Již pátým rokem vede syrská vládní armáda poměrně úspěšné vojenské operace proti několika nepřátelům najednou – syrským povstalcům, umírněním islamistům, syrským Kurdům a ISIS. Území kontrolované Bašárem Asadem se každým rokem zmenšuje, režimu se však stále daří udržet moc – z velké části díky hospodářské a vojenské pomoci od Ruské federace. Tým InformNapalm si dal za cíl přehledně ukázat rozsah nárůstu plaveb válečných lodí z různých ruských flotil do syrského přístavu Tartús. V rámci tohoto příspěvku OSINT expert InformNapalm.org Anton Pavluško vyhodnotil několik rozsáhlých tabulek (přímý odkaz na tabulkovou databázi: http://bit.ly/VovaHelpingBasharCZ), v nichž jsou uvedeny časy, období, počty plaveb a velkých letadlových lodí ruského námořnictva, které se podílejí na přepravě vojenských nákladů do Sýrie.

Jednou z příčin vleklého konfliktu jsou „nevyčerpatelné vojenské zásoby“ Asadova režimu, které jsou zásluhou Ruska stále doplňovány, a to jak námořní, tak leteckou cestou. Zatímco u leteckého provozu jsou v poslední době patrné snahy o jakési omezování, námořní doprava z RF stále představuje pro Bašára Asada spolehlivou „tepnu života“.

Stěžejní roli v dopravě vojenských nákladů do Sýrie odehrává Černomořská flotila RF (jejíž hlavní základnou je přístav Sevastopol ležící na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymském poloostrově).

Teoreticky by mohlo Rusko zorganizovat pašování vojenských nákladů do Sýrie i s nasazením civilních plavidel, hned první prohlídka takového nákladu by však mohla způsobit mezinárodní skandál, pro dopravní konvoje bylo tedy využito právě vojenské námořnictvo, a to nejen z černomořského uskupení, ale i z jiných moří. Doprava do syrských přístavů probíhá přes průlivy Bospor a Dardanely.

Válečné lodě nepodléhají žádným kontrolám a tranzit přes průlivy upravuje úmluva z Montreux z roku 1936, která ukládá pouze nahlášení plánovaného tranzitu turecké straně.

K plnění úkolů spočívajících v přepravě vojenské techniky a vojáků tedy Rusko nasazuje velké letadlové lodě – LPD. Černomořská flotila RF disponuje sedmi LPD, které jsou zařazeny do 197. brigády letadlových lodí.

Stojí za zmínku, že v Sevastopolu také kotví velká ukrajinská letadlová loď Kosťantyn Olšanskyj, které se Rusové zmocnili při okupaci Krymu, tu však RF na dopravu nákladů do Sýrie dosud nasadit neodvážila.

Jak je patrné z tabulky, ze sedmi LPD bylo možné počítat současně se 4 až 5 loděmi, za účelem zvýšení přepravní kapacity bylo tedy rozhodnuto o zapojení LPD z jiných flotil. Následující tabulky prezentují údaje podle flotil.

Severní flotila – 4 LPD z projektu 775:

Baltská flotila – 4 LPD z projektu 775:

Tichomořská flotila – 3 LPD z projektu 775 a 1 LPD z projektu 1171:

*Červeně jsou v tabulkách zvýrazněny lodě, které se NEPODÍLELY na dopravě nákladů do Sýrie přes Bosporský průliv.

Dva hlavní typy velkých letadlových lodí z projektů 775 a 1171:

Posílit zastaralou ruskou flotilu o velké letadlové lodě měl projekt 11711 (vzniklý ještě v roce 2004), z důvodu špatného financování však nebyla dosud žádná loď předána do provozu ve stanoveném termínu.

Ruské vojenské velení plánovalo také posílit kapacity své flotily pro přepravy zbraní a techniky tak, že si u Francie objedná nejnovější univerzální letadlové lodě typu Mistral, které unesou až 70 náklaďáků NEBO 40 tanků a navíc 450 vojáků. Tato plavidla mají výtlak až 32 tisíc tun, což je v řadách násobků více než u LPD série 775/1171 (celkem á 4400 tun). Anexe Krymu a uvalené sankce však tyto plány zmařily. Nyní tedy musí Rusko dopravovat do Sýrie vojenské náklady starými plavidly ještě sovětské výroby.

K vyhodnocení frekvence tranzitů ruské vojenské flotily Bosporským průlivem jsme použili turecký web Bosphorus Naval News. Údaje uveřejněné na těchto stránkách nejsou úplné, podle vlastního hodnocení autorů se jim podařilo zachytit až 90–95 % veškerých tranzitů vojenských lodí Bosporem. Dobrovolníci z InformNapalm.org sloučili údaje za období 2013 až 2015, roztřídili je podle flotil, typů lodí a časů tranzitu a získali následující obrázek.

Celkem bylo za 3 roky zaznamenáno přes 300 tranzitů ruských lodí Bosporským průlivem v obou směrech. Tranzitů přes Bospor se zúčastnilo přes 50 různých plavidel ze všech vojenských flotil RF. Z toho je minimálně 14 velkých letadlových lodí z celkového počtu 18, kterými ruské námořnictvo disponuje, a sice 5 z Černomořské flotily, 4 z Baltské, 3 ze Severní a 2 z Tichomořské.

Podíl tranzitů velkých letadlových lodí na celkovém počtu ruských plavidel, které propluly Bosporem, činil přes 70 % (229 z 303 tranzitů). Na LPD z Černomořské flotily připadá přes 50 % veškerých tranzitů přes Bospor, přes 20 % připadá na LPD z Baltské flotily a 10 % na LPD z flotily Severní.

Standardní trasa ruských LPD: Sevastopol (jde-li o lodě z Černomořské flotily) – Novorossijsk – Bospor – Dardanely – Latákie/Tartús.

Hlavní nakládání probíhá v Novorossijsku. Pro nalodění v Sevastopolu by bylo zapotřebí nejdříve dopravit náklad na Krym, což je v poslední době komplikované, proto musí lodě z Černomořské flotily RF absolvovat zajížďku ze Sevastopolu do Novorossijsku, čímž se průměrná délka plavby do Tartúsu prodlužuje o 1 den. Normální plavba z Novorossijsku jedním směrem trvá cca 4 dny.

Jedna plavba do Sýrie a zpět trvá v průměru cca 10 dnů – takto lze plavby vysledovat z rozpisu tranzitů přes Bospor. Často LPD vyplouvají z Černého moře ve dvojicích, proplouvají průlivy a následně se po 8 až 13 dnech vracejí do Černého moře.

Plavba Novorossijsk – Tartús trvá cca 4 dny (1512 námořních mil/2433 km), několik dní se lodě vykládají a pak vyplouvají zpět (vzdálenost a délka plavby vypočtena za pomoci služby SeaRates).

Jak vyplývá ze statistických údajů a infografiky, intenzita námořní dopravy se rok od roku zvyšuje. Odhaduje se přes 30 plaveb v roce 2013 a přes 45 v roce 2014. Začátkem září 2015 již byly dosaženy počty z roku 2014.

Velké letadlové lodě z Baltské a Severní flotily konají pravidelné plavby za účelem rotace Středomořské eskadry, v podstatě však pendlují na trase Novorossijsk – Tartús.

Častěji než ostatní vyplouvaly směrem do Středozemního moře LPD Kaliningrad (10krát pouze v roce 2014) a LPD Novočerkassk (9krát v roce 2014 a 8krát v roce 2015). Technickou údržbu v Tartúsu obstarávají dvě plovoucí dílny Černomořské flotily – PM-56 a PM-138, které se střídají každých 6 měsíců.

Během necelých tří let, tedy 2013 až 2015, lze dle údajů z projektu Bosphorus Naval News mluvit o více než sto plavbách ruských LPD do Sýrie.

Údaje o pohybu lodí lze také snadno sledovat z veřejných příspěvků na síti VKontaktě, kde si manželky a personál vyměňují aktuální souřadnice lodí. „Syrská“ otázka se tu objevuje pravidelně.

Navíc přistání v Tartúsu jsou medializována jak v regionálním tisku (Kaliningrad, Sevastopol, Novorossijsk), tak na webech ITAR-TASS, RIA Novosti a dalších agentur.

Je příznačné, že cestou do Tartúsu jsou lodě plně naložené – čára ponoru je na fotografiích sotva vidět. Naproti tomu je na fotografiích z tranzitu přes Bosporský průliv směrem do Černého moře čára ponoru viditelná téměř celá – lodě plují již bez nákladu.

O povaze nákladu se ví jen málo, od léta 2015 však začaly ruské LPD Bosporem proplouvat dokonce již s technikou rozmístěnou na palubách lodí. Zakrytá plachtami nebo maskovacími sítěmi technika se dostala na fotky mnoha zpravodajských agentur. Celý svět se tak dozvěděl o existenci LPD Nikolaj Filčenkov. Celkově jde pro LPD o dost riskantní manévr, loď se přece pohybuje v otevřeném moři na dálkové trase.

LPD Nikolaj Filčenkov proplouvá Bosporským průlivem dne 10. září 2015. Náklady na palubě jsou zakryty maskovacími sítěmi. Foto: Yörük Işık

LPD Nikolaj Filčenkov proplouvá Bosporským průlivem dne 10. září 2015. Náklady na palubě jsou zakryty maskovacími sítěmi. Foto: Alper Böler

Zatímco u LPD z projektu 1171 ještě lze rozmístit náklad na palubě, obzvlášť překvapivě působilo umístění některých kontejnerů na LPD z projektu 775, na jejichž palubách prakticky není místo. Vypadá to, že Rusové v posledních dnech trpí logistickou panikou. Přesuny vojenských nákladů do Sýrie probíhají se zvýšenou intenzitou. Armáda Bašára Asada asi nutně potřebuje posily.

LPD Nikolaj Filčenkov, projekt 1171. Foto: turkishnavy.net

LPD Koroljov z projektu 775 proplouvá Bosporem dne 3. září 2015. Foto: turkishnavy.net

Nakonec Rusko před zraky celého světa prakticky veřejně dodává zbraně bojujícímu Asadovu režimu. V poslední době se tyto dodávky jen zvýšily. Výsledkem jsou pro Blízký Východ miliony uprchlíků, statisíce mrtvých a celková nestabilita v ropném regionu. Světová veřejnost si ovšem teprve dnes, po čtyřech letech, začíná všímat, kdo přilévá olej do ohně této války.

Dokonce i pomalá evropská byrokracie začíná jednat. Postupně je Rusku omezována možnost přepravy nákladů vzdušnou cestou, proto budou plavby velkých ruských letadlových lodí přes Bosporský průliv zanedlouho ještě častější.

Sečteno a podtrženo: zatímco ruská ekonomika nese těžké břemeno sankcí kvůli okupaci Krymu a rozpoutané válce na Donbasu, ruská vláda stále vyhazuje miliardy rublů na podporu režimu Bašára Asada. Kreml, který uvázl v jedné válce, se řítí do války jiné. Ve výsledku dnes přicházejí „náklady 200“ s ruskými vojenskými specialisty nejen z Donbasu, ale i ze Sýrie.

Další podklady a statistické údaje

Orientační počet plaveb do Tartúsu:

Počty ruských LPD zapojených do syrských výprav podle flotil:

Orientační počty plaveb do Sýrie podle lodí za rok:

Odhadovaný popis plaveb za období 1. 2013 až 9. 2015 (kritériem je opuštění Černého moře a orientační datum návratu do 4 týdnů):

Celkový pohyb ruských LPD přes Bosporský průliv za období 1. 2013 až 9. 2015:

© Tento materiál připravil Anton Pavlushko speciálně pro InformNapalm.org. V případě převzetí nebo úplného, popř. částečného využití tohoto materiálu je nutné uvést odkaz na autora a na náš web.

* Zkontrolováno redaktorem.

Originál publikován dne 15. září 2015

Překlad: Svatoslav Ščyhol