8. srpna si připomeneme 9. výročí ruské vojenské invaze do Gruzie, které mnozí říkají pětidenní válka. Šlo o první nezastíranou vojenskou agresi ze série dalších dobyvačných válek Putinova Ruska, na kterou světové společenství nezareagovalo řádně a včas. Důsledkem jeho tiché znepokojenosti a nekonání byly nové avantýry Kremlu: obsazení Krymu a rozpoutaná válka na východě Ukrajiny, ozbrojená podpora zločinného Asadova režimu v Sýrii.

Přestože se v Gruzii už nestřílí, válka tu stále neskončila, jen změnila formu. K dnešnímu dni ruští okupanti kontrolují přes 20 % gruzínského území a tento údaj dennodenně narůstá, protože Rusko v rozporu s veškerými smlouvami a předpisy mezinárodního práva cíleně pokračuje v politice plíživé okupace, unáší a zabíjí civilisty.

V předvečer 9. výročí ruské agrese proti Gruzii se mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm k tomuto tématu vrací. Chronologie oněch časově nepříliš vzdálených událostí je zachycena v publikaci známého gruzínského blogera Giorgi Cyxymu Jakhaia: Čím začala ruská vojenská agrese proti Gruzii v srpnu 2008.

Mezi příspěvky na gruzínské téma zveřejněnými na našem webu stojí za zmínku studie od projektu Damoukidebloba nebo údaje z jiných zdrojů, které nenechávají na lživé ruské propagandě nit suchou:

• Ruské „mírové sbory“ v srpnové válce 2008 (29. 10. 2015, rusky)
• Důsledky ruské válečné agrese proti Gruzii z roku 2008. Infografika (5. 11. 2015, rusky)
• Vymazané hranice Gruzie v důsledku ruské okupace. Pokračování plíživé agrese RF (6. 11. 2015)
• Válka ze dne 8. 8. 08 s odstupem 8 let (6. 8. 2016)

Zároveň se shora uvedeným InformNapalm provedl řadu vlastních OSINT vyšetřování zaměřených na vyhledávání ruských vojáků, kteří se zúčastnili agrese RF proti Gruzii v srpnu 2008 a mají prsty ve válečných zločinech nebo etnických čistkách. Z těchto šetření stojí za pozornost:

• Pokání pskovského výsadkáře (18. 11. 2015, rusky). Tato publikace přiblížila čtenářům skupinu ruských výsadkářů ze 104. pluku Vzdušných výsadkových vojsk ve Pskově, kteří se zúčastnili agrese proti Gruzii v roce 2008. Ve vyšetřování figuruje 19 ruských válečných zločinců, z nichž 8 je stále v aktivní službě u Ozbrojených sil RF a 6 bylo přistiženo v nevyhlášené válce RF proti Ukrajině;
• Dynastie ruských válečných zločinců. Životopis okupanta (22. 7. 2016). Příspěvek prezentuje ruskou důstojnickou dynastii Štonděnků: otec je plukovník Jurij Štonděnko, „veterán“ ruské invaze do Gruzie 2008, který byl tehdy v předvoji invazních jednotek v postavení zástupce velitele 42. divize; syn je nadporučík Vladimir Štonděnko, voják ze 7. ruské okupační vojenské základny v Abcházii;
• Kariérní růst „pana Bonda“: od okupovaného Cchinvali až k okupovanému Krymu (1. 3. 2016) – publikace o ruském důstojníkovi Jevgeniji Železkinovi, účastníku srpnové války 2008. Železkin donedávna sloužil na okupační ruské vojenské základně v gruzínském Cchinvalském regionu, dnes je přeložen k pobřežním vojskům Černomořské flotily RF na okupovaný Krym.

Z dalších příspěvků od InformNapalmu bychom mohli připomenout publikace zachycující cyničnost a ničemnost ruských okupantů pózujících před gruzínskými vesnicemi, které sami zničili, a vytahující na světlo Boží případy vandalství a metody vedení nečestné války:

• „Russkij mir“: exkluzivní video se zvrácenou zábavou ruských válečných zločinců u Gori (3. 11. 2015)
• „Jsme zdejší“: jak ruští okupanti zapouštějí kořeny na cizím území (13. 11. 2015)
• Ruští interventi střílejí ve vzduchu na pilota, který se katapultoval, Gruzie 2008 (1. 12. 2015, rusky)
• „Russkij mir“: pohled z vesmíru (9. 7. 2016)

Atmosféru a emoce oněch srpnových dnů 2008 nám nejrealističtěji zprostředkuje dílo ruského dokumentaristy Andreje Někrasova, film Hodiny ruštiny.

Příspěvek připraven k publikaci speciálně pro web InformNapalm.
V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol