Díky kybernetické alianci ukrajinských hackerských skupin FalconsFlame, Trinity a Ruh8 jsme získali přístup k širokému spektru materiálů, které patří ruským propagandistickým novinářům. Dobrovolníci z mezinárodní komunity InformNapalm provedli primární rozbor vytažených dat z několika nabouraných mailových schránek ruských novinářů. V jedné ze schránek reportéra Prvního kanálu Sergeje Zenina jsme našli jednu velmi zvláštní zprávu.

Čtěte také: Nabourání propagandistů RF. Díl 1. Zenin: napomáhání teroristům, offshore a rekreace v Evropě

Dne 29. listopadu 2014 došla na e-mailovou adresu Sergeje Zenina zpráva od uživatele Anton Zverev antzverev@gmail.com (Sat, 29 Nov 2014 12:21:22 +0300) – podle seznamu na webu Mírotvorce (akreditace „DLR“ #232) se jedná o reportéra moskevské kanceláře Reuters. Zpráva obsahuje přepis několika rozhovorů o sestřeleném malajsijském Boeingu na lince MH17. Komentovaně rozeberme získaný text korespondence, která ukazuje, co říkali ozbrojenci k verzím zřícení MH17 a co z jejich rozhovorů se nakonec dostalo do tisku.

Zdroj zprávy

Zdroj zprávy

Začátek rozhovoru

Citát č. 1:

„Speciálně tato „dvojice“ (dvě ukrajinská letadla Su-25) se pověsila tomuto Boeingu na záď, schválně se tu dokonce ukázala na radarech, klesla trochu níž, aby byla vidět, a zapnula veškerou navigaci. Jsem si jistý, že prostě letěla bez navigace, banálně podle palubních přístrojů, možná dokonce podle slunce… Jsem víc než přesvědčen, že čekali na útok Iglami z protileteckých raketometů, a když začal útok, pálili na ten Boeing. Boeing byl sestřelen ze Súček, opolčenci začali pálit po nich, tedy Oplot, oni pak ten Boeing banálně sundali. Střílelo se z protileteckého raketometu? Ano, střílelo. (Znamená to, že) Boeing sestřelili opolčenci. (Su-25) střílel z děla, měl palubní dělo“

Komentář InformNapalmu: jedná se o prakticky doslovné převyprávění jedné z prvních verzí ruské strany o útoku z ukrajinského Su-25. Nezohledňuje výšku dostřelu z protileteckého raketometu Igla a výškový strop Su-25.

Citát č. 2:

„Najednou začaly telefonáty: cíl byl zasažen, nejdřív se mluvilo o tom, že sundali Súčko… Ne každý dokáže dokonce i v pětikilometrové výšce rozeznat, zda letí Súčko, nebo dopravní letadlo, vizuálně to bez jistého cviku poznat prostě nejde. A z toho pocházejí ty kráviny: cíl byl zasažen, ale cíl dlouho padal, a pak po třiceti minutách konec, „ptáčka“ sundali. Z nějakého důvodu jsem si jistý, že volali a říkali, že sestřelili jedno ze Súček. Pak se ukázalo, že to nebylo Súčko, ale ze Súček sundali ten Boeing“:

Komentář InformNapalmu: zpovídaná osoba patrně byla v inkriminované době někde v okolí a přinejmenším viděla první reakci na sestřelené letadlo.

Citát č. 3

„Právě jsme tam byli, když ho flákli, den se už chýlil ke konci, právě jsme odjížděli ze Snižného. Spojení tam bylo v tu chvíli vůbec mizerné, Life vůbec hned vypli, zůstala tedy MTC. Právě na MTC mi zavolali a řekli: prý sundali „ptáčka“. A když jsem se ptal, odkud sundali, říká: z Debalceve. Na ta Súčka se vůbec střílelo z debalcevského palpostu, protože protiletecké raketomety byly tehdy jen v Luhansku, Debalceve a Doněcku. Plus k tomu jeden mobilní, právě když je zachytili v Zuhresu, pracovala skupina. Jinak protiletecké raketomety nikde neměli. Všichni ale víme, že protiletecký raketomet dál než šest (kilometrů) nedostřelí, dokonce dál než pět. Pak, když jsme už jeli, nebo dokonce nejeli, ale stáli, znáš hornické kontrolní stanoviště? Na tom stanovišti jsme stáli a viděli, jak ta kráva padala. Dělalo to šílený kravál, tehdy už mi došlo, že jsme fakticky sundali nesprávného „ptáčka“. Jedině co jsem tehdy nedokázal v hlavě pochopit, proč a jak se povedlo z raketometu sestřelit Boeing. Po vyhodnocení všech událostí se ukázalo, že se střílelo z té „dvojice“. Prostě schválně vypustili „dvojici“, aby zaktivizovali opolčence, aby ti začali střílet z Igly.“

Komentář InformNapalmu: tady to začíná být zajímavé. DLR měla v té době problémy s protileteckými raketomety, kterých nebylo dost ani pro odpor ukrajinskému letectvu. Zpovídaná osoba „stála“ poblíž „hornického kontrolního stanoviště“. Nejspíše jde o stanoviště u Šachtarsku na silnici N21 Doněck – Luhansk. Zde máme důvod, proč se v oné oblasti objevil BUK.

Proč zpovídaný tak vytrvale tvrdí, že ukrajinská letadla pracovala ve dvojici? Ukrajinské letectvo v té době často používalo dvojice Su-25. Třeba den před sestřelením MH17, tedy 16. července, zástupci DLR prohlásili, že sestřelili dvě Su-25 ukrajinského letectva u Snižného. Den nato ukrajinské úřady tento letecký souboj zanalyzovaly a prohlásily, že se na letadlo střílelo z ruského území.

BUK přijel z Ruska

BUK přijel přes hraniční přechod Severní

Vesnice Červone

Citace č. 4 (zde poprvé vidíme otázku redaktora, a to položenou dost na rovinu):

Redaktor: Toho dne jel z Ruska Buk?

„Ano, je to tak. Ano, jel. Jel ale od hraničního přechodu Severní. A vůbec jel pod Savur-mohylu, ten Buk. Savur-mohylu tehdy brali důkladně“.

„Raketa z Buku nemohla zasáhnout Boeing, mají různé stropy, Buk funguje do 6,5 kilometrů. Že by vypálili na Súčka, ale čistě náhodou trefili Boeing… je vyloučeno. Můj názor je, že je to vyloučené“

„Nemohu vyloučit, že se možná útočilo i z Buku, Buk otočili a Buk už tady stál a čekal, aby mohl střílet na „dvojici“. Ano, (Buk) tu byl a stál“

Komentář InformNapalmu: odpověď je rozdělena do tří různých odstavců, každý je ohraničen uvozovkami, možná jde o odpovědi tří různých lidí, z nichž nikdo nepopírá, že tu byl BUK. Zpovídané osoby neznají z fleku technická specifika BUKu a proto nevědí, že vznikl právě pro likvidaci jakýchkoli letounů v téměř jakékoli výšce.

Je tu zmíněn příjezd BUKu přes hraniční přechod Severní, který ukrajinští pohraničníci opustili již někdy mezi 5. a 10. červnem. Dostáváme tak potvrzení verze, že BUK přijel z Luhanské do Doněcké oblasti.

Citát č. 5 (podle vyznačení jde pravděpodobně o odpovědi pěti různých lidí):

Redaktor: Útočilo se z Buku na Su-25?

„Útočilo. Súčka odtamtud prchla někam do háje. (Útok) byl půlhodiny před zřícením. Flákli ho“

„(Buk byl) mezi Snižným a Krasným Lučem… Vesnice Červone, rusky Krasnoje… Za tou klikatou cestou je takový plácek a dva velké stožáry. Právě tam ta věc stála. Nestál v samotném Krasném Luči“

Komentář InformNapalmu: možná se myslí město Krasnyj Luč v Luhanské oblasti, je to však 125tisícové město, zatímco zde se mluví o vesnici. V Doněcké oblasti poblíž Torezu a možného místa odpálení rakety z BUKu je však skutečně obec Krasnyj Luč. Mezi nimi leží další obec Červonyj Žovteň (zmíněná „vesnice Červone“), vedle níž podle nejnovějších vyšetřování právě stál BUK.

„To letectvo fakticky všechny dostalo, proto se tu objevil Buk. Dobří lidé, každý svou trochou do mlýna, našli dobrovolníka, který vezl Buk a dopravil ho sem“

„Že byl nasazen Buk, to ano, také se o tom dozvěděli a nejspíš ten Buk také vyvedli. Že Buk přijel, věděli také, když na rovinu. Protože Buk putoval přes Uralo-Kavkaz. Jsou tam dvě silnice, když jedeš od Severního (přechod na hranicích s RF), tak se dá ještě před Suchodilskem odbočit na Uralo-Kavkaz a přes Uralo-Kavkaz, přímo přes okraj Krasnodonu, protáhnout se tam dolů, na Sverdlovsk. Tato trasa je však velmi riskantní, člověk se musí protáhnout přímo ukroušům před nosem. Ti tu zatáčku na Uralo-Kavkazu tehdy nedrželi, ale jasně tu měli své pozice a viděli vše, co projede po silnici. A druhá bezpečná trasa – jet na Suchodilsk, tam byli také ukroušové. Ale když se vydala řvoucí technika na Suchodilsk, byla také zasažena z ukrajinského Gradu. A když ji zasáhli, Buk projel spodem, přes Uralo-Kavkaz. Vím, že ho dokonce táhli po náhradní trase. Jsou tam nabíjecí stroje a samotná souprava. A dnes již zesnulý Oděsa (prapor Vostok) tuto zásilku táhl, náčelník kontrarozvědky“

Komentář InformNapalmu: tato odpověď je velmi zajímavá. Opět se mluví o příjezdu BUKu z ruského území přes hraniční přechod Severní v Luhanské oblasti. Pak se pokoušejí jaksi dotáhnout Buk k místu intenzivních bojů, brání tomu však ukrajinská armáda, která drží pod palbou silnici na Suchodilsk. Nakonec tedy BUK projel „spodem přes Uralo-Kavkaz“ jakousi „náhradní trasou“.

BUK doprovázel náčelník kontrarozvědky praporu Vostok s přezdívkou Oděsa, kterého k 29. listopadu 2014 uvádí zpovídaná osoba jako již nežijícího. V rámci DLR/LLR válčilo mnoho lidí s přezdívkou Oděsa, na webu Mírotvorce je přes 10 ozbrojenců s touto přezdívkou, ale všichni buď dosud žijí, nebo jen stěží dosáhnou na úroveň náčelníka kontrarozvědky. Prapor Vostok však měl v létě 2014 minimálně jednoho ozbrojence s touto přezdívkou. Zastával tu nějakou víc než řadovou funkci a pomohl v červenci 2014 osvobodit ze zajetí kontrarozvědky DLR několik lidí.

„V té době opolčenci… lidé ho (Buk) neuměli používat… Když jsme u toho, bylo tam všechno ruské, jen zacházet s tím nikdo neuměl ani prd“

Komentář InformNapalmu: znamená to tedy, že specialisté byli z Ruska?

Citát č. 6 (pravděpodobně odpovědi tří různých lidí):

Redaktor: Byli u Buku ruští specialisté?

„Ano, byli“

„Že se střílelo ze Súček, to je fakt. Že Buk nesundal Súčko tehdy, ale souběžně bylo ten den vůbec sestřeleno Súčko dopoledne. Nelze vyloučit, že to Súčko sundali právě z toho Buku“.

„Buk tu byl, to ano, stál v palebné pozici, to také, stál za Krasným Lučem, ale z místa, kde stál Buk a kde spadl Boeing, je velmi malá vzdálenost, vzdušnou čárou 15 až 17 kilometrů, takže vůbec nemohl, chápeš?.. Co tedy, snad banálně sundal Boeing a ten Boeing hned spadl kamenem dolů, vychází mi jen tak. Stejně musí mít setrvačnost pádu, stejně udržoval setrvačný pohyb kupředu“

Komentář InformNapalmu: jeden ze zpovídaných znovu cituje ruskou televizi a verzi o pádu ukrajinských Su. Opět se tu však vynoří stojící BUK za Krasným Lučem.

Citát č. 7 (patrně odpovědi šesti různých lidí):

Redaktor: Jak je pravděpodobné, že Boeing sestřelil Buk?

„3 až 5 (procent). Úplně to samozřejmě vyloučit nelze. Ale pravděpodobnost, že se nechtěně vystřelilo z Buku, je 3 až 5 procent. Ale že se střílelo ze Súček, to je fakt. Zde je pravděpodobnost 98 procent“

„Kdyby to schytal z Buku, připusťme si tento případ, kdyby to dostal do jednoho křídla, nebyl by pak vůbec žádný trup, prostě by nenašli tolik těl… Kdyby to dostal z Buku, to by byl v nebi sakra výbuch… Explozivní element má Buk sakra dobrý!“

„U naváděcího systému seděli ruští specialisté, ruští zaměřovači, myslím, že by netrefili křídlo, ale trup, trefili by sledovací radar, a Buk by se každopádně naváděl na sledovací radar. Jinak to nejde“.

„Vystřelit do nebe z Buku a netrefit Súčka, ale trefit Boeing – to je nesmysl“

„Zůstávám u názoru, že je to provokace, tuto „dvojici“ Súček vypustili schválně, aby zintenzivnili střelbu opolčenců na cíl ve vzduchu“

„Že se snažili ten Buk donutit, aby se otočil, to ano, toho dne tam od rána pálilo letectvo. Jedno Súčko sundali, hodinu před tím incidentem. V 10 ráno sundali prvního ptáčka, pak druhého „ptáka“, velkou a tučnou husu. Bylo to donucování, aby začali střílet na letouny, a to střílet aktivně“

Závěry: odmysleme si z těchto odpovědí prakticky přímé citace ruské verze o ukrajinských Su. Vzpomeňme si, že den předtím došlo v těchto místech k útoku na ukrajinskou dvojici Su-24/25. Přihlédněme k tomu, že se zpovídané osoby nevyznají v tom, v jakých výškách může fungovat BUK a v jakých výškách létá Su-24/25. Zůstanou nám nakonec z těchto odpovědí důležité podrobnosti:

• byl tu nějaký BUK
• ukrajinské letectvo v předmětné lokalitě aktivně operovalo a ozbrojenci potřebovali prostředek pro boj proti ukrajinským letadlům
• BUK byl dopraven na ukrajinské území z Ruska přes hraniční přechod Severní v Luhanské oblasti
• BUK jel náhradní trasou, aby se vyhnul úsekům silnice na Suchodilsk, které měla ukrajinská armáda pod palebnou kontrolou
• BUK doprovázel náčelník kontrarozvědky praporu DLR Vostok s přezdívkou Oděsa, který byl v listopadu 2014 pravděpodobně již zlikvidován
• BUK obsluhovali ruští specialisté

V polovině července 2014 byla na frontě složitá situace. U hraničního přechodu Izvaryne byla stále ukrajinská armáda, hranice v celé Doněcké oblasti kontrolovala Ukrajina a hraniční přechod Severní v Luhanské oblasti tak byl jedinou spolehlivou cestou pro dodávky techniky z Ruska. Po přejetí ukrajinsko-ruských hranic přes Severní se měla technika pohybovat směrem na Suchodilsk a pak přes Krasnodon do Doněcké oblasti, aby se vyhnula jednotkám ukrajinské armády u hranic. Silnici na Suchodilsk však držely pod palbou ukrajinské oddíly, které stály u Luhansku.

Nakonec byla tedy zvolena riskantnější trasa, kdy konvoj hned po přejetí hranic jel co nejblíž k hranicím u Uralo-Kavkazu, vyhýbal se Krasnodonu z východní strany a vyhýbal se ukrajinským oddílům u Izvaryne.

Zajímavé je, že redaktor Prvního kanálu Sergej Zenin na tuto zprávu téměř hned (Sat, 29 Nov 2014 12:43:41 +0300) zareagoval:

Reakce Sergeje Zenina (První kanál) na rozhovor Antona Zvěreva (Reuters) o MH17 a původu BUKu

Antone, ))), vypadá to, že je to příliš. Tuborg přece není žádný náčelník průzkumu armády nebo praporu, aby disponoval takovými informacemi. Jeho svědecká výpověď z doby, kdy stál u Šachtarsku, je fakticky cenná. Na Oděsu je třeba se ptát Skifa, a co se týče ruského osazenstva Buku, ani nevím, koho se zeptat))) Připadá mi, že toto vše leží někde v oblasti psychiatrie. Ale jako trhák si to člověk přečte s velkým zájmem. Otázka je, co chceš: zda vyšetřování, nebo trhák. Máš vůbec lidi s vyšší šarží, kteří by říkali stejné věci? Nebo je Tuborg náš jediný a unikátní podobný „svědek“?

Z této odpovědi se dozvíme, že rozhovor poskytl někdo s přezdívkou Tuborg, který v té době stál u Šachtarsku. Na osud Oděsy se Zenin doporučuje ptát někoho s přezdívkou Skif, a právě tuto přezdívku má… velitel praporu Vostok Alexandr Chodakovskij.

Alexandr “Skif” Chodakovskij v článku ruské televizní a rozhlasové společnosti Zvězda

Přesto Reuters (opět Anton Zvěrev) hned po sestřelení MH17 již natáčel rozhovor s Chodakovským, který přiznal existenci BUKu, který přijel od LLR:

Vypadá to, že to byla první a nejpravdivější reakce zástupců DLR.

Redaktor Reuters Anton Zvěrev se nakonec vyptával obyvatel osady Červonyj Žovteň, kteří mu potvrdili, že viděli start BUKu z okolí Snižného (anglická verze). Článek vyšel dne 12. března 2015, již po komunikaci s redaktorem Prvního kanálu.

Z některých citací lze vyvodit domněnku, že pro článek byly použity také materiály z dopisu ze dne 29. listopadu:

„Zástupci RF a separatistů říkali, že v době zřícení malajsijského dopravního letadla byla v nebi ukrajinská vojenská letadla. Říkali, že když byla protiletecká raketa odpálena někde poblíž, bylo jejím cílem ukrajinské letadlo. Rovněž vyslovili domněnku, že malajsijský Boeing mohlo sestřelit ukrajinské letadlo.“

„Bývalý ozbrojenec ze separatistického praporu Vostok, který mě z bezpečnostních důvodů požádal, abych uvedl jen jeho křestní jméno Igor, řekl pro Reuters, že Buk byl 17. července v Červoném Žovtni a on sám byl poblíž této osady.“

Do této reportáže ovšem z nějakého důvodu nebyly zahrnuty citáty o přepravě BUKu z Ruska a o možné roli ruského osazenstva:

„Výpovědi místních obyvatel nedokazují, že raketa odpálená poblíž osady je totožná s raketou, která sestřelila letadlo, protože žádný z nich okamžik odpalu neviděl.

Stejně tak nedělají jasno ohledně tvrzení Kyjeva a Západu, že raketový systém Buk byl dopraven z Ruska a obsluhován ruským osazenstvem.“

Článek od Reuters nijak neobjasňuje, odkud přijel BUK a komu patří

Je to dost zvláštní závěr pro článek od Reuters, několik měsíců před jeho vznikem přece místní ozbrojenci vyprávěli redaktorovi něco docela jiného. Článek ovšem zmiňuje, že novináři navštívili Donbas ještě jednou, a to v únoru. Je možné, že byly ve vyšetřování provedeny úpravy a získány nové komentáře. Do rozhodujícího textu byly však zahrnuty jen neutrální formulace, z nichž západní čtenář jen těžko vyvodí nějaký závěr.

Nakonec se čtenář vůbec nic nedočetl o přepravě BUKu z Ruska na Ukrajinu přes hraniční přechod Severní, o ostřelované silnici na Suchodilsk, o použití „náhradní trasy“ a o roli ozbrojence s přezdívkou Oděsa při přepravě ruského BUKu.

Také zůstává nadále nejasná role redaktora Prvního kanálu Sergeje Zenina v celé této kauze, a sice jak mohl vyšetřování pomoci ruský propagandista, jehož úkolem je právě skrýt ruskou účast ve válce na Donbasu? Je to velmi zvláštní korespondence, která ponechává příliš mnoho otázek.

Čtěte také OSINT vyšetřování od Mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm na téma MH17:

1. Poslední cesta ruského vojáka pro MH17 (rusky)
2. Žolík v kauze tahače Volvo, který přepravoval BUK pro MH17
3. Za co získal důstojník 53. protiletecké raketové brigády RF Svatojiřský kříž IV. stupně: za let MH17, nebo za ukrajinské Su-25 a An-26?
4. Odkaz předků: syn je velitel 53. protiletecké raketové brigády RF, která „sestřelila MH17“, matka je bývalá příslušnice KGB

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích, na fórech a v médiích. Zveřejnění materiálů z vyšetřování dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.

Tento příspěvek připravili k publikaci dobrovolníci z mezinárodní komunity InformNapalm na základě informací, které poskytla kybernetická aliance FalconsFlame, Trinity a Ruh8.

(CC BY 4.0) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na náš projekt.

Když si práce naší komunity vážíte, můžete poskytnout projektu cílenou pomoc příspěvkem na nákup vybavení pro OSINT vyšetřovatele na následujícím odkazu.

Originál publikován dne 14. června 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol