzeními o 160.000 Ukrajincích.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve svých pohotových přehledech pořád uváděl stále stoupající počty ukrajinských občanů, kteří požádali o přiznání statutu uprchlíka nebo právě hledají jiné způsoby legalizace pobytu v Bělorusku. Zatímco ve zprávě za prosinec 2016 šlo o údaj 148.549 osob, v lednu 2017 se tento počet navýšil o 318 osob a dosáhl 148.864 osob. Přesto již únor 2017 vykázal zcela neskutečný nárůst: 244.621 (!) osob (archiv).
Zdroj: www.refworld.org
Jediným škrtem pera tak počet obyvatel Běloruska vzrostl o více než 2,5 %, což navíc výrazně změnilo jejich etnické složení.
V únoru 2017 měla válka na východě Ukrajiny stejně jako dnes převážně poziční průběh. K vážnějšímu vyostření bojů došlo u Avdijivky, navíc neustávaly boje poblíž dolu Butivka, na Svitlodarském oblouku, kolem Bachmutské trasy, u Šyrokyne a na dalších úsecích fronty. Vše se omezilo na obsazování „šedých“ pásem a snahy se opevnit v určitých směrech. Žádné totální boje, které mohly způsobit příliv přes 95.000 uprchlíků do Běloruska během jediného měsíce, se nekonaly.
Dne 3. února 2017 při setkání se zástupci veřejnosti a médií běloruský vládce Alexandr Lukašenko emotivně řekl o 170 tisících ukrajinských občanů v Bělorusku:
„Když se občas podívám na Evropu, zabolí mě, co se tam děje, a nemám dobrý pocit z těch lídrů. Sténají, pláčou, dělí ty utečence po 500 lidech, po tisícovce… I když Pobaltí nebo země Východní Evropy se vzpírají: ne, tisíc lidí nepustíme. A já sedím a přemýšlím: panebože, vždyť jsme za dva roky přijali 170 tisíc! Okamžitě jsem podepsal výnos, poskytli jsme jim všechny podmínky jako Bělorusům. 170 tisíc. Pán Bůh možná popatří a pomůže nám. A tamti se hádají kvůli tisícovce“.
Nicméně již 21. dubna 2017 Lukašenko ve svém poselství k běloruskému lidu a Národnímu shromáždění prohlašuje, že na běloruském území pobývá 160 tisíc ukrajinských přistěhovalců (archiv):
„Ukrajina není jen náš soused, je to pro nás bratrská země, bratrský národ. Přijali jsme u sebe přes 160 tisíc přistěhovalců.“
Foto: president.gov.by
Dne 20. června 2017 zástupce UNHCR OSN v Bělorusku Jean-Yves Bouchardy stejně jako předtím opět zmínil 160.000 státních občanů Ukrajiny, kteří od začátku konfliktu přišli do Běloruska, a neopomněl přitom dodat, že jde prý o již obecně známou skutečnost, prakticky otřepanou pravdu. Tyto údaje jsou však v nebetyčném rozporu s oficiálními daty jeho vlastního úřadu o údajném čtvrtmilionu Ukrajinců v Bělorusku (archiv):
„Pro cizince, kteří hledají útočiště, musí být hranice otevřené. Jde o dodržování mezinárodních standardů, i my jako agentura OSN pro uprchlíky jsme Bělorusku za jeho snahu vděční. Myslíme to všechno, co stát v tomto ohledu podniká: jak z hlediska praktických stránek, přijetí zahraničních žadatelů, tak jako prostor pro vyřešení situace na Ukrajině. Není žádným tajemstvím, že celkem něco málo přes 160 tisíc občanů této země vstoupilo od začátku konfliktu na běloruské území“.
Zástupce UNHCR OSN v Bělorusku Jean-Yves Bouchardy | Belsat
Typické je, že jen o půlroku později, v lednu 2018, v rozhovoru pro portál Zavtra tvojej strany uvádí zásadně odlišný údaj (archiv):
„Bělorusko odvedlo dost dobrou práci co se týče přijetí velkého počtu státních občanů Ukrajiny. Počet těch, kteří požádali o ochranu, je však výrazně menší, než těch, kteří se přestěhovali z Ukrajiny do Běloruska: něco málo přes 2.000 osob. Celkem do Běloruska vstoupilo cca 100–150 tisíc Ukrajinců“.
Do šíření informací o přehnaném počtu ukrajinských přistěhovalců v Bělorusku se zapojil také Běloruský spolek Červeného kříže, který s nedobrovolnými migranty přímo komunikuje. Generální tajemnice této organizace Volha Myčko koncem července 2018 rovněž zmínila 160.000 ukrajinských přistěhovalců, i když s menším upřesněním, že ne všichni Ukrajinci z tohoto počtu zůstali na běloruském území (citujeme státní portál Zvjazda):
„Jak zdůraznila Volha Myčko, většina otázek souvisejících s migrací i s příslušným přispěním Červeného kříže vyvstala v roce 2014, kdy se zvýšil přísun nedobrovolných přistěhovalců z Ukrajiny. Cca 160.000 Ukrajinců bylo přemístěno na území Běloruska – to však neznamená, že všichni zůstali, mnozí přišli a pak naši zemi opustili“, vysvětlila generální tajemnice.
Dne 25. října 2018 tiskový mluvčí Ministerstva zahraniční Běloruska Anatol Hlaz na brífinku v Minsku ve svém vyjádření k prohlášení šéfa zahraničněpolitického resortu Ukrajiny Pavla Klimkina o nebezpečí návštěv Běloruska pro Ukrajince říká (archiv):
„Nemá smysl komentovat tyto, mírně řečeno, bláboly. Zeptejme se 160 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří v různých dobách přišli do naší země, kde je pro ně bezpečnější žít, studovat a pracovat.“
Tiskový mluvčí Ministerstva zahraničí BR Anatol Hlaz / Belapan
Za samostatnou zmínku stojí, že každý zaměstnanec diplomatického úřadu, obzvlášť šéf tiskové služby je při komunikaci se zástupci médií povinen nezaujatě sdělovat skutečné, hodnověrné, úplné a objektivní informace, jedním z jeho úkolů je přece informační zajištění zahraničněpolitického směřování a tvorba veřejného mínění skrze média. Splňuje všechna shora vyjmenovaná kritéria Anatol Hlaz, který byl do této funkce jmenován 11. června 2018? Tuto otázku čtenáři dokážou celkem dobře zodpovědět sami.
O den později, 26. října 2018, při setkání s prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem v Homelu v rámci Fóra běloruských a ukrajinských regionů Lukašenko uvádí již 150 tisíc Ukrajinců (archiv).
Foto: president.gov.by
Informační manipulace trvají i v roce 2019. 14. ledna při setkání s Viktorem Medvedčukem, politikem s výrazně proruskými postoji a zájmy, Lukašenko jednoznačně tvrdí (archiv):
„Na začátku tohoto konfliktu podle našich údajů, které jsme přesně evidovali, z Ukrajiny povalil proud až 150 tisíc osob. Poskytli jsme jim stejné podmínky a práva jako našim Bělorusům. I když to bylo tehdy těžké. Díkybohu ale vše dopadlo dobře. Někdo se vrátil zpět, někdo jezdí sem a tam, někteří se usadili, žijí a pracují tady jako naši blízcí. Události, které se tam dějí, mají i negativní faktory. Vždy o tom mluvím veřejně“.
Foto: BelTA
Dne 18. ledna 2019 v reportážním videu na televizním kanálu Belarus 1 Běloruské státní televizní a rozhlasové společnosti věnovaném Lukašenkovu setkání se šéfy běloruského zahraničněpolitického resortu z různých let opět zazněl údaj 150 tisíc Ukrajinců, kteří si zvolili Bělorusko jako útočiště před válkou.
Screenshot z videa na televizním kanálu Belarus 1
Příznačné je, že vedle rozšiřování této informace její autoři jak na videu, tak v textové verzi jako datum začátku válečného konfliktu na Ukrajině z neznámého důvodu uvádějí rok 2009, tzn. ještě za prezidentství Viktora Juščenka. Podle všeho se projevuje opotřebení státní informačně propagandistické mašinérie.
Možné účely manipulací s tématem ukrajinských uprchlíků
Provedené vyšetřování ukázalo, že zjištěné před časem nepravdivé informace i přes veřejný ohlas stále kolují v prohlášeních státních úředníků a funkcionářů největších mezinárodních organizací. Je dost možné, že za touto v mnoha ohledech sladěnou politikou společného postupu stojí snaha jednak ukázat velký význam Běloruska na mezinárodní aréně, jednak motivovat mezinárodní společenství k poskytnutí cílené dárcovské pomoci. Třeba v letech 2017–2018 UNHCR potřeboval na financování svého programu pomoci nedobrovolným migrantům z Ukrajiny částku 68.000.000 USD, z toho bylo podle dostupných údajů čerpáno řádově 31.200.000 USD (1, 2).
Financování programu pro nedobrovolné migranty z Ukrajiny ke dni 7. 11. 2017 a 13. 12. 2018 / Zdroj: www.refworld.org
Není pochyb, že jde o velmi významné finanční prostředky, jejichž jistá část byla pravděpodobně uvolněna i pro běloruské zastoupení UNHCR, které např. jen na rok 2015 požadovalo přes 2 miliony.
Používání nepravdivých informací běloruskými ústavními činiteli by mohlo sledovat hned několik geostrategických cílů. Jedním z nich je jistě upevnit na světové úrovni formální postavení státu, jemuž patří celosvětově první příčky v počtu nedobrovolných migrantů. Společně s prezentací Běloruska jako dárce regionální bezpečnosti s poskytováním servisu pro „vyjednávací procesy“ ohledně Karabachu a Donbasu na pozadí to dává státu preference navíc na mezinárodní aréně.
Kauza přehnaného počtu ukrajinských uprchlíků v Bělorusku je nesporně cílena i na vnitrostátní spotřebu. Státní propaganda velmi aktivně využívá mýtus o Bělorusku jako o pověstném ostrůvku stability a prosperity v rozbouřeném světě krizí a konfliktů, který údajně přitahuje občany z problémových zemí.
Běloruská služba InformNapalmu stále sleduje oficiální statistiky a používání manipulativních praktik a dezinformací státními politiky a funkcionáři mezinárodních organizací a stále o tom informuje veřejnost.
Jsme si jisti, že naši kolegové ze StopFake také projevují zájem o případy pokračujících spekulací, hoaxů a výslovných dezinformací na téma ukrajinských uprchlíků v Bělorusku.
Redaktor běloruské služby
mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm
Dzjanis Ivašyn.
Při použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Přihlaste se k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM