• Languages
Language (Čeština)
  • Українська (UA)
  • Русский (RU)
  • English (EN)
  • Deutsch (DE)
  • Français (FR)
  • Español (ES)
  • Беларуская (BY)
  • Български (BG)
  • Polska (PL)
  • Čeština (CZ)
  • Slovenský (SK)
  • Lietuvių (LT)
  • Latvijas (LV)
  • Nederlands (NL)
  • Português (PT)
  • Italiano (IT)
  • Svenska (SV)
  • Norsk (NO)
  • Dansk (DK)
  • ქართული (GE)
  • Română (RO)
  • Magyar (HU)
  • Ελληνικά (EL)
  • Deutsch (AT)
  • العربية (AR)
  • Türkçe (TR)
  • Azərbaycan (AZ)
  • Татарча (TAT)
  • 日本語 (JP)
  • 中文 (CN)
  • 한국어 (KR)

    Logo

    support informnapalm
    Navigation
    • Úvod
    • Novinky
      • Donbass
      • Krym
      • Sýrie
      • Světový
      • Analytika
      • Různé
    • O nás
    • Contact

    Karabach a Donbas: paralely mezi dvěma minskými procesy

    on 2016-04-08 | 0 Comment | Aktuality | Analytika | Donbass | Novinky | Světový Print This Post Print This Post
    • ru
    • fr
    • cz
    • ua
    • pl
    • en
    • bg

    Od rána 2. dubna se světové agentury rozsáhle věnují ozbrojené eskalaci arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Někteří mluvčí a média dokonce vyslovili domněnku, že totální válka, jejíž plamen se podařilo uhasit před více než 20 léty, je zpět.

    Dnešní konflikt sahá svými kořeny do dob pozdního SSSR, kdy slábnoucí říše již nedokázala na svém území potlačit „řetěz osamostatňování“. Národní snažení a územní konflikty mezi národy byly navíc využívány jako prostředek v boji o moc mezi různými uskupeními v Moskvě. Z důvodu shovívavosti a někdy i výslovného podněcování ze strany Kremlu přerostlo napětí v Náhorně-Karabašské autonomní oblasti Ázerbájdžánské SSR, kde žilo arménské obyvatelstvo, v krvavou válku (1992 až 1994), kterou spolu vedly již samostatné státy Ázerbájdžán a Arménie. Ta posledně jmenovaná se samozřejmě za stranu konfliktu nepovažuje, jinak by ji mezinárodní společenství již dávno vnímalo jako agresorskou zemi, která okupovala významnou část území souseda. Arménské stanovisko spočívá v tom, že proti Ázerbájdžánu stojí „Náhorně-Karabašská republika“, která brání své právo na samostatnost. Tento fígl ovšem na věci nic nemění: arménsko-ázerbájdžánskou hranici v celé délce v podstatě tvoří frontová linie. Navíc svou hranicí s Arménií zablokovalo Turecko. Arménie tak zůstala jako malá země odříznutá od světa, která má pozemní spojení pouze s Gruzií a Íránem.

    Opuštěné zříceniny ázerbájdžánského městečka Ağdam na demarkační čáře

    Jakousi „zvláštní“ shodou okolností se řešením karabašského konfliktu, stejně jako toho donbaského, zabývá OBSE v Minsku. Zatímco my máme Minské dohody, zde působí Minská skupina, které spolupředsedají Rusko, Francie a USA. Jak je minský proces ohledně Karabachu úspěšný, můžeme soudit z toho, že již přes dvě desetiletí zůstává konflikt nevyřešen. Aby toho nebylo málo, pravidelně dochází k eskalacím v podobě přestřelek a pozičních bojů. Od května 1994, kdy bylo oficiálně vyhlášeno příměří, až dosud padly na obou stranách stovky vojáků. Incident z letošního dubna je pochopitelně nejzávažnější za celou dobu: bylo nasazeno těžké dělostřelectvo, pancéřová technika a letectvo. Očekávat obnovení totální války zatím ovšem není důvod. Experti, kteří situaci na Jižním Kavkaze permanentně sledují, mají pevné nervy a uvádějí zdrženlivé prognózy.

    Po dvou uplynulých desetiletích je konflikt v Karabachu stabilní a řízený, kdy mezi stranami vznikla parita, která neumožňuje žádné z nich počítat s úplným vítězstvím. Na jedné straně Ázerbájdžán vážně navýšil vojenský potenciál: souhrnná hodnota investic do obrany ze strany Baku přesahuje celý arménský státní rozpočet. Baku touží po vojenské revanši, brání mu však okolnosti. Arménie je členským státem vojenskopolitického bloku OSKB, v jehož čele stojí RF. V katastru arménského města Gjumri se nachází 102. ruská vojenská základna. Navíc Rusko má s Ázerbájdžánem společnou hranici. V Baku mají za to, že by mohli Arménii porazit, ovšem pouze v případě, že nezasáhne Moskva.

    Vyhlídky na zásadní zvrat v situaci jsou proto mlhavé, a z karabašské otázky se tak stal faktor vnitrostátní politiky jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii. Vlády obou republik apelují na nutnost být připraveni bránit/osvobodit své území, k čemuž hledají podporu u svých společností a upevňují své postavení. Z nevyřešeného problému Karabachu čerpají legitimitu stávající režimy v Baku a Jerevanu. Posláním občasných eskalací je připomenout, že „je to vážné“ a že je třeba se semknout kolem správného vládního směru.

    Po zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2014 se mezinárodní situace podstatným způsobem změnila. Rozptylování pozornosti Kremlu na jiná bojiště (Donbas, Sýrie) a výhledově i úpadek moci RF dává Ázerbájdžánu naději, že Arménie zůstane v rozhodující chvíli bez obránce. Zhoršující se rusko-turecké vztahy umožňují Ázerbájdžánu počítat také s podporou od Ankary. Nikoli bezdůvodně k největším eskalačním výbuchům v Karabachu dochází právě od léta 2014. Zatím jde jen o sondování situace, které by mohlo pokračovat.

    Přestože mezi zasedajícími stranami v Minsku ve věci Karabachu jsou zastoupeny jak Rusko, tak západní země, jejich zájmy se diametrálně liší. Západ pohlíží na Jižní Kavkaz především jako na dopravní cestu pro energetické zdroje od Kaspického moře. Je to jakýsi úzký průchod „horskými soutěskami“ sevřený mezi nepřátelskými Ruskem a Íránem, který je ohrožen blízkostí zmražených konfliktů v Karabachu, Cchinvalském regionu a Abcházii.

    Okupovaná území a dopravní projekty na Jižním Kavkaze

    Západní země se upřímně snaží arménsko-ázerbájdžánský konflikt vyřešit. Umožnilo by to otevřít hranice a uskutečnit tranzitní projekty přes Arménii do Turecka, které by měly doplnit ty již provozované na gruzínském území. V otázce mírotvorby ovšem západní země vykazují úplnou bezradnost. Jsou proti vojenskému řešení konfliktu, nedokážou však stranám nabídnout nic jiného. Arménie mezitím ve veškerých otázkách zahraniční politiky, Ukrajinu nevyjímaje, kráčí ve stopách Kremlu. V Jerevanu chápou, že nejsou to dobré úmysly západu, ale vojenské záruky RF, co zajišťuje její bezpečnost.

    Již 22 let se Rusko zabývá “smiřováním” Arménie a Ázerbájdžánu

    Rusko má zájem do nekonečna udržovat minský formát v podobě, jakou má dnes. Za prvé by to zablokovalo západní projekty na dopravu energetických zdrojů a umožnilo by Rusku zachovat tranzitní monopol na přístup ke zdrojům z Kaspického moře a Střední Asie.

    Svázané konfliktem Arménie a Ázerbájdžán se musí ve své zahraniční politice pokaždé ohlížet na Kreml. Právě RF je tak de facto v tomto střetu hlavním rozhodčím a přijít o tuto roli Moskva nehodlá.

    Za druhé ruská účast v dalším zprostředkovatelském formátu společně se západními zeměmi dodává Rusku na významu a váženosti. V kontextu zhoršujícího se postoje k RF kvůli Ukrajině se Kreml všemožně snaží zdůraznit svou nezastupitelnost při řešení naléhavých světových problémů. Jak může Evropa zastavit vlnu teroristických útoků, když se Rusku upírá plnoprávné členství v koalici proti ISIS? Kdo jako jediný dokáže zastavit novou válku v Karabachu? Patrně ten, kdo skutečně kontroluje míru násilí. Aniž bychom sahali ke konspirologii, musíme vyzdvihnout, že dnešní eskalace v Karabachu byla výhodná jak pro Ázerbájdžán, tak pro Rusko, ovšem ze zcela odlišných důvodů.

    Na závěr bychom rádi řekli, že nejlepším řešením pro karabašský konflikt by bylo hledání společné řeči mezi Ázerbájdžánem a Arménií bez ruských „zprostředkovatelských služeb“. Zatím si nedokážeme představit, za jakých podmínek by mohlo dojít ke skutečnému příměří, postoje stran totiž působí jako neslučitelné: zachování status quo pro Arménii a obnovení územní celistvosti Ázerbájdžánu. Překotně se měnící geopolitická situace by však nakonec mohla Arménii přimět, aby se zamyslela nad tím, jak špatného spojence si zvolila. A když už, pak budou určité ústupky vůči Ázerbájdžánu nevyhnutelné, aby se předešlo vojenské porážce.
    Zachování minského formátu pro Karabach ve stávající podobě nepovede k ničemu než k dalším ztrátám na životech vojáků a civilistů, a také umožní uspokojit sobecké zájmy falešného mírotvorce – RF. Obdobnou roli přichystala Moskva i Minským dohodám o Donbasu.

    Autor: Maxym Majorov

    (CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

     

    *Zkontrolováno redaktorem.


    Originál publikován dne 3. dubna 2016

    Překlad: Svatoslav Ščyhol

    Tags: DonbasKarabach

    Recent Posts

    • Analýza nabourání komunikací náměstka ministra obrany RF Pavla Fradkova. Podnikatelské zájmy Kadyrova a Kabajeva na dočasně okupovaném území

      2025-05-01 - 0 Comment
    • Výpadek elektřiny v Portugalsku a Španělsku se stal nejvážnějším a nejrozsáhlejším za posledních 20 let v Evropě

      2025-04-30 - 0 Comment
    • Damjanović a Apchaidze: internacionála vlivových agentů „ruského světa“ v Evropě

      2025-04-29 - 0 Comment

    Related Posts

    • Karabach 1988 až 2020: válka o vlastní mapu regionu

      2020-12-02 - 0 Comment
    • Karabašská past

      2020-10-01 - 0 Comment
    • Infiltrace na Donbase: FSB RF vytváří databázi biometrických údajů ozbrojenců

      2020-09-15 - 0 Comment
    Comments are closed.

    Read the latest book “Donbas in Flames. Guide to the Conflict Zone” published by Prometheus Center. This guide will be useful to journalists, researchers, war experts, diplomats and general readers seeking information on the war in Donbas.

    Download free PDF

    InformNapalm is a purely volunteer endeavor which does not have any financial support from any government or donor. Our sole sponsors are its volunteers and readers. You can also support InformNapalm by subscribing to monthly mini-donations through Patreon.

    Become a Patron!

    Keep Update With InformNapalm

    RSSSubscribe 0 Followers
    • Popular
    • Recent
    • Comments
    • Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM

      2014-11-04 - 1 Comment
    • Ruské teroristy odměňujou úředními medailemi Ministerstva obrany Ruské Federace

      2014-11-05 - 0 Comment
    • Andrej Zubov: je Krym náš?

      2014-10-04 - 0 Comment
    • Analýza nabourání komunikací náměstka ministra obrany RF Pavla Fradkova. Podnikatelské zájmy Kadyrova a Kabajeva na dočasně okupovaném území

      2025-05-01 - 0 Comment
    • Výpadek elektřiny v Portugalsku a Španělsku se stal nejvážnějším a nejrozsáhlejším za posledních 20 let v Evropě

      2025-04-30 - 0 Comment
    • Damjanović a Apchaidze: internacionála vlivových agentů „ruského světa“ v Evropě

      2025-04-29 - 0 Comment
    • Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM

      […] směry útoku,  představené námi ve zprávě z 1...
      2014-11-08 - Aktuální hlášení skupiny „INFORM NAPALM“ stavem na 6.11.2014 - BurkoNews.info (Čeština)BurkoNews.info (Čeština)

    Attribution CC BY

    88x31

    This license lets others distribute, remix, tweak, and build upon your work, even commercially, as long as they credit you for the original creation. This is the most accommodating of licenses offered. Recommended for maximum dissemination and use of licensed materials.

    July 2025
    MTWTFSS
     123456
    78910111213
    14151617181920
    21222324252627
    28293031 
    « May    

    Tags

    Bělorusko DLR Donbas Doněck důkazy ruské agrese informační válka Krym Rusko ruská agrese ruští vojáci na Donbasu Sýrie Ukrajina

    Flickr Gallery

    • Úvod
    • Privacy Policy
    • Contact
    • Languages
    © 2014-2020. «InformNapalm». All Rights Reserved.