Mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm nabízí svým čtenářům zajímavý analytický materiál od experta skupiny Informační odboj pro informační bezpečnost Vjačeslava Husarova, který poodhalil tajemství, kolik podle jeho výpočtů vynakládá ročně Ruská federace na informační válku proti Ukrajině.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, byla pouze zčásti vedena tradičními zbraněmi – kulomety, tanky a děly. V zákulisí bojů zůstává informační složka ruské agrese.

Minulé schéma záměrně neuvádělo část bojového zásobování, která se týkala informačních opatření: vojenské soupravy pro rádiovou rozvědku (rádiový odposlech) a rádiové rušení, tiskárny letáků nebo aparaturu simulující mobilní vysílače používanou k rozesílání provokativních SMS zpráv ukrajinským vojákům a další.

Zkusme tedy spočítat, kolik Rusko ročně investuje do informačních opatření spojených s válkou na Donbase.

Hned v úvodu několik poznámek: do ruských informačních opatření realizovaných na Ukrajině řadíme celé spektrum komunikačního vlivu, které Rusko uplatňuje. Nevylučujeme, že jsme mohli některé detaily vynechat, protože spektrum nástrojů informačního ovlivňování je dost rozsáhlé. Našim cílem je vyhodnotit celkový obrázek ruské informační války vedené v rámci okupace území Donbasu a ruské informační expanze v Evropě.

Začneme bojovým zásobováním rusko-teroristických vojsk na Donbasu:

a) ruské radioelektronické bojové prostředky spatřené v zóně ATO:

tři radioelektronické bojové soupravy Rtuť-BM (kód 1L262E – potlačování komunikačních linek a rádiových rozbušek v rozsahu 95 až 420 MHz) – 70 mil. rublů/ks;

souprava pro radioelektronickou bezpečnost Krasucha-4 (kód 1RL257 – pro ochranu území před radiolokačním průzkumem a proti letadlům provádějícím dálkový radiolokační průzkum a řízení nebo bezpilotním letounům) – 258 mil. rublů;

souprava Borisoglebsk-2 (kód RB-301B – pro rozvědku a potlačování mobilních systémů a rádiové komunikace v rozsahu 1,5 až 1000 MHz) – 500 mil. rublů;

b) prostředky pro rádiovou rozvědku spatřené v zóně protiteroristické operace:

souprava pro rádiovou rozvědku Torn – 100 mil. rublů;

bezpilotní souprava Orlan 10 (s palubní rádiovou bezpečnostní soupravou Leer-3 pro potlačování mobilních GSM sítí) – 336 mil. rublů;

c) prostředky pro psychologickou válku spatřené v zóně protiteroristické operace:

vydávání letáků a novin – 10 mil. rublů ročně (0,2 mil. USD)

Podpora proruských ideologických hnutí na okupovaném Donbase (Svobodný Donbas, Doněcká Republika, Oplot, Mír pro Luhansko, Novorusko, Jihovýchod, Luhanská hospodářská unie a další) – cca 80 mil. rublů ročně.

Podpora regionálních proruských médií:

a) televize (Luhansk-24, Novorossija TV, 1. republikový televizní kanál, Oplot TV, UNION-DNR, AR-TV) – cca 180 mil. rublů ročně;

b) Internetové online kanály První republikový – DNR TV, Informbyro, Patriotické síly Donbasu, News-Front a další – cca 5 mil. rublů ročně;

c) FM rozhlas (Rádio Novorossiji, Rádio DNR) – cca 5 mil. rublů ročně;

d) vysílání balíku federálních televizních a rozhlasových kanálů – 2 mil. rublů ročně;

e) tištěná média (XXI. věk, Municipalnaja gazeta, Golos naroda aj.) – cca 1 mil. rublů ročně;

f) podpora elektronických médií (lugansk-online.info, novorosinform.org, komitet.net.ua, dnr.today, rusvesna.su ) – cca 1 mil. rublů ročně;

Není těžké spočítat, že roční výdaje z ruského federálního rozpočtu na informační opatření propagující separatismus na okupovaném Donbasu činí cca 274 mil. rublů ročně (5,5 mil. USD).

Hodnota vojenské techniky dopravené na ukrajinské území z Ruska přitom činí 1,4 miliard rublů (25 mil. USD).

Vedle války na Donbase vede Rusko informační kampaň v evropském informačním prostoru. Všestrannost metod informačního ovlivňování a rozsah jejich uplatnění ukazuje na záměr Kremlu vytvořit v Evropě proruské obecenstvo a následně ho použít jako informační základnu pro vlastní zahraničněpolitický zájem.

V první řadě je třeba zmínit ruský systém mediálního vlivu:

a) Ruská celostátní televizní a rozhlasová vysílací společnost (televizní kanály Rossija-1, Rossija-2, Rossija-24, RTR-Planeta a EuroNews, internetové projekty Rossija, Vesti.ru, Strana druzej, Digitalrussia.tv, Strana.ru a další) utratila v roce 2014 52,9 miliard rublů (cca 1,3 miliard USD). Před několika měsíci byla na anektovaném Krymu za podpory RCTRVS spuštěna Veřejná krymskotatarská televizní a rozhlasová společnost zahrnující televizní kanál Millet a rádio Vatan sedasy. Podle hrubých výpočtů bylo na rok 2015 vyčleněno pro potřeby RCTRVS cca 55 miliard rublů, z toho na speciální program „vytváření objektivního image Ruska v zahraničí“ 12,2 miliard rublů a dalších 3,5 miliard rublů navíc na zajištění mezinárodních aktivit.

b) Mezinárodní informační agentura Rossija segodňa (televizní kanál Russia Today, zpravodajská videoagentura Ruptly, mezinárodní internetové studio Sputnik, RIA Novosti, web Ria.ru a další) navýšila svou výdajovou složku o 41 % oproti roku 2014. Souviselo to se zřízením kanceláře společnosti RT v Londýně a se spuštěním nonstop vysílacích kanálů ve francouzštině a němčině. Navíc agentura Rossija segodňa zcela pohltila redakci rádia Golos Rossiji a integrovala do sebe RIA Novosti. Podle oficiálních údajů:

– rozpočet Russia Today v roce 2014 činil cca 500 mil. USD

– rozpočet RIA Novosti a informační agentury Sputnik v roce 2014 činil téměř 4,5 mil. USD.

Podle různých údajů přibližná výše celkového rozpočtu celé MIA Rossija segodňa na rok 2015 činí 650 mil. USD.

c) První kanál Ruska (Pervyj kanal. Vsemirnaja seť). Na jeho bázi byl spuštěn První baltský kanál, který má sekce pro Lotyšsko (PBK Latvija), Estonsko (PBK Estonija) a Litvu (PBK Litva). Dále na základě smlouvy se švédskou společností SES platí První baltský kanál vysílání signálu přes satelit s vysílacím napojením na sítě kabelových televizí v pobaltských zemích. Na všechny tyto účely získal První kanál Ruska v roce 2014 ze státního rozpočtu 150 mil. USD. Na rok 2015 byly pro tento kanál vyčleněny zhruba stejné prostředky a další financování navíc ve výši 3,5 miliard rublů (64 mil. USD), které má vyrovnat rozdíl v kurzu „propadajícího“ rublu;

d) financování holdingu Gazprom-media (televizní kanály NTV a TNT, satelitní televizní společnost NTV-PLUS, rádia CITY-FM, Echo Moskvy, Autorádio a 101.ru, nakladatelství Sem dněj, filmová studia NTV-kino a Central Partnership, internetové portály Rutube a Now.ru aj.) probíhá prostřednictvím korporace Gazprom. V současné době Gazprom-Media své vysílání rozšiřuje spuštěním nových kanálů. Podle hrubých výpočtů by mohlo jeho roční financování činit cca 300 mil. USD.

e) Nacionajlaja Media Gruppa (NMG) se tváří jako soukromý mediální holding. Zahrnuje televizní kanály Pátý kanál, REN TV, LifeNews TV, deník Izvestija, web LifeNews.ru a studio Russkaja služba novostěj.

Financování probíhá prostřednictvím beneficientů – společnosti Sogaz, banky Rossija a Surgutněftěgaz. Kanál LifeNews je v částečném vlastnictví (49 %) Nacionalné Media Gruppy a je financován společností Surguteks. Podle hrubých výpočtů by mohlo roční financování Nacionalné Media Gruppy činit nejméně 300 mil. USD.

f) Russia Beyond the Headlines– mezinárodní vydavatelský projekt Rossijské gazety, který pravidelně vychází jako bezplatná tisková a elektronická příloha nejznámějších médií světa v 16 jazycích (The Washington Post (USA), The New York Times (USA), The Daily Telegraph (Velká Británie), Le Figaro (Francie), Süddeutsche Zeitung (Německo), The Economic Times (Indie), Folha de Sao Paolo (Brazílie), La Repubblica (Itálie), JoongAng Ilbo (Jižní Korea), China Business News (Čína) aj.). Financování projektu probíhá v rámci Rossijské gazety a činí odhadem cca 10 až 12 mil. USD.

Celkem na provoz ruského systému mediálního ovlivňování Kreml každoročně vynakládá 2626 mil. USD.

Obrovská role v informačním ovlivňování patří ruským síťovým komunikačním prostředkům.

Ruské sociální sítě Odnoklassniki, VKontaktě a Moj Mir a instant messenger Agent Mail.Ru se službou zpráv ICQ jsou od roku 2014 zcela soustředěny v rukou ruské internetové společnosti Mail.Ru Group. Obrazně řečeno všechny tvoří jedinou sociální internetovou platformu pod jednou „střechou“.

Mail.Ru Group řídí ruský oligarcha Ališer Usmanov (45 % akcií), který má blízko ke Kremlu.

Financování ruské sociální internetové platformy by mohlo hrubým odhadem činit až 50 mil. USD ročně.

Softwarové, počítačové a síťové ovlivňovací složky Kremlu zastupuje několik známých skupin:

Kasperského laboratoř – pracuje v zájmu FSB Ruska na „aktivních opatřeních“ v rámci sítě Internet;

projekt Kyberberkut – skupina ruských hackerů sdílejících na síti materiály získané nabouráním. Podle jistých údajů je organizace Kyberberkut projektem ruských tajných služeb;

zvláštní útvary FSB, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a dalších struktur pro kybernetickou bezpečnost – jsou financovány z rozpočtu příslušných struktur.

Financování skupin ruských hackerů by mohlo činit odhadem cca 100 mil. USD ročně.

Dále v Rusku funguje rozsáhlá organizace internetových trollů vytvářejících požadované příspěvky na sociálních sítích. Mají kanceláře v různých regionech RF: osada Olgino (Petrohrad), Jablonovskij (Adygejská republika), Pěrekatnyj (Adygejská republika), Zeljonyj Gorod (Nižněnovgorodská obl.), Bělgorod, Rjazaň, Chabarovsk, Kaliningrad aj. Nejznámější z těchto organizací je OOO „Internet issledovanija“ (Petrohrad). Podle zprůměrovaných výpočtů spolknou platy 3 tisíc operátorů na sociálních sítích po celém Rusku 1800 mil. rublů (32,4 mil. USD).

Celkem si softwarové, počítačové a síťové ovlivňovací složky vyžádají 132,4 mil. USD ročně.

Ruský systém pro sociální generování veřejného mínění je zastoupen Ruským celostátním centrem pro výzkum veřejného mínění (RCCVVM), výzkumnou agenturou Euroasijský monitor, sociologickou službou Fond Obščestvennoje Mněnije, analytickým centrem Levada-centr a dalšími subjekty.

Tyto struktury tvoří základnu pro simulace požadovaného názoru obecenstva skrze výsledky sociálních šetření.

Na Ukrajině byla zaznamenána činnost RCCVVM a jeho struktur při přípravě „krymského referenda“ 2014 a „voleb“ na anektovaném Krymu.

Za účelem dodání pravděpodobnosti sociologickým průzkumům zaměstnanci RCCVVM vymysleli a vytvořili „podřízený útvar“ Krymský republikový ústav pro politická a sociologická šetření, na nějž se odvolávali při vyhlašování výsledků plebiscitu. V létě 2015 zase vznikla v „LLR“ a „DLR“ prakticky současně dvě centra pro sociologický výzkum se stejným názvem Osobyj status, která rovněž „diktují názory“ v okupovaném regionu.

Aktivity ruských subjektů generujících veřejné mínění byly nejednou zaznamenány i v zahraničí při publikaci výsledků jejich šetření v místních médiích.

Hrubý rozpočet Kremlu na provádění sociologických šetření „na objednávku“ a na provoz vytvořených kontrolovaných struktur na neuznaném území by mohl činit cca 100 mil. USD ročně.

Společensko-etnické zahraniční ovlivňování je uplatňováno hlavně prostřednictvím Federální agentury pro SNS a krajany žijící v zahraničí – Rossotrudničestvo. Tato organizace má svá zastoupení v 80 zemích světa.

Rossotrudničestvo je organizační složkou ruského Ministerstva zahraničí. Podle oficiálních údajů bylo v roce 2013 na opatření „měkké síly“ vyčleněno téměř 330 mil. USD. Lze přitom předpokládat, že v roce 2014 byly výdaje obdobné. Co se týče roku 2015, navýšila vláda RF financování projektů pro Rossotrudničestvo na propagaci ruštiny o 2 miliard rublů (36 mil. USD).

Tvorba společenského, politického a obchodního klimatu v zahraničí dále probíhá prostřednictvím institucí občanské společnosti, jejichž činnost je financována z vládních nadací působících jako občanská sdružení. Úkolem vládních nadací je přiblížit zahraničnímu obecenstvu ruskou kulturu, dějiny a politiku. Hlavní nadace jsou:

Občanské sdružení Nadace Russkij mir – popularizace dějin, jazyka a kultury v různých zemích světa. Zřizovateli této nadace za Ruskou federaci jsou Ministerstvo zahraničí RF a Ministerstvo školství a vědy RF. Sdružení působí ve všech evropských zemích a v zemích SNS. Každoroční rozpočet na činnost nadace je 750 milionů rublů plus financování internetového televizního kanálu a rádia Russkij mir – cca 10 mil. rublů (15,2 mil. USD).

Nevládní organizace Nadace na podporu veřejné diplomacie A. M. Gorčakova si klade za cíl zlepšování zahraničněpolitického image Ruska. Tuto nadaci zřizuje Ministerstvo zahraničí Ruska. Organizace podporuje média a elektronické informační zdroje v zahraničí, poskytuje finanční, metodickou a organizační podporu zahraničním krajanským organizacím. Gorčakovova nadace podporuje aktuálně probíhající projekt „Lidová diplomacie“, který se realizuje v zemích bývalého sovětského bloku. Každoroční rozpočet na činnost nadace je 55 mil. rublů (1,1 mil. USD).

Nezisková organizace Ruská rada pro mezinárodní věci ve sféře zahraniční politiky a mezinárodních vztahů. Zřizovateli jsou Ministerstvo zahraničí RF, Ministerstvo školství a vědy RF, Ruská akademie věd, Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů a informační agentura Interfax. Představuje jeden z nástrojů ruské veřejné diplomacie a „měkké síly“ v Evropě. Hlavním posláním rady je vytvářet požadované názory a testovat nálady elit a společnosti v politickém zájmu Ruska. Každoroční rozpočet na činnost rady je cca 5 mil. USD.

Nevládní organizace Fond historické perspektivy vznikla za účelem financování evropské (v Paříži) a americké (v New Yorku) pobočky Ústavu pro demokracii a spolupráci. Ve své činnosti se ústav zaměřuje na šíření ruských myšlenek a napomáhání realizaci zahraniční politiky Ruska v oblasti mezinárodních vztahů, geopolitiky, dějin a médií. Každoroční rozpočet na činnost fondu je cca 3 mil. USD.

Každoroční výdaje Moskvy na realizaci opatření společensko-etnického zahraničního vlivu tedy činí celkem cca 390,3 mil. USD.

Ovlivňování zahraničního obecenstva prostřednictvím nacionalistických a ultraradikálních hnutí představuje vytváření kanálu pro komunikaci mezi Kremlem a vedením jednotlivých společenských a politických organizací. Jedná se o Front National (Francie), UKIP (Velká Británie), BNP (Velká Británie), AfD (Německo), Jobbik (Maďarsko), Latvijas Krievu savieniba (Lotyšsko), Ataka (Bulharsko), Forza Italia (Itálie) a další. Mnoho těchto spolků má své zástupce v národních parlamentech a v Evropském parlamentu. Kreml financuje nejen jejich činnost a volební kampaně, ale také média, která provozují (noviny a TV).

Do stejné kategorie můžeme patrně zařadit i snahy Kremlu rozšířit do zahraničí ruské bikerské hnutí v čele s moskevskou organizací Noční vlci. Jejich zjevným cílem je najít si v zahraničí stejně smýšlející lidi a vytvořit nové komunikační kanály v zájmu ruské politiky.

Podle hrubých výpočtů stojí tato podpora Kreml nejméně 200 mil. USD.

***

Když to shrneme, k vedení informační kampaně využívá Moskva plné spektrum nástrojů informační války – od vojenské techniky na Donbasu až k prvkům „měkkého vlivu“ na zahraniční obecenstvo.

Lze přitom spočítat, že na tuto informační kampaň Ruská federace každoročně vynakládá nejméně 3,5 miliard USD.

A když vezmeme v potaz, že v posledních třech letech ruská informační mašinérie fungovala na plné obrátky, pochopíme, co měl na mysli americký kongresman Dan Mike. Devět miliard amerických dolarů, o nichž kongresman Mike mluvil, docela zapadá do výdajového schématu Ruska na svou informační válku.

Informaci o údajném snižování ruského rozpočtu 2016 na „podporu médií“ je třeba chápat jako banální populismus, protože když je informační mašinérie Kremlu již spuštěna, zastavit ji naráz prostě není možné. Navíc kremelské programy šíření propagandy nebyly zrušeny ani pozastaveny. „Za účelem snížení rozpočtu“ byly jen posunuty jejich finální lhůty.

Vjačeslav Husarov, expert na informační bezpečnost, CVPI, skupina Informační odboj
Zdroj: sprotyv.info

Originál publikován dne 19. listopadu 2015

Překlad: Svatoslav Ščyhol