Koncem roku 2016 se aktivisté z Ukrajinské kybernetické aliance (UCA) zmocnili elektronické pošty Kirilla Frolova, který působí jako vedoucí oddělení na Institutu zemí SNS (ten řídí poslanec Státní dumy Konstantin Zatulin), šéfuje Asociaci pravoslavných expertů a je tiskovým mluvčím Svazu pravoslavných občanů. Na základě rozboru tohoto bloku stažených zpráv InformNapalm zveřejnil sedm článků o propojení mezi Ruskou pravoslavnou církví, úřadem prezidenta RF a teroristy. Nabízíme závěrečný díl ságy.

Rusko vždy bezostyšně zasahovalo do ukrajinské politiky, po prvním ukrajinském Majdanu se však začalo cítit v ohrožení a přešlo k aktivním opatřením s úmyslem navrátit Ukrajinu do bratrské rodiny vězení národů, kdy se neštítilo žádných prostředků. Tak hrubé zasahování do vnitřní politiky samostatného státu můžeme bez nadsázky označit za válku.

Na první pohled Frolov působí jako blázen – se svým maniakálním programem zástavby Moskvy chrámy, které nikdo nepotřebuje, přátelstvím s motorkářským vlezdoprdelkou Chirurgem a excentrickými výstřelky v televizi, Rusové si však s oblibou hrají na blbce, není přece náhoda, že Ivánek blbeček (obdoba českého hloupého Honzy – pozn. překl.) patří mezi hlavní postavy ruských pohádek. Tento „blbeček“ se zná s politologem Stanislavem Bělkovským („Mně se vše odpouští, protože jsem šašek!“) a oficiálním mluvčím Ruské pravoslavné církve (RPC) Vsevolodem Čaplinem.

V roce 2004 Frolov vystoupil s podporou separatistického sjezdu v Sjevěrodonecku a navazuje kontakty s lidmi, z nichž se stanou separatisté v tom nepřímějším slova smyslu, který se pro nás již stal obvyklým. Mezi nimi nechybí Valerij Kaurov, Ihor Druz, Serhij Moisejev, Volodymyr Kornilov (existují důvodné domněnky, že zasahoval do referenda o asociaci Ukrajina – EU v Nizozemsku) a mnoho dalších. Frolov využívá své styky k ovlivňování politiky po církevní linii („Síť UPC MP je ideální pro masovou propagandu proti NATO“).

V roce 2007 se navazují kontakty s občanským sdružením Doněcká republika, vzniká termín Novorusko, v korespondenci se vyskytují maily od poradce prezidenta RF Sergeje Glazjeva a „filozofa“ Alexandra Dugina. Vyhledávají se významné politické osobnosti, na které bude Moskva sázet: Azarov, Kolesničenko, Carjov, Tabačnyk a Korolevska. Pořádají se agitační akce, misionářské rockové koncerty za účasti Jurije Ševčuka, Konstantina Kinčeva a diákona Andreje Kurajeva. Frolov prohlašuje, že Janukovyče je „třeba přitáhnout“ k oděskému metropolitovi Ahafanhelovi (Savinu) a Tihipkovi „pohrozit exkomunikací, aby nepřeběhl k Julce“.

Všechny tyto bouřlivé aktivity mají podporu od úřadu prezidenta RF. Mezi nejvýznamnější otázky patří nástupnictví po metropolitovi Kyjevském. Kreml nehodlá přijít o jednu z významných pák pro ovlivňování ukrajinské politiky. Frolovova doporučení a jeho posudky na ukrajinský biskupský sbor putují k dalšímu poradci ruského prezidenta Vladislavu Surkovovi. Píše si s „hloupým Cyrilkem“ i patriarcha Moskevský Vladimir Gunďajev (Kirill). Tato korespondence probíhá přes patriarchovy sekretáře Michaila Kuksova a řádovou sestru Varvaru (Merkulovovou). Frolov se s patriarchou nejednou setkal a dělal prostředníka v církevních nesvárech. Zatím jde sice jen o soft power, úkoly se však kladou ambiciózní, třeba vybudování „mocenské církevní vertikály“.

V roce 2011 nepřirozené splývání církve a státu sílí. Frolov zcela nevybíravě používá vojenský a propagandistický slovník. Čaplinovu nástupci na pozici mluvčího RPC Vladimiru Legojdovi radí: „staň se Goebbelsem při našem duchovním vůdci, patriarchovi“. Proruské hnutí v Ukrajině nabírá na obrátkách. Postupně vzniká protestní aktivita. Když to sebranka z církevního okolí někdy hodně přežene, vznikají skandály jako jsou „patriarchovy hodinky“, „prašná kauza“ nebo „kauza Pussy Riot“, v některých případech Frolov pomáhá veřejnou nevoli krotit.

V roce 2013 pod záštitou Sergeje Glazjeva a s využitím stávající pravoslavné separatistické sítě probíhá celá řada akcí zaměřených na zmaření obchodní dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií: mítinky, rockové koncerty, patriarchova návštěva Ukrajiny – vše se využívá k tomu, aby se Ukrajině zabránilo v cestě do „eurosodomy“. Na podzim 2013 začíná Frolov pracovat pro Surkova a seznamuje Glazjeva s Konstantinem Malofejevem. Kreml přímo financuje separatisty.

Nakonec v roce 2014, po Revoluci důstojnosti, Ruská federace, zejména rukama pravoslavných věřících, spouští v podstatě teroristické hnutí. Z Kremlu jsou štědře placeny libovolné akce proti ukrajinské státnosti: třeba peníze pro Kulykove pole v Oděse přicházejí přes Oděské biskupství. Frolov funguje jako spojka mezi svými vysoce postavenými kurátory a sítí ozbrojenců, zrádců, kolaborantů a separatistů.

Začíná horká fáze rusko-ukrajinské války. Ruskou federaci samozřejmě nezastavilo ani odsouzení ze strany světového společenství, ani první balík sankcí uvalený v březnu 2014 po „referendu“ na anektovaném Krymu. Ani samotní ozbrojenci nepočítali s tím, že by vydrželi delší dobu, zafoukal však „severní vítr“, tedy začala přímá invaze ruské regulérní armády a dodávky těžkých zbraní. Řízení operace „Novorusko“ přešlo od Surkova k ozbrojeným resortům (Druz, 25. 7. 2014).

Nezastavil Rusko ani Boeing sestřelený ruskými teroristy, ani další balík sankcí. V té době se však vyhrotily rozpory v Kremlu a Girkin (Strelkov) byl odvolán, což doprovázela halasná kampaň ze strany Kurgiňana, v září 2014 pak proběhlo setkání v Minsku a podpis prvních dohod.

V srpnu byl primasem Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC MP) zvolen Onufrij (Berezovskyj), i Frolov zneužívá svého vlivu k rozsévání nesvárů v ukrajinské společnosti a církvi:

„Je velmi důležité, aby SNĚM UPC 13. srpna nevyzýval opolčence ke složení zbraní a nepsal jiné podobně hloupé výzvy. A Porošenko s Kovalenkem se budou snažit, až polezou z kůže. Je důležité, aby o. Andrej Novikov za tímto účelem zavolal metropolitu Ahafanhelovi, o. Maxim Volyněc arcibiskupu Mytrofanovi (o. Maxim prosí o pomoc se získáním zaměstnání v chrámu v Krasnogorsku) a o. Tichon (Ševkunov) metropolitu Onufrijovi, jehož vnímá jako svého duchovního pastýře“ (Treťjakovovi, 26. 7. 2014).

U pouhého církevního vlivu však nezůstane. Moskva se nehodlá smířit s nezdarem v Oděse, Charkově a dalších oblastech Ukrajiny:

„Ty charkovské lze snadno sešikovat. Rozhodnutí zapojit Dolgova a vzkřísit Charkovskou lidovou republiku je správné. Musíme jen požádat Dolgova, aby vzal pod svá křídla Serhije Moisejeva a všechny charkovské aktivisty. Je to přece snadné“.

Přestože i tak odiózním osobnostem jako je Oleh Carjov došlo, že ozbrojenci, ba dokonce ani přímá účast ruské armády nestačí k rozštěpení Ukrajiny (v této souvislosti Frolov žádá Glazjeva, aby „zatlačil“ na Carjova, zpráva Glazjevovi ze dne 30. 7. 2014), posílá Frolov patriarchu Kirillovi stejný plán na rozčlenění „bývalé Ukrajiny“ (zatím ještě s „Podkarpatskou Rusí“), na nějž jsme již narazili v Surkovově korespondenci:

„Vaše Svátosti, chtěl bych se s Vámi důvěrně podělit o úvahy k situaci na bývalé Ukrajině a mám důvod věřit, že na jejím místě nakonec vzniknou Novorusko, Severní a Podkarpatská Rus, Malorusko a nakonec zcela samostatně Halič“ (sestře Varvaře (Merkulovové), 31. 7. 2014).

Zatímco začátkem roku ti hloupější a důvěřivější ze separatistů ještě trvali na „federalizaci“ (tedy na situaci, kdy jeden region dokáže diktovat vnitřní a zahraniční politiku celé zemi v zájmu Ruské federace), v srpnu byl tento koncept již přežitý:

„Výzva pro Sergeje Markova. Vážený Sergeji Alexandroviči, děkuji Vám za výprask pro agresivního rusofoba McFaula. „Federalizace Ukrajiny“, kterou zastáváte, je zastaralá, její obhajoba tak prezidentu Putinovi nepomůže, ale podrazí mu nohy“ (Jevgeniji Šabajevovi (úřad prezidenta RF), 23. 8. 2014).

„To je hrůza. Michail Leonťjev vystoupil proti Podkarpatské Rusi, když přifařil Karpatorusy k Ukrajinci Balohovi a oligarchům. Když se člověk vydá na cestu „jedinofederativnoukrajinství“ a zrady Novoruska, jeho pád nemá hranice“ (Petru Heckovi, 24. 9. 2014).

Plány na další destabilizaci zůstávají v platnosti, existují dokonce separatisté v hodnosti metropolity:

„K Oděse jsem ochoten napsat analytiku, aby Oděsa byla naše. Znovu tlumočím obsah telefonátu metropolity Oděského Ahafanhela Novikovovi začátkem letošního listopadu. Metropolita Ahafanhel volal z českého čísla a řekl toto: „Dej na vědomí Putinovi, že já a celá Oděská diecéze čekáme rázné kroky co se týče Oděsy. Jsem ochoten se duchovně a ideově postavit do čela povstání“ (Nadace Novomučedníků, 24. 11. 2014).

Z jednotlivých biskupství a metropolí Ukrajinské církve Moskevského patriarchátu se tak v podstatě staly teroristické organizace připravené zřídit sítě agentů v zájmu agresora a cvičit „pravoslavné ozbrojence“:

„Prosím tě, abys vyřídil žádost metropolity Ahafanhela až nahoru. Je připraven jednat! Noví agenti v Oděse: o. Ivan Teterko, je to horlivý patriot Novoruska a Ruska, farář chrámu Prezentace Vladimirské ikony Matky Boží na Čornomorce, pravoslavní monarchisté protojerejové Volodymyr Koreckyj a Heorhij Hordencev, biskup Ovidiopolský Arkadij, má silné struktury pro fyzickou obranu chrámů, tzn. pravoslavní ozbrojenci aj. V Moskvě pak o. Sergij (Rybko)“.

Jak se Frolov domnívá, v patriarchově okolí probíhá boj mezi Nikolajem Balašovem, který vyzývá k opatrnosti, aby se předešlo ztrátě Ukrajiny, a Vsevolodem Čaplinem, který má za to, že přílišná opatrnost povede k dalšímu rozkolu a definitivní ztrátě Ukrajiny. Frolov samozřejmě zastává radikálně agresivní postoj. Chvíli dokonce doufá, že dostane nějakou tu funkci v „lidových republikách“, splnění těchto nadějí mu však nebylo dopřáno, takže pokračuje ve vyhledávání a výchově další vlny separatistů.

Frolov žádá Glazjeva o pomoc s organizací konference „o významech a důležitosti Charkova“, Glazjev odepisuje: „už dávno vyřízeno Surkovovi“ (5. 12. 2014). Mezi pozvanými jsou Vsevolod Čaplin, Sergej Glazjev, Georgij Fjodorov (Veřejná komora), Andrej Marčukov (Ruská akademie věd), asistent poslance Isajeva, z Kyjeva: Oleksandr Karevin, Dmytro Skvorcov, Oleksandr Skačko, z Charkova: „oblastní zastupitelé Volodymyr Aleksejev, Pylyp Ekozjanc, za občanská sdružení Ihor Massalov, Anton Hurjanov – předseda ChLR, Kosťantyn Kevorkjan – zastupitel města Charkova, Petro Hecko – premiér „Republiky“ Podkarpatská Rus“ (Serhij Moisejev 4. 12. 2014), událost prezentují „přední média“ jako je Ukraina.RU.

Biskup Markell (z Moldavska) pro změnu posílá jako svého zástupce moldavského exministra pro bezpečnost státu Anatola Plugaru (mtsa61@inbox.ru, 12. 11. 2014). Rusko má své příznivce i v Západní Evropě, třeba velcí odpůrci sankcí Herbert Boehm a Leopold Specht z Rakouska navrhli (prostřednictvím Frolova) uspořádat řadu neformálních setkání Sergeje Glazjjeva a pravoslavných úředníků (označit je za kněží si netroufnu) s vlivnými západními politiky. Předtím organizovali podobná turné pro funkcionáře „Jednotného Ruska“.

Jsou tu zmíněni i chersonští „aktivisté“ Oleksandr Huljajev, jeho zástupce Chomenko a „lidový starosta“ Mykolajiva Dmytro Nikonov. Podle svého zvyku chci trochu zředit toto defilé zrádců a kolaborantů intermezzem – rozhovorem, který se konal mezi Kirillem Frolovem a o. Feognostem (Puškovem), známějším jako Abbatus (pozor, Lurkmore):

„Frolov: Jidáši! „Separatisté“, to je legitimní LUHANSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA! Hájíš válečné zločince a ospravedlňuješ je.

Abbatus: PRO KOHO JE LEGITIMNÍ? Pro tebe? A ještě pro pár pošuků?

Frolov: Pro Jižní Osetii, tím pádem i pro Rusko. A pošukové – to jsou jidášové, jako jsi ty“.

Puškov jednou dokonce požehnal ukrajinskému kontrolnímu stanovišti, nenechme se však zmást: rozdíl mezi Frolovem a Puškovem je pouze taktický, Puškov se také domnívá, „že hlavní nebezpečí tkví ve zhoubném duchu Ameriky a Evropy, těchto dvou starých leseb, které se zřekly křesťanství“. (Pro lepší pochopení: vysoký duch křesťanství podle Abbatuse spočívá v tom, že je lepší zemřít na mimoděložní těhotenství, než ho přerušit.)

Nebudeme se zdržovat setkáním patriarchy s „motobratry v Kristu“. „Motobratři“ – to je již ryzí psychiatrie na úrovni kontrakulturních románů, jen zdůrazním, že Rusko využívalo, využívá a bude využívat ve válce vše, od vcírkevněných motorkářů, kteří přemýšlejí o smrti a zároveň litují, že se „této tváře již nedotkne jemný krém za 5.500 rublů“ (namouduši si nevymýšlím!) až po učence z Institutu vědeckých informací a Ruské akademie věd, od přihlouplých žoldáků s kalašnikovy až k separatistickým metropolitům a jaderným zbraním. V Kremlu je situace naprosto stejná jako mezi Frolovem a Abbatusem: jediný cíl a taktické rozpory:

„Váš článek o Surkovovi – mžik a Surkov končí. Přicházejí jiní lidé. Zatulin byl u Cara a dnes u Volodina. Volodin je odpůrcem Surkova. Problém je, že Zatulin v boji se Surkovem musel vsadit na „evropskou“ stranu Ministerstva zahraničí (Karasin, Zurabov) podporující ještě větší zrazení Novoruska, kritizoval Surkova kvůli volbám v DLR a LLR z 2. listopadu, které prý brání dohodě s Porošenkem. Zatulin je však pragmatik, když ho převerbujeme, bude pro Novorusko. Uspořádejte pro něj schůzku s Malofejevem. Se Zatulinem nesmíme bojovat, musíme ho přetáhnout na svou stranu. Jeho telefon je 89857629993. A vůbec nastala ta pravá chvíle, strano Novoruska, vpřed!“ (Duginovi, 13. 1. 2015).

Nedůležité věci neexistují. Na Frolovovou radu Sergej Glazjev po vraždě Olese Buzyny organizuje reedici jeho knihy Vzkříšení Maloruska, aby „zombovaným Ukrajincům napravil mozky“ (Glazjevovi, 17. 2. 2015), stále se financují propagandistická média. Pro peníze za Frolovem chodí Artem Buzila, kterého „načapali“ naši kolegové z hackerské skupiny Invisible Front a o němž InformNapalm již vyprávěl. Nežádá moc, jen 3–7 tisíc dolarů, ještě zajímavější však je, jak prezentuje své médium Naspravdi (slyší ještě někdo na báchorky o ochraně ruštiny?):

„Naspravdi bylo zamyšleno jako jediné médium v ukrajinštině, které zastává proruské a provýchodní postoje. Vzhledem k tomu, že zpravodajský kontent v ukrajinštině téměř plně kopíruje tvrzení kyjevské propagandy, právě to umožnilo tomuto portálu dosáhnout jistého úspěchu. Portál zastával postoj, že ukrajinština je nedílnou součástí ruského světa a ruské kultury, dnes je ukrajinština nástrojem rusofobních a slovanofobních nálad, situaci je však nutno změnit“ (Makuškovi, 28. 4. 2015).

PolitNavigator přijde o něco dráž, 12 tisíc dolarů, odsouhlasení však probíhá na té nejvyšší úrovni: „Glazjev prosil tlumočit situaci Gromovovi a Volodinovi, jde o skutečně důležitý portál“ (Ivanu Makuškovi, 24. 4. 2015).

V Rusku se bez povelu neudělá nic. Chci vám ukázat tajnou žádost o používání mobilních chrámů adresovanou patriarchu Kirillovi:

„Nejsvětějšímu patriarchovi Moskevskému a celé Rusi Kirillovi od jeromnicha Feodosije

ŽÁDOST

V posledních 9 měsících jsem většinu času pastýřsky pečoval o bojovníky Doněckého opolčení, mezi nimiž byli i moji duchovní svěřenci. Během těchto měsíců se podařilo navázat pravidelné kontakty s pravoslavnými vojáky z různých jednotek – Sparta, Pjatnaška a dalších, které byly zpravidla na přední linii, kde chybí možnost konat pravidelné bohoslužby. Má skromná úsilí bezvýznamného kněze zjevně nestačí.

Vyjadřuji tužby a naděje pravoslavných vojáků a žádám, abyste neveřejně požehnal zřízení plukovního chrámu (mobilního) s následnými bohoslužbami v tomto chrámě. Chápu veškerou utajenost této prosby. Podobné mobilní chrámy používaly ozbrojené sbory i dříve v místech válečných konfliktů pro potřeby vojáků. Úřadující metropolita Doněcké diecéze nevěnuje opolčení žádnou pozornost a k mé službě má velice negativní postoj (svému kléru neoficiálně zakázal veškeré kontakty s opolčením).

Věrné dítko pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a Váš nejpokornější sluha jeromnich Feodosij (Bicuckij) D. L.“

Myslím, že tato žádost nezůstala bez odezvy, protože Frolov žádá Ministerstvo zahraničí „DLR“ o speciální pozvání pro Andreje Kormuchina, který se „vážně věnuje humanitárnímu zajištění chrámů RPC v DLR“ (Koledovi, 3. 5. 2015). Ruská pravoslavná církev tak téměř otevřeně podporuje žoldáky:

„Michaile, o. Andrej navrhl datum 23. pro setkání dobrovolníků v areálu chrámu sv. Trojice na Vorobjových horách“ (Kuksovovi, 28. 6. 2015).

O tisk Frolovových „výroků“ (s další dávkou „sakrálních významů Novoruska“) a jejich distribuci v DLR se stará Arťom Olchin (MIA Novorossija, Izborský klub), celé to financuje Leonid Sevasťjanov z nadace sv. Řehoře z Nazianzu a poradce metropolity Ilariona (Alfejeva), pouhých 20 tisíc hřiven na zkušební tiráž (protokol o provedení prací, 20. 7. 2015):

„Plán už byl zadán, náklad se distribuuje do všech VŠ v Doněcku a Luhansku, do všech vojenských útvarů. Vydavatel Arťom Olchin je teď v Moskvě u Rozanova. V 14 hodin máte schůzku a po setkání MI a AAP mu společně zavolejte. Ještě jednou potvrdí plán“ (Sevasťjanovovi, 28. 5. 2015).

I RPC oceňuje ideology jako je Kirill Frolov: v červenci 2015 získal medaili Sv. Vladimíra. Chorobné blouznění Duginů, Prochanovů nebo Frolovů výborně vyplňuje vnitřní prázdnotu „rusského miru“, jehož skutečnou ideologií je válka, tmářství a násilí. Volání po míru z jejich strany je lživé a pokrytecké:

„Z metropolity Onufrije se stává pravoslavný Mahátma Gándhí“, který dokáže sílou své duchovní a mravní autority porazit chuntu. Teď v Kyjevě probíhá křížový průvod v čele s metropolitou Onufrijem, kde kráčí přes sto tisíc lidí, mnohem více než na všech těchto majdanech, uniích a „kyjevských patriarchátech“. Statisícový Křížový průvod jde od pomníku sv. Vladimíra ke Kyjevskopečerské Lávře!“ (Zatulinovi, 27. 7. 2015).

Většina autorů „ruského jara“ – ruští kněží, spisovatelé, novináři, vědci, politici, váleční zločinci, Kremlem placení blogeři, teroristé a uprchlí ukrajinští úředníci – jsou úzce vzájemně propojeni. Když po ruce není Novikov (který zásoboval Kulykove pole penězi), Čaplin si vybere nějakého dalšího „uprchlíka“ pro drahého Mykolu Janovyče:

„O. Vsevolode! 30. července se koná prezentace Výboru pro záchranu Ukrajina v čele s Mykolou Azarovem. Mykola Janovyč žádá o účast některého z ukrajinských kněží-uprchlíků jako ochránce lidských práv. Nikoli člena politického Výboru, ale právě ochránce práv. O. Andrej Novikov 30. 7. odlétá na dovolenou. Kdo ještě zůstal z aktivních uprchlíků?“ (Čaplinovi, 23. 7. 2015).

„Zavorotnyj je pevně rozhodnut ti zorganizovat setkání s Azarovem. Nechal jsem mu na tebe kontakt, zde je ten jeho: 79160932923. Téma setkání: ideologické zajištění pravoslavné strany, základ Izborského klubu – ideologie osvobození Ukrajiny od Porošenkova útlaku. Souhlasí s mým tvrzením – DLR a LLR, Novorusko je samostatný stát a zde má pravdu Olchin. Novorusko se k Ukrajině nevrátí, Azarovův a Olijnykův úkol je osvobodit Malorusko“ (Rozanovovi, 6. 8. 2015).

Na konec listopadu se plánuje kulatý stůl „Pravoslavná státnická mysl a atraktivní projekt budoucnosti Ruska“. Příznačný je seznam zúčastněných: Čaplin, Tichon (Ševkunov), Novikov, Prochanov, Děljagin, Chazin, Jarovaja, Starikov, poslanci Státní dumy, zástupci ozbrojených sborů, úředníci, metropolité. Podobných kulatých stolů a konferencí v roce 2016 proběhlo dost, na konferenci v Istanbulu o „křesťanském faktoru v turkickém světě“ Frolov žádá Malofejeva o čtyři a půl milionů.

A tímto se s „vcírkevněným expertem“ Kirillem Frolovem rozloučíme. Do kompletního staženého bloku mailových zpráv Kirilla Frolova můžete nahlédnout na webu ordilo.org. Přestože InformNapalm uveřejnil osm dílů popisujících trestnou činnost ruských sektářů a úředníků (a centrum Mírotvorce další tři), veškeré podrobnosti, které se našly v 17GB mailové schránce, nedokážeme vtěsnat ani do menší knihy. Proto Ukrajinská kybernetická aliance žádá dobrovolníky, novináře a orgány činné v trestním řízení, aby tyto maily stáhli a pozorně prostudovali. Návod, jak pracovat s mailovými archivy, si můžete přečíst zde.

P.S. Když Vsevolod Čaplin a Kirill Frolov zjistili, že jejich korespondence již není žádným tajemstvím, Čaplin píše: „Mimochodem leaks jsou takové, že se za nic nestydím… ))) Udělali jsme vše správně)“ (Čaplin 13. 12. 2016). Desetitisíce mrtvých a zraněných, statisíce pochroumaných osudů, dva miliony uprchlíků, řeky krve – „udělali jsme vše správně“, říká bývalý mluvčí Ruské pravoslavné církve. Rusko – země války, země hordy, která šílí z lhaní a beztrestnosti – musí zaniknout. Delenda est.

S dalšími díly studie věnované korespondenci Kirilla Frolova se můžete seznámit na odkazech:

• FrolovLeaks: vcírkevněný kremelský expert na to, jak ovlivnit Ukrajinu. Epizoda I.
• FrolovLeaks: snahy ovlivnit politiku v Ukrajině prostřednictvím exkomunikace. Epizoda II.
• FrolovLeaks: církevní intriky. Epizoda III.
• FrolovLeaks: Patriarchův Goebbels, verbování ukrajinských generálů a křest ohněm v Sýrii. Epizoda IV.
• FrolovLeaks: štvanice proti Pussy Riot a patriarchova „prašná kauza“. Epizoda V.
• FrolovLeaks VI: Den nato byla válka
• FrolovLeaks VII: rozpočty na řádění „Ruského jara“

Materiál exkluzivně poskytli hacktivisté z Ukrajinské kybernetické aliance k vyhodnocení a zpracování. Komunita InformNapalm neručí za zdroj informací ani jeho původ.

Tento příspěvek připravil k publikaci Sean Townsend

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol