Jan Marsalek / Foto de24.news

Tento článek zpracovala redakce INFORMNAPALM LIETUVA na základě podkladů: HANDELSBLATT.COM 2020-07-19, BELLINGCAT.COM 2020-07-18 a FT.COM 2020-07-10.

Dne 25. července 2020 zahájily německé justiční orgány úkony trestního řízení ve věci insolvence jedné z předních technologických společností Wirecard, jejíž vedení je obviněno ze zpronevěry cca 2 mld. eur. Šéf společnosti Markus Braun byl zatčen a jeho náměstek Jan Marsalek je po skončení pracovního poměru u společnosti nezvěstný. Dle Financial Times (FT) nahlásily německé orgány činné v trestním řízení do mezinárodního pátrání státního občana Rakouska J. Marsalka, zatímco zpravodajské a bezpečnostní služby minimálně tří západních zemí se o něj zajímají kvůli jeho možným vazbám na Hlavní úřad Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (HÚ GŠ OS RF), který je mnohem povědomější pod svým někdejším názvem Hlavní rozvědný úřad neboli GRU.

FT provedla novinářské vyšetřování Marsalkových aktivit a zjistila, že od roku 2015 se dotyčný pravidelně scházel se zástupci zemí EU a Ruska kvůli projektům na rekonstrukci Libye. Podle FT se Marsalek zajímal o investice do cementárny v Libyi a v roce 2018 uspořádal schůzku s anonymními experty u sebe doma v Mnichově kvůli „zaměstnání“ 15.000 vojenských žoldáků, kteří podle něj měli hlídat komerční projekty v Libyi (nevíme však, čím by se žoldáci skutečně zabývali). Poradce pro Libyi měl Marsalkovi podle FT dělat Andrej Čuprygin, ruský občan a expert na arabské země, kterého zpravodajské a bezpečnostní služby vedou jako bývalého příslušníka GRU.

„Bývalý“ příslušník GRU Alexandr Čuprygin / Foto kavpolit.com

Je známo, že se ve výrobním závodě libyjské společností na výrobu cementu zdržuje několik desítek ozbrojených příslušníků ruské SVS RSB-Group.

Příslušníci RSB-Group v Libyi / Foto Twitter

Jak informuje FT, J. Marsalek spolupracoval s občanským sdružením Spolek pro rakousko-ruské přátelství, jehož členům předal utajované informace získané od rakouského Ministerstva vnitra a zpravodajské služby BVT. Podle FT měl Marsalek předat utajované informace také rakouské populistické pravicové straně FPÖ.

Jak informují zdroje FT, Jan Marsalek je dost výraznou osobností a neomezoval se jen na obchodní agendu spojenou s činností společnosti Wirecard. Měl rád dobrodružství, s nimiž se často chlubil před svými kolegy. Jedním z těchto dobrodružství byl příběh, který kolegům odvyprávěl v roce 2017, o cestě do syrské Palmýry hned poté, co ji bojovníkům ISIL přebrala ruská armáda. Podle vlastního tvrzení se tam Marsalek vydal na pozvání ruských vojáků ihned po úspěšném dokončení jejich operace.

Ozbrojenci z tzv. SVS Vagner (proxy formace Hlavního úřadu Generálního štábu Ozbrojených sil RF) v Sýrii / Foto InformNapalm

Jak tvrdí FT, v roce 2018 Marsalek svým partnerům v Londýně ukázal čtyři tajné podklady z vyšetřování, které vedla v roce 2018 Mezinárodní organizace pro zákaz chemických zbraní. Tyto listiny obsahovaly informace o útoku na Sergeje Skripala a jeho dceru Juliju, stejně tak chemický vzorec nervově paralytického jedu Novičok. Jak se tyto utajované listiny dostaly J. Marsalkovi do rukou, se dosud neví.

Sergej Skripal v nákupním středisku v Salisbury / Foto AFP/Scanprix

Po bankrotu Wirecard a zprávách o Marsalkově zmizení informoval německý list Handelsblatt s odkazem na své zdroje, že se tento Rakušan ukrývá v rodinném domě poblíž Moskvy a že se o jeho bezpečnost stará GRU. Podle Handelsblatt se Marsalek ihned po propuštění z Wirecard odcestoval do Běloruska, po zhoršení napětí mezi běloruskými a ruskými politickými špičkami však byl dopraven do Moskvy. Jak tvrdí Handelsblatt, před opuštěním sídla Wirecard v Dubaji odeslal velké množství kryptoměny (bitcoinů) do Ruska.

Jan Marsalek / Foto isaan.live

Agentura pro investigativní novinářství Bellingcat také provedla vyšetřování k osobě J. Marsalka. Novináři potvrdili informace, že Rakušan uprchl do Běloruska ihned po skončení pracovního poměru. Marsalek podle nich 18. června 2020 přiletěl do Tallinnu, kde přestoupil do soukromého letadla a 19. června přistál v Minsku. Tuto informaci novináři ověřili v databázi hraničních kontrol na rusko-běloruských hranicích, kde se našel záznam ze dne Marsalkova vstupu. Vyšlo najevo, že se J. Marsalek snažil uvést vyšetřovatele v omyl a před cestou do Běloruska kupoval letenky na Filipíny, stejně tak zfalšoval záznam o svém vstupu v imigračním rejstříku. Podle Bellingcat ve své korespondenci s dalšími lidmi po svém zmizení prohlásil, že aktuálně pobývá v Asii, jedna z jeho odpovědí ho však prozradila. Na otázku kolegy, zda je v zemi jeho pobytu stabilní politická situace, Marsalek odpověděl: „Nemějte starosti, zde vládnou ti stejní již 25 let“. Tato odpověď vzbudila u novinářů podezření, že Marsalek nemusí být v Asii, ale v Bělorusku.

Jan Marsalek / Foto The Insider

Novináři dále zjistili, že Jan Marsalek za posledních 10 let navštívil Rusko cca 60krát. Velká část jeho cest do Ruska se uskutečnila v letech 2015 až 2016. Podle Bellingcat není jasné, co tehdy v Rusku tak často dělal, nicméně jeho aktivity podle všeho upoutaly pozornost příslušníků ruské Federální bezpečnostní služby FSB. Marsalkovy pobyty v Rusku většinou trvaly dva až tři dny, v září 2017 však tu strávil víc než týden. Podle investigativních novinářů po svém příchodu do Ruska 9. září 2017 chtěl odletět svým soukromým letadlem 15. září 2017, pohraniční služba FSB to však neumožnila. Povolení k odjezdu získal teprve večer téhož dne, po této cestě se Marsalek do Ruska již nevrátil, každopádně však ne s pasem vydaným v Rakousku, uvádí Bellingcat.

K cestám do Ruska používal J. Marsalek šest rakouských pasů znějících na jeho jméno. Zároveň však měl také diplomatický pas tzv. „neobčana“ vystavený třetím státem. Existuje jen několik málo zemí (z toho žádná v Evropě), které něco takového praktikují. Obdobné pasy se vydávají honorárním konzulům ve výjimečných případech. Podle Bellingcat se Marsalek nejednou chlubil, že má pasy více států, a několik dní před svým zmizením bývalému kolegovi podřekl, že je honorárním konzulem nejmenovaného státu.

Trasa pohybu Jana Marsalka / Foto bellingcat.com

Podle investigativních novinářů se o Marsalka zvlášť zajímala FSB. Prošetřením interní databáze ve správě FSB, která obsahuje informace o osobách, o něž se FSB zajímá, a jejich aktivitách v Rusku, objevila Bellingcat dost podrobnou složku k jeho osobě. Podle investigativců je v této databázi veden prakticky každý cizinec, který cestuje po Rusku, s tím, že se často uvádí jen země, odkud přicestoval, a účel pobytu v Rusku, zaznamená se čas vstupu a výstupu a číslo pasu. V případě s Marsalkem však byly přece jen evidovány údaje navíc, a sice taxativní seznam jeho cest mimo EU konaných od roku 2015. Podle média není znám jasný motiv, proč FSB sbírala další údaje o J. Marsalkovi; mohlo to souviset s už trvající spoluprací s ruskou tajnou službou, popř. mohl být sledován jako potenciální objekt pro naverbování. Poslední verzi potvrzuje jeho zadržení v roce 2017, kdy ho FSB mohla přinutit ke spolupráci. Jiná verze by mohla spočívat v tom, že Marsalek byl sledován kvůli vazbám na GRU, jejíž aktivity v zahraničí jsou zajímavé pro FSB. Podle Bellingcat byly informace o Marsalkových cestách shromažďovány až do roku 2018.

Podle investigativních novinářů mohla být data o překročení běloruských hranic zfalšována, stejně jako data o jeho odjezdu na Filipíny. Podobná operace však nemohla být provedena bez vědomí FSB, což by potvrdilo napojení dotyčného Rakušana na tuto ruskou tajnou službu.

Čtěte další příspěvky od InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Kde ruská zahraniční rozvědka ukrývá Novičok: dobrovolníci zkoumali mapu objektů
• Jak ruští novináři natáčeli reportáž o chemických zbraních v Ukrajině a Gruzii (anglicky)
• Nezdary ruské GRU na pozadí pandemie COVIDu-19

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.

Zjistěte, jak můžete podpořit InformNapalm

Překlad: Svatoslav Ščyhol