Již dlouho před vojenskou invazí na Ukrajinu prováděla ruská média cílevědomou práci zaměřenou na zpracování povědomí ukrajinských občanů a zavedení informačních virů. Dokonce i po anexi Krymu a intervenci na Donbasu většina ruských projektů stále pokračuje. Některé z nich změnily názvy, nejzanícenější ruští propagandisté se přestěhovali do Ruska a dnes hlásají odsud. K přeformátování ruských projektů přispěly i zákazy vysílání ruských televizí na Ukrajině. Namísto přímé a primitivní propagandy z dob Kučmy-Juščenka-Janukovyče musely ruské projekty v době války svou politiku přepracovat a nasadit metodu měkké síly s imitací objektivní žurnalistiky.

Tyto projekty nabírají do svého týmu část skutečně proukrajinských novinářů, kteří na profesionální úrovni dělají svou práci. Celkově je však činnost podobných projektů postavena na principu Pareto 80 ku 20, tzv. 80 % má neutrální povahu a zbylých 20 % tvoří ruská propaganda.

Hacktivisté z komunity MadUkrop$_Crew poodhalili některá tajemství proruských projektů v ukrajinském mediálním prostoru. Na základě údajů, které poskytli, rozeberme maily ruského novináře Iskandera Chisamova (kompletní hacknuté maily můžete stáhnout zde).

Pro informaci: Iskander Chisamov zahájil svou novinářskou kariéru v Uzbekistánu, v 90. letech musel odejít do Ruska, kde působil v řadě moskevských médií. Po Pomerančové revoluci přijel do Kyjeva spouštět ukrajinskou verzi ruského časopisu Expert, které šéfoval do roku 2009. V ukrajinském mediálním prostoru postupně zdomácněl a byl dokonce i ve štábu prezidentského kandidáta Serhije Tihipka. Podílel se na spouštění ukrajinské verze časopisu Reporťor, pracoval jako moderátor na kanálu UBR. Tvářil se, že se vyzná v ukrajinské politice, a imitoval bouřlivou aktivitu.

Na ruské Wikipedii najdeme dost podrobný životopis Iskandera Chisamova, který sem s jeho souhlasem a úpravami nahráli jeho chráněnci již v roce 2015:

Po Majdanu Chisamov ještě kratší dobu působil na Ukrajině, pak ovšem zřejmě definitivně odešel do Moskvy a dnes působí jako šéfredaktor webu Ukraina.RU – jde o ruský projekt založený státní agenturou Rossija segodňa (bývalá RIA Novosti). Tento projekt hlásá oficiální postoj RF k ukrajinským otázkám.

Zajímavý je brand book tohoto projektu:

„Web Ukraina.ru by se měl stát plnohodnotným informačním a analytickým portálem věnovaným Ukrajině a zaměřeným především na ukrajinské obecenstvo.
Měl by v podstatě zaplnit vyprázdněný ukrajinskou vládou prostor opozičních médií. Ruská lokace umožňuje serveru Ukraina.ru volně podávat alternativní názor na ukrajinské reálie a prezentovat postoje milionů ukrajinských občanů, kteří mají k Rusku přátelský vztah.
Čtenářské povědomí by mělo vnímat náš portál jako subjekt ukrajinského informačního prostoru“ (popis projektu ze dne 4. 4. 2016).

Se spouštěním nových projektů na Ukrajině Chisamovovi aktivně pomáhá ukrajinský novinář Ihor Hužva. V 90. letech Hužva pracoval pro doněcká média a od roku 2001 působí v Moskvě – nejdříve pro moskevského politického technologa Gleba Pavlovského, pak v redakci Experta společně s Chisamovem. Později se vrátil na Ukrajinu a působí jako šéfredaktor listu Segodňa (který vlastní Rinat Achmetov a jeho SCM).

Korespondence mezi Chisamovem a Hužvou pokrývá období od roku 2009 a čítá téměř 400 zpráv:

Nejintenzivněji spolu komunikovali v roce 2013, kdy Hužva znovu opustil Ukrajinu a pokoušel se o kariéru v Moskvě. V Moskvě však novináře Hužvu nikdo nepotřeboval, zatímco na Ukrajině se pro něj otevřela nová pracovní příležitost. Stává se majitelem holdingu „Multimedia-invest hrupp“, který v krátké době zřizuje bezplatný deník Věsti, rádio Věsti FM, týdeník Věsti, Reporťor a televizi UBR. Z obyčejného novináře Hužvy se tak najednou stává ukrajinský mediální oligarcha a jen málokdo dokáže pochopit, jaké zdroje měl tento „rychlý start“.

Po koupi satelitního kanálu UBR v roce 2013 se Hužva stává jeho generálním ředitelem. Do televizního týmu hned pozval svého starého kamaráda Chisamova, který zde začíná moderovat pořad Itogi něděli (Týdenní revue).

Zde jsou mimochodem zajímavé údaje k financování ruských projektů. Na neznámém kanálu s minimální sledovaností Chisamov v roce 2013 dostával cca 50 tisíc hřiven měsíčně. Na čem asi podobné projekty vydělávají?

Již o půlroku později se producent televize UBR Serhij Lohunov chlubí prvními úspěchy kanálu – pořád nic moc, ale musí to před ruskými sponzory nějak zdůvodnit.

Se zpravodajským kanálem to však nedopadlo. Již v létě televize dostala varování kvůli vysílání projevů ruských teroristů v přímém přenosu. Jakkoli se snažili o mimikry za ukrajinská média, válka vše uvedla na pravou míru.

V roce 2015 Chisamov působil jako šéfredaktor Rádia Věsti.

Zde je výplatní listina projektu Věsti. Reporťor za rok 2013.

Stojí za zmínku, že se Chisamovovy projekty snaží vydělávat na reklamě, stále více však žijí z hotovostních příspěvků:

(Zde patrně jde o jeho analytické centrum „Expertní rada“)

Projekty se střídaly a společně s nimi se měnil i Chisamov:

V roce 2015 se rozhodl zúčastnit ještě jednoho dalšího projektu, aby tentokrát zohlednil všechny chyby starých přímočarých propagandistických prostorů jako je UBR nebo Věsti. Takto v únoru 2016 vznikl projekt Strana.UA, další zpravodajský portál vedený Iskanderem Chisamovem.

Tento projekt se dost dlouho snažil pracovat na principu 80 % objektivity + 20 % propagandy, přesto byly uši Kremlu i tak vidět dost zřetelně.

Dne 5. března 2016 Chasimov navrhuje Hužvovi ukončení pracovního poměru dohodou. Tento vývoj patrně dostal do slepé uličky i Hužvu, proto se komunikace na téma pracovní knížky protáhla.

Již zanedlouho však Chisamov řídí ruský státní projekt věnovaný Ukrajině, a sice web Ukraina.RU: stejné úkoly, stejný kontent, jen ještě jeden další prostor, tentokrát oficiálně v Rusku.

Hned po odchodu ze Strana.ua začíná verbovat novináře z Ukrajiny:

S tím, že je všem jasné, z jakého pohledu by měl nový projekt psát o Ukrajině:

„A ještě něco. Je zřejmé, že tato práce souvisí s veřejným vyjadřováním postoje. Upřímně řečeno mám obavy, že by mi  silná propaganda na webu mým jménem uzavřela veškeré možnosti k návratu na Ukrajinu. Kdyby se tato kritika (předpokládám, že činnost webu postavíte na inteligentní kritice) vedla z prostoru v rámci Ukrajiny, bylo by to OK. Ale z prostoru v Moskvě.. s ohledem na to, jak rychle se šíří informace, mohl by to pro mě být problém. Možná mé obavy rozptýlíte“.

Je nutno uznat, že novináři jsou dost cyničtí lidé (nebo je správné napsat „cEničtí“?) a dobře vědí, pro koho a co píšou.

V ukrajinském mediálním prostoru jeden po druhém vznikají projekty, pro které pracují otevřeně proruští novináři. Některé projekty pracují těžkopádněji, jiné se snaží o imitaci objektivity. Tyto projekty mají vždy dobré financování a nic si neodpírají. Zůstává jen otevřená otázka, proč podobné projekty na Ukrajině stále působí.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz.

Překlad: Svatoslav Ščyhol