
Pomsta režimu Polákům za podporu opozice: zavírají se školy, zatýkají se lídři polských etnických spolků, diplomaté se vyhošťují ze země. Tento článek připravili k publikaci dobrovolníci z litevské redakce mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm.
Diplomatická krize a represe proti zástupcům polských etnických menšin
9. března přikázal Minsk generálnímu polskému konzulovi v Brestu Jerzymu Timofejukovi opustit zemi. Důvodem bylo, že 28. února tento diplomat navštívil neformální akci věnovanou památce účastníků protikomunistického podzemí po Druhé světové válce. Akce se konala na škole Romualda Traugutta v Brestu.
Škola Romualda Traugutta. Ředitelka školy Hanna Panišavová je vlevo / foto nlad.pl
Oficiální Minsk vysvětlil věc takto: „Cynické omlouvání genocidy běloruského lidu a porušování závazku neoslavovat nacismus polskou stranou je zcela nepřijatelné“. 10. března prokuratura v Brestu zahájila úkony trestního řízení ve věci oslavování válečných zločinců a brzy začala požadovat zrušení polské školy v Brestu. Pod touto záminkou byli zatčeni ředitelka školy Hanna Panišavová a jeden z jejích zakladatelů Aljaksandr Navadnyčy.
O dva dny později, 11. března, byl zmocněnec pro polské záležitosti v Bělorusku Martin Wojciechowski předvolán na běloruské Ministerstvo zahraničí, zatímco šéf polského generálního konzulátu v Grodnu a konzul Jarosław Księżyk dostali vyrozumění, že musí zemi opustit. Oficiální zdůvodnění znělo: „přehnaná, nepřiměřená a destruktivní reakce Polska na zákonné a odůvodněné rozhodnutí Běloruska“. 12. března v reakci na postup běloruských úřadů Polsko vyhostilo dva běloruské diplomaty z Varšavy a Bělostoku.
Běloruská vláda však u toho neskončila a hned se pustila do Unie Poláků v Bělorusku. 16. března navštívily policejní složky školu Štěpána Báthoryho v Grodnu, kterou Unie Poláků zřizuje. Na této škole studují děti polský jazyk, literaturu a kulturu. Zástupci prokuratury se zajímali o učitele, požádali o předložení map, učebních osnov a učebnic, vyptávali se, zda škola slaví polské státní svátky a zda zve polské diplomaty a zástupce běloruských úřadů. Podobné razie proběhly také na polských školách v Brestu, Baranavičy, Ljachavičy a Vaukavysku.
Za týden, 23. března, byla zatčena předsedkyně Unie Poláků v Bělorusku Anžalika Borysová. Obvodní soud pro městskou část Leninski v Grodnu ji potrestal správním vězením na 15 dnů. Oficiálním důvodem byla její účast na nepovoleném veletrhu Grodno Kazjukas 2021 uspořádaném Polskou unií, který se konal 7. března. Tentýž den prohlásil náměstek ministra zahraničí Polska Marcin Przydacz, že polský konzulát v Grodnu kontaktoval běloruské úřady, po nichž požadoval vysvětlení zadržení Anžaliky Borysové. Dočasný zmocněnec pro Bělorusko byl předvolán na polské Ministerstvo zahraničí, kdy ministerstvo vyzvalo úřady zastavit pronásledování polské menšiny v Bělorusku a zakázat soudci, který schválil zatčení Anžaliky Borysové, vstup do Polska.
Předsedkyně Unie Poláků v Bělorusku Anžalika Borysová / foto PAP.PL
25. března provedly bezpečnostní složky domovní prohlídku v bytě u novináře Andreje Pačobuta v Grodnu. Byly mu zajištěny dva notebooky, několik starých telefonů, vyznamenání, různá literatura a dokumenty v polštině. Novinářova manželka uvedla, že je podezřelý z podněcování rasové, etnické, náboženské nebo jiné sociální zášti nebo nenávisti. Andrej Pačobut byl zadržen s tím, že jeho advokátovi nebyla umožněna přítomnost u zadržení. Michał Dworczyk, ředitel kanceláře předsedy polské Rady ministrů, na novinářovo zatčení zareagoval. Tentýž den se konaly prohlídky v redakcích Unie Poláků v Bělorusku: Głos znad Niemna (Hlas od Němenu) и Magazyn Polski (Polský list), jakož i v kanceláři spolku. Zástupci Ministerstva vnitra také navštívili předsedy regionálních poboček Polské unie Maryju Ciškouskou z Vaukavysku a Irenu Bernackou z Lidy. Stejně jako Andrej Pačobut jsou obviněny z podněcování mezietnické zášti. Obě ženy byly uznány za politické vězeňkyně.
Andrej Pačobut / Foto udf.by
Tentýž den došel na Smarhoňské jazykové centrum Akademia.by dopis od Smarhoňské městské prokuratury. Organizace je vyzvána k předložení „informací o poskytování služeb výuky polského jazyka“, jakož i údajů o vyučujících a soupisu osob studujících polštinu na tomto centru. Podobnou výzvu obdrželo také Školicí centrum „Grodenský strom poznání“ a soukromé centrum Vorono.by v Lidě, kde se polština vyučuje v místním kostele.
Pronásledované běloruské Poláky podpořili jejich krajané v Polsku a Litvě. Přes stovka polských vědců, umělců, veřejně známých osobností a novinářů z Polska podepsala výzvu pro polskou vládu požadující podporu obětí stíhání v Bělorusku, zejména aktivistů Polské unie. Obdobné prohlášení rozšířily polské organizace v Litvě. Marek Kubiak, předseda vilniuské pobočky Polské unie, prohlásil, že jejich komunita odsuzuje toto donebevolající porušování lidských práv a práv národnostních menšin.
29. března zaslal polský prezident Andrzej Duda dopis prezidentovi USA Joeu Bidenovi, v němž uvedl, že „Minský režim pronásleduje polskou etnickou menšinu z politických důvodů jako členy běloruské společnosti s vazbami na transatlantické demokratické instituce“. Andrzej Duda vyzval USA k boji proti porušování lidských práv v Bělorusku, proti pronásledování jeho občanské společnosti včetně polské etnické menšiny a k zařazení této věci na pořad jednání budoucích zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Soustavná rusifikace polské menšiny
Podle dat z roku 2019 polská etnická menšina v Bělorusku oficiálně čítala 287.693 osob. Podle údajů polského Ministerstva zahraničí však měl tento počet dosahovat 1.100.000 osob. Jde o druhou nejpočetnější etnickou menšinu v zemi po Rusech, která tvoří cca 3,1 % z celé její populace. Podle sčítání obyvatel z roku 1989 žilo v Bělorusku 413.000 etnických Poláků.
Podíl etnických Poláků v Bělorusku podle okresů (data z roku 2019). Zdroj wikipedia.org
V sovětském období v Bělorusku trval proces rusifikace Poláků. Ve školním roce 1988/1989 docházelo na školy s polským vyučovacím jazykem pouhých 1.000 žáků, o deset let později, tj. ve školním roce 1998/1999, přesáhl jejich počet 19 tisíc, zatímco v roce 2004 šlo již o 22 tisíc.
Významným podnětem ke zlepšení postavení polské etnické menšiny se stal rok 1992, kdy byla podepsána dohoda mezi Polskem a Běloruskem o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci. Tato dohoda vytvořila právní rámec pro zřizování polských škol a vzdělávacích spolků v Bělorusku. Proto zanedlouho díky relativně příznivému postoji běloruských úřadů začali aktivisté z polských menšin organizovat výuku polštiny, a to především v Grodenské oblasti, kde podle sčítání obyvatel z roku 2019 žilo 223.000 etnických Poláků. Jejich snahami se neustále zvyšuje počet mladých lidí, kteří studují polštinu a navštěvují polské školy.
Vedle státních škol vznikly také školy, kroužky a mateřské školky ve správě polských národnostních menšin (hlavně Bělorusko-polské unie a Polského vzdělávacího sdružení). Dále byly na základě mezinárodních dohod zřízeny dvě školy s polským vyučovacím jazykem: střední všeobecně vzdělávací škola v Grodnu v roce 1996 a střední škola ve Vaukavysku v roce 1999. Jejich výstavba a vybavení byly plně financovány z polského státního rozpočtu. Tyto školy dodnes zůstávají jedinými státními školami v Bělorusku, kde se všechny předměty vyučují v polštině.
Nicméně v posledních deseti letech se běloruská vláda dost zasadila o to, aby omezila dětem možnost studovat polský jazyk. V roce 2015 úřady Grodenské oblasti snížily rozsah vyučovacích hodin polštiny, přestože počet dětí (tedy těch, jejichž rodiče podali přihlášky) pravidelně převyšoval počet volných míst. A to navzdory tomu, že běloruská ústava zaručuje národnostním menšinám přístup ke vzdělání v mateřském jazyce zdarma.
Problémy s organizací výuky polštiny jsou zejména patrné v Grodnu, kde 20 % obyvatel města tvoří etničtí Poláci. Ve školním roce 2018/2019 se polština vyučovala na 11 školách, v roce 2019/2020 na 9 školách a v roce 2020/2021 na pouhých 4 školách. V Lidě nabízejí výuku polštiny jen dvě školy, ve zbývající části Lidského okresu není vůbec žádná taková třída. Odhodlání vlády omezit polské menšině přístup k polštině je zjevné ve Voranavském okrese (na severozápadě Běloruska u hranic s Litvou), kde etničtí Poláci tvoří až 83 % populace. Bylo rozhodnuto zrušit mimoškolní výuku polštiny a nahradit je výukou čínštiny. V současné době nabízejí výuku polštiny v tomto okrese pouhé dvě školy.
Tato a jim podobná rozhodnutí postupně redukovala počty žáků docházejících do škol s polským vyučovacím jazykem v Grodnu a Vaukavysku. Klesl také počet žáků navštěvujících výuku polštiny (včetně části přesčasových hodin) v soustavě státních škol. Ve školním roce 2003/2004 šlo o cca 14.000 osob, v roce 2013/2014 o cca 7.000 osob. Posledně uvedený údaj zahrnuje 913 žáků navštěvujících polské školy v Grodnu a Vaukavysku, 128 žáků navštěvujících dvojjazyčnou školu v Brestu, 396 žáků docházejících na hodiny polštiny jako povinný předmět a 3.602 žáků navštěvujících mimoškolní výuku polštiny.
Příčiny zhoršení konfliktu
Hned od začátku protestního hnutí reagujícího na falšování prezidentských voleb v roce 2020 sousední Polsko společně s Litvou aktivně podporuje běloruskou opozici a vyzývá EU k uvalení sankcí. Běloruská opoziční televize Belsat TV, dceřiná společnost polské národní televizní společnosti, zřizovaná polským Ministerstvem zahraničí a mezinárodními dárci, také vysílá z polského území. Alexandr Lukašenko této polské podpory pro běloruskou opozici hned od začátku protestního hnutí zneužil k vyvolání dojmu ohrožení ze strany vnějšího nepřítele, který údajně má protesty na svědomí. Alexandr Lukašenko dokonce Polsko obvinil, že se snaží zabrat Grodenskou oblast, kde žije početná polská menšina a kde byly protesty obzvlášť silné. Toto nařčení vyvolalo oficiální protesty na polské straně, která se vzhledem k svým novodobým dějinám drží doktríny uplatňované v Evropě po Druhé světové válce, že stávající národní hranice nelze měnit.
Zdroje použité při psaní článku [PDF]. Titulní foto: polská škola ve Vaukavysku / Foto PAP / Leszek Szymański
Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu:
- Kremlem přivlastněném vítězství nad Německem a teroru proti Litvě
- 40 vojáků z 15. brigády Ozbrojených sil RF usvědčeno z účasti na agresi proti Ukrajině (Infografika)
- Kremelské informační kanály podněcují protesty proti karanténě na Západě
- Partyzánská válka. Znalosti a dovednosti
- NEXTA: Lukašenko. Zlatý důl
- 8. samostatný dělostřelecký pluk Černomořské flotily RF na Krymu: od cvičení s raketomety k zastřelenému vojákovi z povolání
- Ruský vojenský útok na českém území: podrobnosti, následky a další kroky (anglicky)
- Erzjanský předák poprvé přednesl v OSN obvinění proti Moskvě z etnocidy původních národů Ruska
- Známky neonacistické ideologie mezi ruskými žoldáky z tzv. SVS Vagner
- Obsadit Litvu za 24 hodin? Ani 24 dní by nestačilo: bude to dlouhý, urputný a krvavý střet
Partner InformNapalmu v Litvě: Res Publica – Centrum občanského odporu
Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka InformNapalmu v češtině: InformNapalm Česko.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM